Pražané slavili Den Vltavy
Jaká je budoucnost Vltavy? Hloubení dna umožní plavbu těžších lodí, přibudou lázně i přívozy
Jan Nuc
PRAHA Vyhlídkové plavby po řece Vltavě využívají během roku především zahraniční turisté. Na včerejší, pátý ročník akce Den Vltavy, kterou pořádal Vševltavský spolek, však dorazila také spousta Pražanů. Mohli se svézt na větších i menších lodích, ochutnat rybí speciality nebo sledovat boj otužilců se studenou řekou.
„Letošní rok se nám akci podařilo rozšířit o několik lodí a přístavišť oproti minulým ročníkům. Poprvé přijeli i naši členové z Českého Krumlova s vorem a také funkčním modelem veslice. Z levého na pravý břeh Vltavy v místě Alšova nábřeží jezdí lodě Šemík a Bivoj. Tyto lodě propojují zároveň i přístaviště u Klárova, kde mají rybáři z Prahy 1 vývaziště a kde nabízejí rybí buřty,“popsal včera Zdeněk Bergman z Vševltavského spolku. Podle něj je cílem Dne Vltavy ukázat české veřejnosti důležitost říční dopravy i to, že plavba je krásná činnost.
„Rádi bychom, aby se plavba stala součástí života našich spoluobyvatel. Naším cílem je splavnit Vltavu až po České Budějovice,“dodal Bergman a odkázal tak na fakt, že se Vševltavský spolek nezabývá pouze pražskou částí řeky.
Vltava hraje v hlavním městě stále významnou roli. Kromě turistického lákadla v podobě vyhlídkových lodí, šlapadel a jiných vodních radovánek umožňuje i osobní dopravu v rámci MHD v podobě přívozů. A právě pražské přívozy se budou podle Zdeňka Bergmana, který je zároveň provozovatelem těchto plavidel, v dalších letech rozšiřovat. „Máme větší a větší poptávku. Dá se očekávat, že třeba na přívoze P5 na Výtoni se bude ve výhledu několika let přepravní kapacita zvyšovat. Počítá se s opravou či přestavbou železničního mostu a očekáváme, že tam z toho důvodu bude potřeba převážet přes řeku daleko více lidí,“vyjádřil se Bergman.
Lodníci chtějí nové zdymadlo
O frekventovanější lodní dopravu by se v budoucnu mohla postarat i nová plavební komora na Dětském ostrově nad Staroměstským jezem, o které se diskutuje více než dva roky. Usiluje o ni také Vševltavský spolek. Stavba ovšem nemá jasnou budoucnost, proti se staví například Praha 5.
„Projekt se teď opozdil a myslím si, že trochu neprávem. Praha v tom vidí zhoršení kvality ekologie v hlavním městě. Je to naprostý omyl. Komora naopak přispěje k tomu, že ten lodní provoz bude plynulý. Nesouhlasím ani s tím, že lodě v Praze znečišťují ovzduší. Platí totiž směrnice Evropské unie, které poměrně přísně stanovují emise motorových lodí,“vyjádřil se Zdeněk Bergman.
Městská část Praha 5 se domnívá, že by komora přinesla do lokality více hluku a emisí. Rozhodnutí o stavbě mělo padnout do konce února, nicméně podle mluvčího magistrátu Víta Hofmana je stavební řízení pozastavené až na půl roku kvůli námitkám. Kritici projektu říkají, že by se zvýšil počet lodí proplouvajících tímto úsekem a zvedla by se hladina vody, hluk i emise. Komora má být podle návrhu 55 metrů dlouhá, 11 metrů široká a 2,5 metru hluboká.
Plavební komora však není jediným projektem na Vltavě. V současné době Ředitelství vodních cest (ŘVC) prohlubuje dno řeky od Radotína přes celou Prahu až k Mělníku. Cílem je umožnit plavbu i těžším lodím a zároveň přepravu těžších nákladů.
„Prohlubování koryta Vltavy pokračuje na různých místech, tak aby na konci letošního roku bylo hotovo,“vyjádřil se mluvčí ŘVC Jan Bukovský. Prohloubení dna má zvýšit ponor ze současných 180 až na 220 centimetrů. Lodě tak díky tomu mohou vézt až o 30 procent více nákladu. „Je to cesta, jak dostat část těžké kamionové dopravy ze silnic na lodě a snížit zatížení historických center měst těžkými auty s odpadem a stavebním materiálem,“vyjádřil se ředitel ŘVC Lubomír Fojtů.
Hloubení dna řeky provádí firma pomocí dvacetitunového dálkově ovládaného obojživelného buldozeru, jenž ze dna hrne velkou radlicí zeminu před sebou směrem ke břehu. Vyhrnutou zeminu odváží pomocí lodí. Podle odhadů má být celkem odtěženo okolo 130 tisíc metrů krychlových zeminy.
Koupaliště s čistou vodou
V letošním roce začal také další ambiciózní projekt. Ten v rámci projektu revitalizace pražských náplavek počítá s vytvořením plovoucích lázní u Rašínova nábřeží. Podle informací MF DNES město letos lázně připravuje projekčně, v roce 2020 začne výstavba.
„Záměrem je doplnění dalšího vybavení náplavek a instalace plovoucích zařízení, jako je terminál lodní dopravy, plovoucí lázně, plovoucí toalety a nástupní můstky,“řekl dříve o plánech revitalizace architekt Petr Janda.