Starobince rozhodnou volby

Severskou zemi drtí demografická krize, důchodců přibývá

HELSINKY Finové, dlouho přesvědčení o vysoké úrovni své státní sociální péče, se tomu skoro zdráhali uvěřit.

Staří lidé leželi v domově pro seniory celou noc v mokrých plenách, aniž se o ně někdo staral. Úřady vyšetřují podezřelá úmrtí důchodců a na povrch vyplouvá nepříliš přívětivý obrázek toho, jak to v soukromých pečovatelských zařízeních ve Finsku vypadá. Některé z nich raději úplně zavřeli.

Chybějí zdravotní sestry, chybějí i peníze.

Finská populace se řadí k nejrychleji stárnoucím na světě, financování zdravotního a sociálního systému představuje pro severskou zemi patrně největší současnou výzvu.

Zbytku Evropy se vyplatí to vše pozorně sledovat, protože Finsko podle sociologů představuje dobrý příklad, jak to bude velmi brzy vypadat i jinde.

Skandál s domovy seniorů navíc patrně výrazně promluví i do nedělních parlamentních voleb. V nich budou podle průzkumů Finové poprvé po dvaceti letech hlasovat pro opoziční sociální demokraty, které vede do volebního souboje šestapadesátiletý Antti Rinne.

Reforma zdravotnických služeb je jedním ze stěžejních bodů jeho programu.

Dosluhující středopravý premiér, Juha Sipilä, podal minulý měsíc demisi právě proto, že se mu nepodařilo své vize v sociální oblasti prosadit.

Zajistit bydlení a pečovatele

Ve městě Espoo, nějakou půl hodinku jízdy autem z metropole Helsinky na západ, se snaží už delší čas prudkým demografickým změnám přizpůsobit.

Bývalý lékař Juha Metso, který stojí v čele městských sociálních služeb, nesouhlasí s názorem, že stárnutí populace představuje neřešitelný problém.

„Starších lidí si vážíme, musímeseoně postarat,“říká. Radnice se podle něj musí přizpůsobit potřebám měnící se skladby obyvatel. Musí podle něj nabízet odpovídající bydlení i pečovatelské služby, které jsou dostupné 24 hodin denně. Stejně tak knihovny či projekční sály, kde měli senioři místa k setkávání. Jenže Espoo je domovem prosperujících firem jako Nokia, není zde problém zajistit peníze na provoz těchto věcí.

Ne všude věci fungují tak hladce.

„Všichni odešli“

Ukázkovým příkladem selhávající péče se staly domovy seniorů provozované firmou Attendo v sedmnáctitisícovém městě Forssa na jihozápadě Finska.

Vylidňující se místo, které záviselo po 150 let na textilním průmyslu, dnes před sebou nemá zářivou budoucnost. Kdysi prosperující firmy uvadaly a mladí lidé z Forssy mizeli.

„Všechny děti odešly, nikdo tu nezůstal, můj manžel zemřel a není už nikdo, kdo by o mě pečoval,“stěžuje si sedmaosmdesátiletá Raili Huhtalaová, která je v domě seniorů odkázána zcela na péči okolí. Po infarktu ochrnula a nemůže se pohybovat. Chybí jí rehabilitační péče, kterou si město nemůže dovolit poskytnout. Zdravotních sester je málo, staří lidé jsou často ponecháni svým problémům. Nikdo s nimi nerehabilituje, ani je nepřevlíká.

Seniorů totiž rychle přibývá. Některé středomořské země, jako je Itálie či Španělsko, sice mají ještě větší procento důchodců v populaci, ale nikde jinde v Evropě nepřibývá starých lidí tak rychle jako právě ve Finsku. Ve světě roste počet seniorů rychlejším tempem už jen v Japonsku a Jižní Koreji.

Na severu Evropy si přitom lidé hodně zvykli na štědrý zaopatřovatelský stát. Málokdo má na blízku rodinu, která by o něj mohla pravidelně pečovat.

„Ve Finsku je úplně jiná situace než v jižní Evropě, lidé byli až dosud přesvědčeni, že se o ně postará stát,“vysvětluje Annukka Kuisminová, která pečuje o seniory ve městě Forssa.

Firma Attendo teď slíbila, že péči o tamní seniory rychle zlepší. Přijme další zaměstnance na úklid i stravování. Systém tak ještě možná dokáže utáhnout péči, tak jak je dnes nastavená. U příštích generací to však už nemusí platit.

Pojmenovali problém

Věci se totiž mění rychlým tempem. Ještě v roce 2000 představovali lidé starší 85 let pouhých 1,5 procenta populace.

V současné době jejich počet vzrostl na 2,7 procenta a trend se bude dál prohlubovat. Někdy v roce 2070 už budou tito lidé tvořit devět procent finské populace. Mluví se o „demografické sebevraždě“. Finové si potíže uvědomili včas, o reformy sociálního systému se snaží přinejmenším poslední dvě dekády. „Finsko je velmi racionální země a bere tyto výzvy se vší vážností,“říká ekonom Ilkka Kaukoranta. Porážka, kterou přiznal tváří k těmto reformám premiér Juha Sipilä, naznačuje, že řešení nebude vůbec jednoduché. Soudí, že Finsko alespoň může ukázat řešení zbytku Evropy. „Kdybychom to nedokázali, jakou naději by měli ostatní,“prohlásil.