Věčný student, to zní hrdě
O univerzity třetího věku je stále větší zájem. Senioři studují humanitní obory i tělovýchovu
Martin Bajtler
PRAHA Na nejstarší univerzitě ve střední Evropě mohou studovat diplomacii nebo medicínu i senioři. Počet zájemců o univerzitu třetího věku na Karlově univerzitě se za posledních deset let zdvojnásobil.
Zapisovat se do kurzů univerzity třetího věku mohli senioři i v rámci sobotního Dne celoživotního vzdělávání, který pořádala Univerzita Karlova. Nabídku studijních programů si přišly prohlédnout desítky zájemců. „Zapisujeme se na 2. lékařskou fakultu na dvouletý kurz,“říká paní Draha, která do Karolina přišla s kamarádkou. „Chtěla jsem studovat medicínu, ale došlo mi to až pozdě. Navíc se vzhledem k mému věku dozvím i nějaké informace o zdraví a o tom, jak mám o sebe pečovat,“dodává.
Podobných zájemců přišly do Karolina desítky. Zájem o kurzy celoživotního vzdělávání totiž stále roste. „Počet programů univerzity třetího věku se za posledních deset let zvýšil přibližně o polovinu a počet účastníků kurzů se téměř zdvojnásobil,“uvádí mluvčí Univerzity Karlovy Petr Podzimek. Zatímco v roce 2007 navštěvovalo univerzitu třetího věku 4 423 studentů, v roce 2017 to bylo už 8 451 lidí.
„Co se týká počtu účastníků v jednotlivém programu, vedou programy z oblasti medicíny, dále program Právo a program Teorie a praxe v tělovýchově seniorů na FTVS (Fakulta tělovýchovy a sportu). Pokud budeme porovnávat počty účastníků a témata celkem, vedou humanitní vědy, velký zájem je o oblasti psychologie, dějiny nebo umění,“dodává Podzimek.
Podobná je situace i na dalších pražských vysokých školách, které kurzy v rámci univerzity třetího věku pořádají. „Zájem je o všechny vypsané kurzy. Velice oblíbené jsou kurzy zaměřené na architekturu a historii, dále na sportovní vyžití a udržování fyzické kondice a na jazykové znalosti,“říká Dana Dubnová, vedoucí odboru pro studium a studentské záležitosti z Českého vysokého učení technického (ČVUT).
Se zvyšujícím se zájmem o studium se mění i profil seniorských studentů. „Účastníci jsou stále počítačově a finančně gramotnější, stále raději využívají mobilní telefony a tablety a často jsou také sportovně aktivní,“popisuje mluvčí Vysoké školy ekonomické (VŠE) Martina Mlynářová. Aktuálně studuje univerzitu třetího věku na VŠE asi 1 100 lidí, přičemž škola nabízí například studium mezinárodní politiky a diplomacie, dějin filmu nebo několika jazyků. „Dle charakteru předmětu činí poplatek za semestr za předmět od 450 do 1 800 korun, dodává Mlynářová. Podobné částky jsou i na dalších vysokých školách. Univerzita Karlova nabízí kurzy od 150 korun za rok do 850 korun za semestr, na ČVUT se platí 500 korun za semestr. Česká zemědělská univerzita má většinu kurzů zdarma, některé jsou za poplatek 250 korun.
Škola jako věc společenská
Velký zájem je i o kurzy Centra celoživotního vzdělávání v Praze 7. To bylo založeno v roce 2005 a navázalo na vůbec první univerzitu třetího věku v Praze, která vznikla v roce 1986 na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy.
Podle zakladatelky centra Dany Steinové mají vzdělávací kurzy u seniorů úspěch především pro socializační prvek. „Daleko důležitější než to, co se ti lidé naučí a jak si rozšíří obzory, je to, že jde o společenskou záležitost. Mají možnost kontaktu se svými stejně motivovanými vrstevníky,“vysvětluje Steinová. Její slova potvrzuje také ředitelka Gerontologického centra Iva Holmerová. Podle ní je společenský kontakt v pokročilém věku velmi důležitý. „Osamocenost ve vyšším věku je hodně rizikovým faktorem. Jednoznačně platí, že když mají lidé dostatek sociálních kontaktů, působí to příznivě i jako prevence nemocí,“říká.
V Centru celoživotního vzdělávání navíc mohou senioři vést i vlastní kurzy v rámci Klubu vzájemného porozumění. „Pořádáme dvacet jazykových kurzů, pilates, zdravotnický kroužek a vedle toho základních dvanáct kurzů. Například obor Soudobí architekti naživo, kam zveme špičky z oboru,“dodává Steinová.