Fanoušci tipují, seriál bude mít svého hobita
Tomáš Šťástka
Pro toho, kdo o seriál Hra o trůny dosud ani nezavadil, budou následující otázky, které hýbou světem internetu a diskusních fór, znít jako cizí jazyk. Porazí živí mrtvé? Dozví se Daenerys a Jon Sníh o svém příbuzenském poutu? Jak se vyvine vztah mezi dvojčaty Jamiem a Cersei? A kdo z Cerseiiných bratrů naplní proroctví, že zemře rukou jednoho z nich? Jakou souvislost má ochrnutý Bran Stark s Nočním králem? Přežijí draci? A hlavně: kdo ve finále usedne na Železný trůn?
Na videoserveru YouTube se dá sledovat bezpočet kanálů, kde fanoušci seriálu vysvětlují své odvážné teorie. Pomáhají si nezfilmovanými
náznaky z knih, zapomenutými scénami i oslími můstky. Jeden záběr ze sedmé série například nabídl kratičký pohled na obrovský zdobený lustr v knihovně prastaré Citadely v momentě, kdy do ní vstupuje pyknický hrdina Samwell Tarly. Motiv točících se kol, které tento lustr nápadně připomínají, je přitom od první série přítomen v úvodní znělce každého dílu.
Fanoušci tak spekulují o teorii, že celých osm let pouze sledujeme, jak zmíněný Sam sepisuje či vzpomíná na momenty dávno minulé. Že je tedy jisté, že minimálně on chystanou finální řežbu přežije. A že autor knižní předlohy George R. R. Martin z něj tak udělal osobitou variaci na Tolkienova hobita Bilba Pytlíka sepisujícího svou vlastní Cestu tam a zase zpátky. Jistá charakterová i fyzická podoba se přitom v obou antihrdinských postavách opravdu najít dá.
Zní to jako malichernost, ale tyto fanouškovské teorie potvrzují, jak geniální tah spisovatel udělal, když nechal svůj epos Píseň ledu a ohně nedopsaný. Protože seriál už dávno dosud vydané knihy předběhl, nemohou jej ani zarytí fanoušci původní předlohy sledovat spatra a musí spolu s televizními fanoušky útrpně čekat, jak vše skončí. Říká se, že Martina bezprecedentní úspěch show zaskočil a že si s dopsáním zbývajících dvou knih neví rady. Spíše to však vypadá, že se na nekonečných odkladech s producenty dohodl: oběma stranám se určitě vyplatí nejdříve ukončit obří seriálovou mašinerii, a teprve pak v klidu dál vydávat knihy. Pojmout děj šířeji a třeba i s trochu jiným koncem.
Díky za jasné finále
Za Martinův dohled nad seriálem ostatně buďme rádi. Jednou z předností Hry o trůny je to, že má od počátku jasně daný konec a stanovené hranice. Možná právě tento fakt seriál drží poslední dvě série těsně nad zrádnou hladinou laciné soap opery s obřím rozpočtem.