Grónsko fandí oteplování
Tání ledu a následná těžba surovin z vnitrozemí má otevřít grónskou cestu k nezávislosti.
Zatímco zejména pobřežní města a státy mají obavy ze stoupající hladiny moří v důsledku klimatických změn, v Grónsku se jich někteří zas tolik nebojí. S ustupujícím ledem se totiž odkryje dosud nedostupné vnitrozemí a s tím i značné zásoby nerostných surovin.
Led pokrývá 80 procent plochy Grónska, největšího ostrova světa, spadajícího pod správu Dánska. Pod ním je podle odhadů až desetina světových zásob kovů vzácných zemin a právě ustupující led by poprvé v dějinách umožnil jejich průmyslovou těžbu.
Zřejmě i to byl jeden z důvodů, proč Grónsko odmítlo přidat svůj podpis pod pařížskou klimatickou dohodu. Jen 48 hodin poté, co ji Dánsko ratifikovalo, Grónsko jako dánské autonomní území oznámilo, že z ní vystoupí.
Premiér Grónska Kim Kielsen to pak vysvětloval jinými důvody. „Kvóty oxidu uhličitého určené pro Grónsko jsou stejné jako pro jednu uhelnou elektrárnu nebo menší dánské město,“říkal s tím, že do nich se Gróňané nemohou vejít. Musí se podle něj zohlednit i to,
že hustota zalidnění je na ostrově tak nízká, že velmi běžným dopravním prostředkem jsou malá letadla, která vypouštějí vysoké množství CO2.
Je paradoxní, že právě z Grónska byly do Paříže před zahájením konference dopraveny kusy ledu. Ty, tající před pařížským Panthéonem, měly delegátům připomenout, co vše je v sázce.
Těžba, turismus a nezávislost
Grónsko má rozlohu přibližně stejnou jako Mexiko, ale žije tu jen 56 tisíc lidí, z devadesáti procent Inuité. S hustotou zalidnění 0,1 člověka na čtvereční kilometr je Grónsko zemí s nejnižší hustotou zalidnění. Pro zajímavost, na opačné straně tabulky je Macao, kde se na jednom čtverečním kilometru tísní 21 tisíc lidí.
Vedle těžby, na kterou už netrpělivě čekají firmy nejen z Austrálie a Číny, by se země mohla ještě více otevřít turismu. Ten tady sice funguje, ale vzhledem k omezeným možnostem dopravy mezi jednotlivými městy na pobřeží má ještě značné rezervy.
Ačkoli je Grónsko závislé na dotacích z Dánska, i tady se objevují snahy o získání nezávislosti. Šest ze sedmi zdejších politických stran před parlamentními volbami loni v dubnu ve svých programech prosazovalo plné odtržení od Dánska.
A to i přesto, že jen za loňský rok grónskou ekonomiku, která je z velké části závislá na rybolovu, podpořily dánské dotace ve výši 3,8 miliardy dánských korun. V přepočtu je to zhruba 13 miliard korun, což tvoří 60 procent rozpočtu Grónska.
I to by se ovšem s rozsáhlejší těžbou a novými finančními příjmy mohlo změnit. Nebylo by to však zadarmo.
Čínské investice
Čína v Grónsku investuje stále intenzivněji a grónská vláda proti tomu nic nenamítá. Naopak. Čínské peníze pomáhají snižovat závislost na dánských dotacích.
O grónské suroviny navíc po světě bude zájem, měkké stříbrolesklé kovy ze skupiny lanthanoidů se používají mimo jiné pro výrobu mobilních telefonů.
Premiér Kielsen se pro změnu snaží do země nalákat čínské turisty. To vše v důsledku také znamená, že Grónsko nakonec může vyměnit závislost na jednom státě závislostí na jiném.
Na podobné změny navíc Grónsko podle odborníka na arktickou a antarktickou geopolitiku Mikaa Mereda není připravené. „Nefunguje tu dostatečně rozvinutá infrastruktura ani dostatek odborníků, kteří by nyní mohli rozsáhlejší těžbu zajišťovat,“říká Mered.
Obyvatelé ostrova podle něj také i v důsledku klimatických změn mají naléhavější problémy, kterými by se měli zabývat dřív. „Globální oteplování žene lidi z izolovaných vesnic do měst, divoká zvířata se přesouvají dále do vnitrozemí, lov pro obživu je stále obtížnější,“říká Mered. Počty sebevražd tu patří mezi nejvyšší na světě.
Na 280 miliard tun ledu ročně
„Velkým problémem kromě stále rychlejšího rozpadu masivních ledovců je dosud podceňované tání kontinentálního ledu,“říká profesor geodynamiky Michael Bevis. „Grónsko je velkým nebezpečím pro pobřežní města a ostrovní státy. Právě odtud se do oceánu dostává značné množství vody.“
Tání grónského ledu se za posledních patnáct let zrychlilo čtyřikrát, každý rok ho zmizí 280 miliard tun. Pokud by roztál veškerý grónský led, který je místy až tři kilometry silný, znamenalo by to zvýšení hladiny moří o sedm metrů.