Povinnou maturitu z matiky chtějí odložit
Vlivní poslanci jsou proti zákonu, který ji zavádí. Bojí se velkého počtu propadlých
Když poslanci před třemi lety hlasovali o tom, zda má být maturita z matematiky povinná, ve Sněmovně se o tom diskutovalo měsíce. Zákon nakonec prošel. Jen taktak. V roce 2021 tak má mít povinná matematika premiéru na lyceích a gymnáziích, o rok později pak na středních odborných školách.
Jenže povinná maturita z matematiky není „strašákem“jen ve školních, ale i v poslaneckých lavicích. Významná část vlivných politiků ve Sněmovně by povinnou maturitu z matematiky nejraději odložila. Školství na ni podle jejich názoru není připraveno.
Jsou mezi nimi i „těžké váhy“jako exministr školství a předseda ODS Petr Fiala nebo nový šéf KDU-ČSL Marek Výborný.
„Já jsem dlouhodobě pro mnohem pozdější termín zavedení takovéto maturity. Vždy jsem říkal i v těch debatách, že nejde řešit problémy ve školství tak, že se zpřísní nebo zavede nějaká závěrečná zkouška. Nejprve se musí upravit samo vzdělávání. A jestliže jsou školy, které mají opakovaně obrovský neúspěch studentů u maturity z matematiky i ve chvíli, kdy matematika je volitelná, tak je to vážný signál,“řekl MF DNES Fiala.
Podle exministryně Kateřiny Valachové z ČSSD, která povinnou matematiku prosadila, ministerstvo nestíhá zavádět opatření, která měla její start předcházet. Úvahy o odkladu za rok 2022 však považuje za předčasné. „Nedovedu si představit, že se to nestihne,“říká.
Samozřejmě, že i opačný názor má vlivné zastánce. Předseda školského výboru ve Sněmovně Václav Klaus mladší je pevně pro co nejrychlejší zavedení zkoušky.
Jeden termín pro všechny je fér
Samo ministerstvo školství chce prozatím „kosmetickou úpravu“a povinnou maturitu z matematiky pro gymnázia a lycea odsunout z roku 2021 na rok 2022, tak aby startovala pro všechny stejně. „Zdá se mi to fér,“říká ministr školství Robert Plaga (ANO). „Nedochází k žádné ideové změně. Pořád se počítá s maturitou ze tří předmětů, to znamená i s povinnou maturitou z matematiky. Pokud projde náš návrh, nastane to pro všechny v jeden termín,“dodává ministr školství.
Návrh na změnu zákona je nyní v připomínkovém řízení a podporují jej i ti poslanci, podle kterých všichni maturanti zkoušku z matematiky skládat mají. Jenže značná část politiků by raději viděla podstatně delší odklad.
MF DNES oslovila 30 poslanců ze dvou set – školské experty politických stran zastoupených ve Sněmovně prakticky všechny.
Čtrnáct bylo pro odklad, jedenáct pro co nejrychlejší spuštění povinné maturity z matematiky, zbytek neměl jasný názor.
Oba tábory jsou zhruba stejně velké, ale odklad ještě za rok 2022 podporuje hlavně opozice. Že je za současné situace zavedení povinné maturity z matematiky chybou, si myslí třeba Piráti včetně jejich předsedy Bartoše. Nejradikálněji pro byli v odpovědích na anketní otázku naopak oslovení komunisté.
Jak velkým strašákem je v současnosti maturitní test z matematiky, dobře ukazují statistiky. Státní maturitu v současnosti tvoří zkouška ze dvou předmětů – povinně všichni maturují z českého jazyka, druhý předmět si volí. Vybírají si právě mezi matematikou a cizím jazykem.
Zájem o počítání klesá
Zájem maturovat z matematiky každým rokem klesá. Při premiéře státní maturity v roce 2012 si ji vybralo 43,9 procenta studentů.
Letos bude z matematiky maturovat jen 21,4 procenta přihlášených. Počet těch, kdo u maturitního testu z matematiky napoprvé propadnou, se opakovaně pohybuje okolo 20 procent (především na odborných školách a učilištích).
U maturity z angličtiny, kterou si volí naprostá většina těch, kdo skládají zkoušku z cizího jazyka, vloni na jaře neuspělo 6,2 procenta dětí.
O tom, že po zavedení maturitní zkoušky ze tří předmětů propadlíků přibude, nikdo nepochybuje. Více jich neuspěje nejen v testu z matematiky, ale i ve zkoušce z cizích jazyků.
Kolika mladých lidí by se to týkalo, je obtížné odhadnout. „Svého času i Jiří Zíka (vloni odvolaný ředitel CERMAT – instituce, která maturity připravuje, pozn. red.) tvrdil, že to v prvním kole může být až polovina a na některých školách prakticky všichni maturující, především u nástaveb. Pokud se nebude nějak hýbat s hodnocením, myslím si, že by se počet neúspěšných u maturity měl pohybovat mezi 30 a 40 procenty,“varuje expert Tomáš Feřtek z centra EDUin, které se věnuje problematice vzdělávání.
Ministr školství Robert Plaga tento týden v rozhovoru pro MF DNES připustil, že by se do roku 2022 také mohla změnit podoba testů z matematiky. Po současné ředitelce CERMAT Michaele Kleňhové chce, aby připravila testy, které budou více stavět na aplikované matematice.