Jak se hrál poker o Dočkala
Rozhovor o zákulisí přestupu z Číny
Bořek Dočkal odletěl minulé pondělí do Číny. Potřeboval dokončit poslední záležitosti, které ho odstřihly od klubu Che-nan. Ve středu ráno se vrátil a těšil se na sobotní zápas s Olomoucí. Jenže zjistil, že s lehce zraněným lýtkem hrát nemůže. Možná i proto se fotbalová Sparta o víkendu tolik trápila. Teď je otázka, jestli reprezentační kapitán stihne páteční kvalifikaci v Anglii.
Jak se vlastně rodil Dočkalův comeback? Proč se v Číně jednalo pět dní v kuse? A kdy vztah hráče a manažera přerůstá v přátelství? Nejen o tom vypráví agent Viktor Kolář, šéf fotbalové sekce agentury Sport Invest.
Když se řekne Dočkal, vybavíte si nejnáročnější jednání kariéry?
Taky nejzajímavější a nejtaktičtější. Náročné i vyčerpávající. Dostáváte se na samotnou hranu sil i nervů. Vzhledem k tomu, že jsme celý ten příběh žili s Bořkem, dali jsme tomu všechno.
Co si mám představit?
Třeba poslední hodinu. Všechno domluvené, už se skoro loučíme. Jen potřebujeme jedno potvrzení s podpisem a razítkem klubu. Prkotina. Jenže v Číně se nic takového nedělá, neměli chuť nám vyjít vstříc.
Jiný svět.
Ale ne v negativním smyslu slova. Byla to obrovská zkušenost. I Bořek, který v únoru 2017 ze Sparty odcházel, nebyl tak vyzrálý jako Bořek, který teď do Sparty přišel.
A málem nepřišel.
Sinusoida při jednání s Che-nanem se dramaticky měnila. Pět dní jsme seděli. Od rána do noci. Když už jsme si mysleli, že je domluveno, ocitli jsme se na dně. Několikrát.
Co bylo nejdůležitější?
Obě strany tlačil čas. V Česku končil přestupní termín, čínský klub – pokud by Bořek nezůstal – potřeboval zaplnit místo pro cizince. V podstatě záleželo na tom, kdo ukáže slabší nervy. Jako v pokeru.
U stolu sedí dva manažeři a jednají jako pokeroví hráči?
Nás přiletělo šest a bál jsem se, abychom to nepřehnali. Měli jsme německého právníka, čínského právníka, pomáhal taky náš konzultant Giuliano Terraneo, Ital, nesmírně zkušený manažer, který dělal ředitele v Interu Milán nebo Fenerbahce.
Silná sestava.
A čínská strana byla u velikého konferenčního stolu stejně početná.
V jakém jazyku se mluvilo?
V angličtině. Někdy italsky. Che-nan si totiž najal jednu z nejlepších advokátních kanceláří, jejímž šéfem je Ital.
To zní napínavě.
My si dokonce pořídili překladač, speciální přístroj, velký jako telefon, který vám simultánně přeloží přes 200 jazyků. Museli jsme být připravení na všechno.
Hádali jste se hodně u stolu?
Musíte zvážit, co se hodí. Jestli být klidný, neukazovat emoce a předstírat, že máte spoustu alternativ.
A vy jste měli jedinou.
Chtěli jsme, aby Bořek a jeho rodina byli šťastní. Aby mohl hrát za Spartu. Jen jednou jsem zareagoval emotivně. Když se chtěla čínská strana odklonit od plánu jednání, poprosil jsem je, ať se nehandrkujeme jako na tureckém bazaru. Nedivte se. Che-nan zaplatil přes 200 milionů korun.
Chtěli ty peníze zpátky, naštěstí se nám podařilo cifru výrazně ponížit.
Pochopily vaše dcery, že táta letí do Číny? Měli jste být na lyžích.
