Otloukánci Asie

Na Srí Lance křesťany perzekvují většinoví buddhisté, v řadě dalších zemí hlavně muslimové.

KOLOMBO Život na „rajském“ostrově Srí Lanka se včera na tři minuty úplně zastavil.

Lidé stanuli, aby uctili památku zavražděných při půltuctu velikonočních atentátů. Jejich počet se včera večer vyšplhal na 321 včetně čtyř desítek cizinců a 45 dětí. Drtivá většina z nich se hlásila ke křesťanství.

Téměř hmatatelný byl smutek v rybářském městě Negombo, které je centrem srílanské katolické komunity, a proto se mu také přezdívá „Malý Řím“. Na domech poblíž kostela svatého Šebestiána, jednoho z terčů sebevražedných atentátníků, povlávaly bílé vlaječky na znamení toho, že za okny oplakávají některou z obětí.

Právě v tomto kostele roztrhaly bomby nejvíc účastníků velikonočních bohoslužeb – nejméně 110.

Hrůza a šok však včera panovaly i v ostatních křesťanských komunitách na ostrově. Místní stoupenci Krista jsou sice už dlouho zvyklí na všelijaké ústrky, útoky kameny na shromážděné věřící nebo hanlivě pomalované svatostánky, tak strašlivý úder v podobě bombových útoků si však nikdo nedovedl představit ani v nejdivočejších snech.

Ironií osudu přišel krvavý útok – alespoň současný stav vyšetřování tomu nasvědčuje – od muslimských fanatiků. Ti jsou přitom na Srí Lance jen o něco málo početnější než křesťané a obě komunity trpí pronásledováním od extrémně nacionalistických buddhistických organizací, které v nich spatřují cizorodý prvek z koloniálních dob a rády by je dostaly ze země.

Na Srí Lance jsou sice rasy a náboženství propleteny jako klubko pestrobarevných nití, v pozadí napětí a občasných výbuchů násilí však tkví sílící víra, že „opravdový Srílančan je buddhista“.

Právě Negombo, v němž katolíci tvoří většinu obyvatel, bylo v rámci Srí Lanky dáváno za vzor mezináboženského soužití. Kostely, buddhistické a hinduistické svatyně i mešity si na rozdíl od jiných míst na ostrově navzájem nevadily. Teď se mnozí bojí, že se zdejší tolerancí je konec. „Věřím, že my křesťané prokážeme silnou vůli a nesnížíme se ke mstě,“uvedl včera kardinál Malcolm Randžít.

Nedělní smrtelné hrůzy na Srí Lance každopádně ukázaly, jak snadno lze narušit náboženský smír v zemích, v nichž oslabuje sekularismus a naopak vzrůstá přitažlivost politiky založené na etnické a náboženské identitě.

Nárůst nacionalismu

Právě to se děje na mnoha místech světa, nejlidnatější Asie není výjimkou. V mnoha zemích, v nichž tvoří křesťané marginální menšinu, se tak – obrazně řečeno – mohou i dnes cítit jako v těžkých dobách starého Říma. Křesťanská víra je napadána militanty, ale i politiky zejména na jihu a jihovýchodě nejlidnatějšího kontinentu.

Pravdou je, že občas na sebe křesťané

přivolají hněv stoupenců „domácích“věr přehnanými misijními aktivitami. Například v Indii se svého času hovořilo o tom, že si křesťanské církve kupovaly „duše“chudých hinduistů za pár pytlíků rýže.

Organizace sledující stav lidských práv tvrdí, že stoupenci Krista nyní patří k nejpronásledovanějším náboženským skupinám. Platí to hlavně o zemích, v nichž vládne islám, ale nejen o nich.

V Indii se nacionalistická vládnoucí strana premiéra Módího veze na vlně hinduistického revivalismu a menšinové muslimy a také křesťany staví na vedlejší kolej. V Indonésii a v Bangladéši sahají tradičně umírnění muslimští politici k tvrdším postojům, aby si naklonili konzervativnější voliče. Doplácí na to v první řadě místní křesťané, neboť radikální islámské duchovenstvo obvykle požaduje pronásledování náboženských menšin.

Druhořadými občany se cítí většina křesťanů v Pákistánu. Tisíce tamních konvertitů uprchly do Thajska a obávají se, že by mohli být kdykoli deportováni.

Jsou ale i státy, kde pogromy na křesťany nemají s fanatickým islámem nic společného. Jde vesměs o totality komunistického typu. Laos, Čína, Vietnam. Zvláštní kapitolou pak je Severní Korea. Tam „odhalený“aktivní křesťan putuje bez řečí do pracovního tábora.

Jak vidno, být křesťanem není v některých krajích bez rizika. To mnohde dokonce stoupá. Někdy jde o holý život.

Současným nárůstem nacionalismu a politiky založené na prosazování většinového náboženství nejsou samozřejmě ohroženi jen křesťané. Například v Myanmaru zorganizovali buddhističtí generálové děsivou genocidní kampaň proti muslimským Rohingům.