Svatá (s)prostoto. Vítejte u nás v Buranově
Čtenář zápisů z jednání disciplinární komise hokejového svazu váhá, zda se smát, slzet, zuřit, nebo se stydět. Jen za posledních pár týdnů přišla na přetřes řada scének typických pro zdejší zimní stadiony. Pověst sportovního Buranova pomohli Česku obhájit i neobyčejně oduševnělí amatérští pyrotechnici z Plzně, kteří se rozhodli střílet rachejtlemi po mírumilovných divácích při fotbale na Spartě, přičemž „úspěšně“zasáhli a zranili dívku.
Chování chuligánů vyvolává spoustu otázek. Nejprve však nahlédněme do hokejové černé kroniky a začněme činy výtečníků ve Vsetíně, jimž pořadatelé jen přihlíželi: „Opakované vhazování předmětů včetně skleněné lahve na led, přičemž nejméně jednou byl zasažen rozhodčí. Házení předmětů po hráčích LHK Jestřábi Prostějov při odchodu do šaten. Polití rozhodčích pivem a pokus zasáhnout je plným odpadkovým košem po skončení zápasu.“
Ani udatní přívrženci Indiánů z Plzně se při partii s Třincem nenechali zahanbit:
„Uzavřenou plastovou lahví byl do břicha zasažen rozhodčí. Zápas byl na dobu nezbytnou k ošetření přerušen, přičemž došlo ke vhazování dalších předmětů na plochu a střídačku hostů a vulgárnímu skandování na adresu rozhodčích a hostujících hráčů včetně pokřiku Měl’s ho zabít.“
Při studování videozáznamu z Havířova, kde se představil tým z Českých Budějovic, strážci dodržování řádů zjistili „vhazování předmětů na hráčskou lavici hostí, polití hráčů a členů realizačního týmu nápoji a poplivání trenéra Prospala“.
Plzeňští či vsetínští chuligáni nepředvedli své mravy poprvé. Ani jiné arény nenavštěvují svatoušci. Za výtržnosti byl letos trestán též Zlín či Olomouc.
Brno a zase ta Plzeň platily za podpálení dýmovnic přímo v halách. O přestávce derby v Hradci Králové napadli dva borci pod vlivem alkoholu kontroverzního pardubického kouče Lubinu.
Předseda komise Ujčík mluví o hovadech a cestě do pekel. Létají vysoké pokuty, hrozí se uzavřením kotle či celé arény v dalších střetnutích... Jenže do ráje je daleko.
Společnost dělá určité pokroky. Fanoušky částečně umírnilo kulturnější prostředí nových arén. Přesto si mnozí na zápasech dál ventilují životní naštvání. A vzít dítě na hokej či fotbal bohužel stále není bezpečnou záležitostí, jak se před týdnem ukázalo při mači na Letné.
Sparta nezabránila použití pyrotechniky, Plzeň si nezkrotila své příznivce.
Jak zamezit podobným děsivostem? Sladěním činností klubů, svazů a státních orgánů. Prevence, kamerový systém, okamžitá identifikace pachatele, neprodlené vynesení rozsudku a doživotní zákaz vstupu.
Snadno se to napíše, složitěji uskuteční. Ale řešení není nemožné, jak se ukázalo ve vyspělejších státech. Vůle k nápravě musí vzejít především z klubů. Od jejich bossů. Vždyť v hokejové extralize si před minulou sezonou schválili sankce za divácké prohřešky. Pak proti nim na svazu plamenně protestovali a hájili své výtržníky.
Jak mají plzeňské fotbalové mužstvo na Spartu doprovázet pouze rozumné bytosti, když jeden z jejich šéfů, Adolf Šádek, loni při oslavě titulu hulákal na náměstí: „Kde jsou Pražáci? Kde jsou sparťani, kde slávisti? Kde mám ty m**ky pražský?“Vskutku následováníhodný vzor.
Jak se má prostředí vyčistit od hulvátství, když po skandálu na Letné obě strany snášely argumenty jako usmrkanci na pískovišti: „V cizině se pyro používá ještě víc.“„Sparťani vypálili světlici jako první!“Hlavní otázka tedy míří do přepychových kanceláří v klubech: Jakou zábavu chcete pořádat? Pokleslou a humpoláckou pro nejprostší sprosťáky? Opravdu?