Starší hned spustila: No tatííí! Naštěstí má ráda sport, fotbalu fandí, tak mi popřála štěstí: Ať to konečně dotáhnete. Propadl hotel, permanentky, rodina musela změnit plány. Víte, moje tchyně se za svobodna jmenovala Dočkalová a vzdálená rodinná větev vede i k Bořkovi, takže nám všichni spíš fandili.
Aby mohl opustit zlatou čínskou klec? Vydělal v ní velké peníze, ale radost neměl.
Jeho manželka byla podruhé těhotná, odloučení od rodiny hrálo hlavní roli. Zrovna s Bořkem máme více než patnáctiletou společnou historii, náš vztah je přátelský. Bylo pěkné vidět, jak se mu pak ulevilo.
Na Čínu jste nezanevřeli?
Ani omylem. Ten trh je ohromně zajímavý a obohacující. V lednu třeba Barcelona ztratila záložníka Paulinha, který odešel do Číny už podruhé. Marek Hamšík opustil milovanou Neapol, Sandro Wagner přestoupil z Bayernu Mnichov.
Chápu, peníze lákají.
Finanční možnosti čínských klubů jsou obrovské, ale jde taky o zkušenost. Jinak by v Číně těžko zůstávali takoví borci jako Carrasco, Bakambu, Ramires, Lavezzi, Mascherano nebo Fernandinho. Velké čínské kluby nabízejí opravdu profesionální servis se vším všudy.
Ještě naposledy k Dočkalovi: hřeje vás, jak se chytil ve Spartě?
Těší mě to. Bořek cítí, že má dost energie, aby Spartě pomáhal ještě několik let.
Bude mu jedenatřicet.
Na věku nezáleží. Když to trochu přeženu, on si dal za osobní úkol, že Spartu zvedne. A protože má přirozený respekt, nad sebou Tomáše Rosického a vedle sebe trenéra Ščasného, který mu věří, jeho snaha dopadá na úrodnou půdu.
Je to přítel, nebo klient?
Ke starším klukům máme blíž a blíž. Obohacujeme se navzájem. Po takových letech jsou respekt i důvěra oboustranné. A pouto zůstává i po kariéře.
To narážíte na Petra Čecha, který po sezoně končí?
Neumím si představit, že by se tím náš vztah jakkoli změnil. Jsme příliš propojení.
Zůstane i pak vaším klientem?
Určitě zůstaneme kamarádi. Navíc marketingová značka s názvem „Petr Čech“neskončí se závěrem jeho aktivní hráčské kariéry.
Kudy se vydá dál? Už to víte?
Spíš inklinuje k manažerské pozici než k trenérské. Víc řekne on, až skončí v Arsenalu. Teď s ním postoupil do čtvrtfinále Evropské ligy a jeho sen o finále trvá. Přesně tak by se chtěl loučit. S trofejí nad hlavou.
Vaše agentura musí najít novou vlajkovou loď. Jste připravení?
Petr je v mnoha ohledech jedinečný. Kolik trofejí získal, kolik toho dokázal ve světových klubech. Nikdo další tak výrazný zatím není, ale neříkám, že nebude. Kluci jako Kadeřábek, Koubek nebo Pavlenka mají velkou šanci. Záleží na tom, jestli budou mít štěstí a prostředí jim umožní, aby přeskočili do top klubů.
Věříte tomu?
Musíme, i když jsou to zatím jen sny. Je na nich i na nás, abychom sny dokázali přetavit v realitu.
Mimochodem, i přestup Jiřího Pavlenky ze Slavie do Brém byl předloni hodně zamotaný.
Tam jsme hráli vabank. Abychom uspokojili požadavky prodávajícího, nechal si Jirka ponížit smlouvu na první rok a my jsme zapomněli na veškeré provize. To nebyly zrovna malé peníze, mluvíme o milionech, které jsme vložili do celkové transferové sumy. Byl to risk, protože jsme věřili, že Jirka uspěje. První peníze, které jsme začali vydělávat, byly po podepsání nové smlouvy v Brémách.
