Lhát se někdy musí, tvrdí vědci
Mnoho vědců věří, že lidé začali lhát jeden druhému prakticky ihned, jak vynalezli jazyk. „Lhaní je velmi snadné v porovnání s ostatními způsoby získávání moci,“říká Sissela Boková, odbornice na etiku, působící na Harvardově univerzitě. „Je mnohem jednodušší lhát, abyste získali něčí peníze nebo bohatství, než někoho praštit po hlavě nebo vykrást banku.“
Napříč lidskou historií sloužilo lhaní jako „evoluční nezbytnost, která nás chrání, abychom nepřišli k újmě“, soudí Michael Lewis, profesor psychiatrie Rutgersovy univerzity. Kdybychom mohli z ničeho nic odhalit všechny lži, pak životy v zemích, kde jsou nevěra, homosexualita nebo například některé druhy
víry nelegální, by se ocitly v ohrožení.
Lhaní nám prospívá například také v práci. Kdybychom svému šéfovi řekli, co si o něm doopravdy myslíme anebo proč jsme ve skutečnosti nesplnili termín, mohli bychom být propuštěni nebo přeřazeni na nižší pozici.
Ve světě bez lží by také bylo mnohem více poraněných citů. Většině z nás by zasadil okamžitou ránu do obrazu sebe sama, říká Dan Ariely, profesor psychologie a behaviorální ekonomiky Dukeovy univerzity. „Život výhradně s pravdou by přinášel upřímnější, brutálnější zpětnou vazbu o naší práci, o způsobu, jakým se oblékáme – o všech podobných věcech,“dodal. „Člověk by si uvědomil, že mu lidé věnují mnohem méně pozornosti a že není tak důležitý a vysoce kvalifikovaný, jak si myslí, že je.“
Na druhou stranu by nám naprosto upřímná zpětná vazba dala šanci na vlastní rozvoj, zlepšení a další učení. Ale jestli by to za to stálo, tím si Ariely není jistý.
Rány zasazované našemu sebevědomí by začaly okamžitě, jak bychom se naučili mluvit, což by nepředvídatelným způsobem poznamenalo rozvoj dítěte. „Představte si, jak za vámi přijde dítě a řekne: ‚Mami, tati, hele, co jsem nakreslil!‘ a vy odpovíte: ‚Je to příšerné‘,“říká Lee. „Negativní dopad by byl okamžitý.“A ztratila by se také část nevinnosti dětství, včetně víry v Ježíška nebo čerta s Mikulášem. Namísto toho by byly děti vzhledem ke zvyku klást příliš mnoho zvídavých otázek vystaveny už v rané fázi života drsné životní realitě, což by nemusela být dobrá věc.
„Existuje spousta věcí, které by děti nepochopily, pokud by se o nich dozvěděly,“řekl Paul Ekman, profesor psychologie Kalifornské univerzity. Samy děti se učí sociální hodnotu lhaní už od velmi mladého věku. „Maminka třeba řekne dítěti: ‚Poslyš, babička ti dá dárek na chanuku. Musíš jí říct, že se ti líbí, jinak ji to bude mrzet‘,“uvedl Lewis. Do věku tří nebo čtyř let už mnoho dětí zvládá umění zdvořilých lží. (BBC, ČTK)