„Lepší je učit děti myslet než otrocky počítat“

Dnes si na mělnickém Gymnáziu Jana Palacha volí nepovinnou maturitu z matematiky méně studentů než cizí jazyk.

Rozhodují se pro ni jen ti, kteří vědí, do čeho jdou. Proto propadnou podle místních kantorek maximálně tak dva studenti z ročníku, někdy třeba vůbec nikdo. Přesto jsou profesorky matematiky Dana Hilská a Markéta Wolfová spíše proti

povinné maturitě z matematiky. „Já jsem si původně myslela, že by bylo lepší, kdyby byla povinná. Když ale vidím, jak už jsou někteří učitelé matematiky natěšení, jak se studenti budou muset konečně matematiku učit, tak snad ať raději povinná není,“míní Hilská. A poukazuje na to, že ne všichni kantoři umějí svoje studenty matematiku dobře naučit. Co je tím myšleno?

Matematika se historicky učí tak, že učitel počítá příklad na tabuli. Žáci také počítají, tedy spíš přepisují čísla do sešitů. Na konci to učiteli vyjde, ale žáci, když přijdou domů a znovu otevřou sešit, tak už příkladu často nerozumějí. Lepší metodou by bylo podle Wolfové a Hilské „naučit studenty myslet“, aby řešení našli sami.

Test současné maturity z matematiky tvoří asi 25 úloh, za které může maturant obdržet 50 bodů. Stačí mu ale získat 17 bodů, aby „prolezl“se čtyřkou. Na vypracování má 120 minut a může mít kalkulačku. Nezřídka je v testu vypsaných pět možností výsledků, ze kterých má vybrat ten správný. To znamená, že když mu to vůbec nevyjde, může svůj postup ještě zkorigovat. Když student udělá těsně před koncem počítání numerickou chybu, nepřijde automaticky o všechny body, ale třeba jen o jeden.

Wolfová ještě připomíná, že kdyby hypoteticky museli dělat maturitu z matematiky všichni dnešní čtvrťáci, nejspíš by ji nedali. Ale pokud ji budou skládat studenti, kteří se na to budou systematicky připravovat několik let, neměla by dopadnout tragicky.