Chybějí stovky řidičů
Řidičů v MHD je kritický nedostatek. Ti stávající stárnou a mladí nepřicházejí
PRAHA Nasadit do hromadné dopravy samořiditelné autobusy či tramvaje bude pro dopravce za pár let možná snazší než sehnat řidiče. Ostatně nejde o nedostižné sci-fi, vlaky chystaného metra D budou jezdit bez strojvůdců.
Podle aktuálního výzkumu portálu Profesia.cz chybějí profesionální řidiči přepravy osob především v Praze a středních Čechách. „Počet nabídek v oblasti dopravy s určitými sezonními výkyvy kontinuálně roste, ale klesá počet zájemců o práci v tomto oboru,“popisuje stav vypracovaná analýza.
Nedostatek řidičů pocítili cestující opakovaně vloni. Například v dubnu nevyjelo dvacet autobusových spojů v Praze a osm spojů příměstských.
„Situace na trhu práce je opravdu kritická. Jenom v Praze a Středočeském kraji nám v současnosti chybí padesát řidičů autobusů,“uvádí Martin Farář, mluvčí společnosti Arriva, která v Praze obsluhuje hlavně příměstské linky.
Pražský dopravní podnik (DPP) uvádí, že mu do optimálního stavu chybí sedm procent řidičů autobusů, tramvají a metra. Jde přibližně o tři sta lidí – podnik měl vloni ke konci roku celkem 4 230 řidičů.
Problém trápí hlavní město přibližně od roku 2015. Důvodem jsou i náročné pracovní podmínky. „Jde o profesi, která je psychicky, ale i fyzicky náročná – řidiči totiž často pracují v poměrně dlouhých časových turnusech. Navíc s sebou povolání nese poměrně vysokou míru stresu, zodpovědnosti a rizika,“vysvětluje Michal Novák z Profesia.cz.
Podle Faráře by situaci pomohla efektivnější příprava jízdních řádů, aby řidiči nemuseli dlouze čekat o pauzách, a tak trávit na směnách mnohem více času než jiné profese. To s sebou podle organizátora pražské dopravy nese úskalí. „Pauzy na konečných často slouží k dorovnání zpoždění na trase, aby se nepřenášela na další spoje. Naopak nám cestující, ale i řidiči vytýkají, že jsou pauzy na konečných moc krátké a pak se zpoždění přenášejí do dalších spojů,“vysvětluje mluvčí společnosti ROPID Filip Drápal.
Populace řidičů stárne
Problém je i stárnutí zaměstnanců. V současnosti je podle oborových organizací celorepublikový průměrný věk řidiče z povolání 57 let a stále stoupá. Podle některých prognóz do pěti let odejde až třetina řidičů autobusů do důchodu a mladí se na tuto pozici nehrnou.
„Pro mladší generaci, pokud nejde o nadšence do autobusů, není tento druh práce zajímavý. Průměrný věk v naší společnosti je 52 let,“říká Farář. Řidičům Dopravního podniku hl. m. Prahy bylo vloni průměrně 47 let.
Podle Nováka nemá většina dopravních podniků zavedené postupy age managementu (způsob řízení zaměstnanců s ohledem na jejich věk a s ním souvisící potřeby, pozn. red.), takže se například nezabývá plánováním kariéry starších řidičů nebo zavedením flexibilnějších úvazků. DPP však už s takovou nabídkou přišel. „Jsme připraveni vyhovět žádostem uchazečů o flexibilní pracovní dobu nebo těm, kteří současně pracují u jiného zaměstnavatele,“vysvětluje mluvčí DPP Aneta Řehková.
Problém je také to, že řidičem autobusu se může stát člověk až ve 24 letech, výjimečně ve věku 21 let. „Studenti opouštějí střední školu v 19 letech, a protože nenavazuje základní vojenská služba, kde bylo dříve možné získat i řidičská oprávnění, hledají mladí lidé uplatnění ihned po skončení školy, a tam vzniká časové okno. Středoškoláci se hned po škole uchytí v jiných oborech,“vysvětluje Farář.
Nástupní plat 35 tisíc korun
Dopravci se snaží nalákat profesionální řidiče na vyšší plat i velkou nabídku benefitů. DPP nabízí nástupní měsíční mzdu 35 000 korun s možností zvýšení na základě kvalifikace a výkonnostní odměny. Mezi benefity nabízí i zlevněné jízdné pro členy rodiny, týden dovolené navíc a možnost dotovaného ubytování v ubytovně. Noví řidiči musí také projít psychologickým vyšetřením a lékařskou prohlídkou.
Firmy začaly směrovat náborové kampaně také na ženy, které byly v tomto oboru donedávna zastoupeny minimálně. „Kampaně cílené na mladé řidiče nebo ženy řidičky jsme realizovali a plánujeme v tom pokračovat. Obecně, rozdíl při náboru mezi ženou a mužem neděláme,“říká Farář.
DPP cílí kampaně především na ženy právě ze snahy o zvýšení jejich počtu. „V případě náborů řidičů či řidiček autobusů a tramvají bychom rádi podpořili vyšší zájem ze strany žen, a proto je kampaň vůči ženám více adresná,“vysvětluje Řehková. Komplikované je zaměstnávání lidí ze zemí mimo Evropskou unii. „Problémem je délka povolovacího procesu i jazyková bariéra,“vysvětluje Novák.
Zástupci ROPID uklidňují, že vozy MHD dosud má kdo řídit. „Pokud dochází k personálním výpadkům, tak je to především z důvodu náhlé zdravotní indispozice konkrétního řidiče nebo nekázně některých řidičů, například když zaspí,“upřesňuje Drápal.