Vážně o Pavlenku měla zájem Barcelona, jak se objevilo v éteru?
Ne, to byla kachna, tím ovšem neříkám, že by se Jirka nemohl posunout do ještě většího klubu. Podle hodnocení je nejlepší hráč Brém, které na jaře ještě neprohrály.
Pracujete na jeho budoucnosti?
Zatím je brzo. Neví se, jestli v Chelsea zůstane trenér Sarri. Bude pokračovat Ancelotti v Neapoli? Kdo převezme Manchester United? Jakou cestou půjde Bayern Mnichov?
Tak vysoko myslí Sport Invest?
Je potřeba mít co nejvyšší cíle. Pavel Kadeřábek patří k nejlepším krajním hráčům bundesligy, Tomáše Koubka čeká semifinále Francouzského poháru.
Taky zastupujete pár reprezentantů, kteří se vytratili ze scény. Třeba Ladislav Krejčí.
On a Jirka Skalák jsou naše nejvyšší priority na léto. Dáme jim maximální servis, aby se ze současného stavu, kdy nehrají, vymanili.
Boloňa bojuje o záchranu a Krejčího vůbec nevyužívá.
Změní se systém, změní se trenér, nemáte štěstí. To se stává. Naštěstí Láďa je pozitivní a vytrvalý kluk. Kdekdo by to v jeho situaci zabalil, jeho drží vůle. Věřím, že doba, kdy mu nebylo tolik přáno, v létě skončí. Najdeme mu nový klub. Co Skalák? Millwall ho koupil jako nejdražší klubovou posilu v historii a nic.
Byli jsme v zimě domluvení s Mladou Boleslaví, že tam Jirka půjde na půl roku hostovat, aby hrál. Letěli jsme do Millwallu, ale nepřesvědčili jsme manažera. Řekl, že Jirku potřebuje, s tím prostě nic neuděláte.
O stopera Kalase z Bristolu se zajímají obři z Glasgow.
Celtic i Rangers mají nádhernou historickou image, ale ve skotské lize nemají konkurenci. Tomáš je zvyklý na náročný anglický fotbal, žije jím. Chyběl by mu. My se vůbec snažíme, aby kluci nebyli rozmazlení.
To jde, když třeba v osmnácti patříte k elitním klubům světa?
Zrovna v tomhle věku je potřeba, aby kluci neujeli z cesty. Aby naslouchali a k nikomu se nechovali nadřazeně. Ještě vlastně nic nedokázali.
Ale brankář Jaroš už trénoval s áčkem Liverpoolu, kolega Kovář v Manchesteru United to samé, další mladičký gólman Stejskal chytá za béčko Salcburku.
Jsou mentálně silní, což prokazují tím, že se v cizině naučili žít. Když jim na začátku bylo těžko, určitě přemýšleli, jestli by nebyla lepší česká cesta.
A vy?
Příprava na takový skok se musí promyslet do detailu, abychom neměli výčitky, že jsme něco podcenili. Naším úkolem je zvážit všechna pro a proti, včetně osobnostního profilu hráče, jeho jazykové vybavenosti, schopnosti adaptace, rodinného zázemí a podpory. Ne každému by takový přechod mohl pomoci – a v ten moment ho jednoduše nerealizujeme. Samozřejmě ani tak se nemusí každý podobný transfer povést, ale zaručený recept na úspěch vám nedá ani česká cesta.
Když se pak obránce Heidenreich z Bergama stane nejlepším starším dorostencem Česka, je to odměna i pro vás?
Především je to motivace pro Davida. Už v osmnácti vidí, že ta cesta funguje. V zimě se ozval jeden významný zájemce, že by chtěl Davida koupit, ale nebyl důvod. David hraje za juniorku a trénuje s áčkem, které se senzačně pere o Ligu mistrů. Úspěch je blízko.