Dítě musí být na léčbu obezity zralé

Dítě je nešťastné, začíná mít problémy ve škole. Ústrky a posměšky spolužáků často vedou k úzkostem, někdy i k sebepoškozování. Obezita totiž není jen problém těla. „Obézní děti jsou častěji vystrkované z kolektivu, který jim dává najevo, že jsou vadné, a to i víc než tělesně handicapovaným,“říká psychoterapeutka Jana Divoká, která se obézním dětem cíleně věnuje.

Jak samy děti vnímají svoji váhu?

Málokterému dítěti je to jedno, a pokud ano, je to spíš u chlapců. Společnost na ně tolik netlačí kvůli vzhledu jako na dívky, u nichž se předpokládá, že budou štíhlé a krásné. Obézní děti mívají nízké sebevědomí, spíš si myslí, že zhubnout nezvládnou. Bývají v kolotoči, kdy se jim to jednou povede, jednou ne.

Proč se jim nedaří zhubnout?

Jídlo je základní lidská potřeba, představte si pyramidu lidských potřeb, jídlo je na základně. Uprostřed jsou blízkost, bezpečí a přijetí. A nahoře je sebepřesah. Když však máme nějakou díru v životě, saháme k primárním potřebám, jako bychom ji chtěli „zaplácnout“. A teď si představte, že dítěti vezmete to jídlo a ono už díru nemá čím nahradit. Navíc nezhubne ze dne na den. A vydržet to, než zhubne, aby to ti druzí viděli, není lehké. Většinou se pak naučí reagovat bojem, utíkají, stahují se do sebe nebo se vztekají či jsou agresivní.

Hrozí u obézních dětí víc riziko sebepoškozování?

Sebepoškozování je v současné době, co vím od dětí, velký fenomén, který se mezi nimi předává ve stylu, jestli ti je blbě, řízni se a uleví se ti. To je veliká kapitola, kdy toto používá dítě jako úlevnou metodu místo jídla. Děti v tu chvíli potřebují adrenalin a většinou tehdy, kdy se cítí ohroženy, jsou v přetlaku a nevědí, co dělat. Většinou se nechtějí zabít, ale může se stát, že to přeženou. Nadváha snižuje sebevědomí, a když je sebeúcta poškozená, s dítětem se musí pracovat.

Jak to děláte?

Jde to pomalu a většinou zkusíme metodu postupných kroků. Musíme si i vyjasnit, jestli na to je dítě připravené, abychom neudělali ještě větší paseku. Pracuje se na motivaci, dohodneme se na malém úkolu, že se třeba změní snídaně. Pracujeme i rodinně a na podpoře sebeúcty.

Které děti hubnou nejlépe?

Závisí to na věku, rodině, na hloubce problému a vyzrálosti dítěte. Vysledovali jsme, že dobře na režimová opatření reagují holčičky už kolem 13. roku, motivace je oblečení a líbit se klukům. S věkem rostou morálně volní vlastnosti, uvědomují si problém a umějí s jídlem nakládat. U chlapců to bývá v době přechodu ze základní na střední školu. (eza)