Lepší je porážet než vylučovat

Pamatujete ještě? „Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane zostane, čo je pevné, čo je charakterné, čo chce za tento národ zápasiť.“Gustáv Husák 28. srpna 1968 v nechvalně slavném projevu, jímž otevřel cestu k normalizaci a čistkám.

Vylučování členů ze stran jsme už odvykli, alespoň u těch „slušných“stran. A když už se vylučovalo, pak pro spáchání trestných činů, ne proto, že má někdo jiný názor než předseda. Že k tomu přistoupí zrovna ODS, pravicová strana se silným polistopadovým étosem, bylo podle víkendových reakcí smutným překvapením i pro mnohé její členy včetně těch, kdo Václava Klause mladšího bytostně nesnášejí.

Je skoro světovým unikátem, že strana vyloučí člena, který ve volbách získal bezkonkurenčně nejvyšší počet preferenčních hlasů a i podle aktuálních průzkumů je jejím nejznámějším a nejdůvěryhodnějším politikem. Ale je to vlastně její byznys, její prezentace navenek i její investice do příštích voleb.

Dokonce je dost nemístné onen táhlý spor mezi předsedou Petrem Fialou a poslancem Václavem Klausem zvenčí nějak soudcovat. Klaus junior jistě není jednoduchá osobnost, není týmový hráč, spíš výsostný solitér a provokatér. Nikdo z nás neproseděl s ODS stovky hodin na schůzích partajních i parlamentních, aby věděl přesně, co všechno poslední roztržce předcházelo, ale i tak by suverénní strana a sebevědomý předseda měli ustát jednoho člena, který vyčuhuje ze škatulek.

Sobotní vyloučení Klause hned odstartovalo úvahy o nové straně na pravici. Část elektorátu, který už dlouho a marně vyhlíží nějakou skutečně konzervativní sílu, tu samozřejmě existuje, ale na závěry je moc brzy. Jednak už ztroskotala řada pokusů, jednak, jak bylo zmíněno, není vůbec jisté, že zrovna Klaus junior je tím, kdo by byl s to podobnou stranu vystavět. Ale pokud si takovou misi přál začít s aureolou mučedníka, pak mu ODS nemohla dát na rozloučenou lepší dárek.