Hmyzí katastrofa. Tři čtvrtiny vyhynuly
Z české krajiny mizí motýli, brouci, čmeláci. Květinám chybějí opylovači, ptákům potrava. Na vině je intenzivní zemědělství.
PRAHA Sameček modráska obecného je díky své barvě jeden z nejlépe rozpoznatelných motýlů. Jeho druhové jméno obecný napovídá, že nebude druhem nijak výjimečným.
To už však neplatí. Dnes patří k těm nejvíce ohroženým. Spatřit ho lze jen na několika málo místech. Podobně je na tom řada motýlů. Téměř dvacítka druhů už vyhynula, dalším sedmdesáti k tomu moc nechybí.
Úbytek se netýká jen motýlů. Z krajiny se vytrácejí také mouchy, čmeláci, brouci, zkrátka všechen hmyz. Nejpodrobnější analýzu na toto téma zveřejnili před dvěma lety němečtí vědci. Podle nich se počty hmyzu zmenšily za pětadvacet let na pouhou čtvrtinu. Podle expertů situace u nás nebude jiná. „Hmyzí armagedon, jaký předestřely poslední vědecké studie ze zahraničí předvídající zánik veškerého hmyzu, se týká i české krajiny,“varují ekologové z ochranářské organizace Jaro Jaroměř. Kromě motýlů jsou dalším viditelným příkladem včely. Milovníci medu se zatím nemusí bát, včel medonosných se vymírání zatím netýká. Zato ve velkém mizí včely divoké neboli včely samotářky, zdatné opylovačky.
Možná si to málokdo uvědomuje, ale na práci opylovačů závisí z velké části naše potrava. Odborníci vypočítali, že v Evropě se bez včel neobejde více než osmdesát procent hlavních plodin určených k lidské spotřebě.
Hmyz nezajišťuje obživu jen pro lidi, sám je potravou pro řadu živočichů.
Pokud by král dal v pohádce za úkol uchazeči o ruku jeho jediné dcery spočítat všechen hmyz, mohl by si být jistý, že princeznu nikdy neprovdá. Jen v Česku žije na třicet tisíc druhů a spočítat všechny mouchy, mravence či včely zkrátka nejde.
Přesto si každý jednoduchým testem ověří, že hmyz z naší krajiny mizí. Stačí se v létě podívat na přední sklo auta a vzpomenout si, jak často dříve zastavoval na benzinových pumpách a pro lepší výhled umýval skvrny od mrtvých mušek.
Počty druhů hmyzu rapidně klesají. „Vymření úplně nehrozí, ale čísla jsou alarmující. Je to velký problém. Když budeme mít čtvrtinu hmyzu, než jsme měli dříve, může to vést ke kolapsu ekosystému,“říká David Storch z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity.
Hmyz je snadno pozorovatelným ukazatelem životního prostředí. Pokud je ho dost, znamená to, že žijeme v biologicky pestrém prostředí. Jeho úbytek dává najevo, že se s přírodou začíná něco dít. „V okamžiku, kdy omezíme přírodu na málo druhů, začne se chovat dramaticky, přijdou různé lokální katastrofy,“dodává profesor Storch. Krásně to podle něj lze vidět na aktuální kůrovcové kalamitě.
České lesy jsou tvořeny z velké části smrky, tedy jedním druhem stromu. Kdyby lesy byly rozmanitější, nezasáhl by je brouk lýkožrout smrkový v takovém rozsahu.
Ubývají i ptáci
Hmyz je navíc zapojen do potravního řetězce zvířat. Například pro ptáky představuje základní potravu. „Takový sýček obecný je malá sova živící se velkým hmyzem. Když v krajině není hmyz, nemá co žrát,“poukazuje entomolog Petr Šípek na příklad nejohroženější sovy u nás. Přitom ještě začátkem minulého století sýček patřil k nejrozšířenějším sovám.
Vědci dávají mizející hmyz do souvislosti se dvěma jevy. Prvním je klimatická změna. Mnohem zásadnější je však intenzivní zemědělství a pole plné řepky a kukuřice.
„Zmizely květnaté louky a pastviny, tůně, mokřady, remízky a další přirozená místa, kde hmyz žil a rozmnožoval se. Místo toho vznikly obrovské lány kukuřice a řepky olejky. Máme obří pole, která nejsou rozčleněná žádnými jinými přírodními stanovišti,“popisuje David Číp z ochranářské organizace Jaro Jaroměř. V Česku je řepkou oseto přes 390 tisíc hektarů zemědělské půdy. Pro představu – zhruba stejnou rozlohu má Zlínský kraj. Před 70 lety to bylo jen necelých 15 tisíc hektarů.
Přeměna krajiny je zásadní problém pro opylovače. Obrovské monokultury polí bez plevelů, louky sečené ve stejném časovém období či parky se sterilními trávníky vedou k postupnému zániku mnoha druhů hmyzu, který potřebuje dostupné zdroje pylu a nektaru. Místo toho jej na takových plochách čekají chemická hnojiva a pesticidy.
Nevhodné anglické trávníky
Pomoci situaci mohou sami lidé na svých zahradách. Úhledné anglické trávníky jsou sice moderní a na pohled velmi pěkné, ale hmyzu neprospívají. „Každý si můžeme zamést před vlastním prahem a upravit si zahradu tak, aby byla přirozenější. Aby to nebyly jen stříhané anglické trávníky s exotickými dřevinami a bylinami, které prostě nejsou pro hmyz zajímavé,“říká Číp. Hmyzu můžeme jednoduše pomoci také tak, že nebudeme sekat všechno najednou, ale postaráme se, aby v zahradách, na loukách, v příkopu u silnice vždy něco kvetlo.
Snad nejlépe lze úbytek hmyzu pozorovat na denních druzích motýlů, protože jsou nápadnou skupinou. Třeba hnědásek osikový byl ještě v 50. letech běžný po celé zemi, v současnosti přežívá v Česku jedna poslední populace v Polabí.
Co se týče včel, vymřela přibližně pětina druhů, další dvě pětiny druhů jsou ohroženy. Podobně jsou na tom také třeba vosy.