Islamističtí tygři ze Šangri-La

Teroristické útoky islamistů na Srí Lance ukázaly, že s relativně malými náklady lze destabilizovat zemi a vážně poškodit její pověst.

Vneděli vybuchla na Srí Lance série náloží. Následkem sebevražedných explozí v křesťanských svatostáncích různých denominací a v několika špičkových hotelích zahynulo přes tři sta lidí, na půl tisíce dalších osob je zraněných. Na ostrově ve tvaru slzy vyhlásili výjimečný stav. Neměli bychom ale zůstat jen u těchto znepokojivých faktů. Položme si otázku, co z jednoho z nejkrvavějších teroristických útoků dějin vyplývá.

Počet obětí na životech nepochybně dále poroste, leckdo z přeživších si ponese doživotní následky. Následky si však ponese celá země. Vnitřně hodně nesourodý, přitom neveliký stát se zase vrací do doby, kterou považoval (nebo chtěl považovat) za překonanou. Do éry občanské války.

Víc než čtvrt století se tu střetávaly vládní jednotky s odhodlanými povstalci, jejichž nejvýznamnější organizací byli Tamilští tygři. Právě před deseti lety byla ohlášena jejich definitivní porážka. Zlomení moci vzbouřenců, kteří nevybíravými prostředky – včetně sebevražedného terorismu – bojovali za tu radikálnější část tamilské menšiny, která jinak žije převážně na severu

a severovýchodě republiky. Odpor tygrů byl prý potlačen i díky dovozu čínských zbraní, přičemž konflikt stál nejméně osmdesát tisíc životů. V samém závěru docházelo k obrovským masakrům ze strany pravidelné armády, jež nevybíravě bombardovala oblasti, kam se Tamilové, většinově hinduisté, stahovali. Vinný, nevinný, všechno jedno. Na četné civilní oběti se už mezitím víceméně zapomnělo.

K uklidnění bezpečnostní situace tedy nakonec došlo, byť se nedá říct, že by se ostrov nedaleko Indie změnil v nějaké literární „Šangri-La“. Utopické místo v Asii, kde vládne věčný mír a soulad. Jeden z napadených přepychových hotelů se tak mimochodem jmenoval. Cejlon má tudíž bohužel své nové „tygry“.

Nejsou zřejmě organizováni etnicky, nýbrž nábožensky. Specialisté na Srílanskou demokratickou socialistickou republiku posun k radikalizaci religiózních nálad předvídali a zprávy médií uvádějí, že i místní tajné služby dostávaly varující informace. Hluboké rozpory ve vládních strukturách – roku 2018 zde došlo k ústavní krizi – ale zřejmě přispěly k jejich nicnedělání.

Takže se Velikonoční neděle, doba zmrtvýchvstání, změnila ve velkou oběť. Odkazující na rozličné útoky vražedných islamistů jihovýchodní Asie, jejichž asi nejznámější akcí zůstávají ataky na indonéském Bali roku 2002, kdy zahynulo přes dvě stě osob – převážně cizinců. Aktivity extremistických muslimských buněk v Indonésii a na Filipínách jsou jinak patrné prakticky neustále a v současnosti se tam navíc vracejí příslušníci poraženého Islámského státu, což přináší další bezpečnostní důsledky.

Samotné masové vraždy ve srílanském Kolombu mají jinak pozoruhodné místní souvislosti: předchozí období vážného mezináboženského napětí. Hlavně napětí mezi většinovými buddhisty a muslimy, během nichž byl loni dokonce na regionální úrovni vyhlášen výjimečný stav.

Buddhističtí aktivisté či úřady jinak projevují nesnášenlivost i vůči místním křesťanům, třeba když prezentují některé své běžné aktivity coby „nepovolená shromáždění“. Za pozornost stojí i fakt, že k zostření zdejší situace přispěla také imigrace muslimských Rohingů. Těm se v rodné,

Útoky se projeví i v ekonomice, protože Srí Lanka přišla o pověst poměrně bezpečné země.

převážně buddhistické Barmě – kde vládne nositelka Nobelovy ceny míru, Su Ťij – dostává krajně krutého, ba genocidního zacházení.

Oficiální srílanská reflexe nedělních pumových útoků jako by zpočátku nechtěla připustit, že jde o skutečné mezinárodní spiknutí. Dobře koordinovanou akci vyšetřovatelé přisoudili vysloveně maličké místní organizaci radikálů, co na sebe upozornila poprvé až loňského roku, a to vandalskými útoky na Buddhovy sochy. Jejich „odborné“napojení na zahraničí se proto mohlo jevit pravděpodobným takřka okamžitě. K akci se relativně dlouho nikdo nehlásil, až třeba jistý odborník na Srí Lanku z London School of Economic vyslovoval prapodivnou naději, že je to proto, že byli všichni pachatelé zatčeni.

Smrtonosný vzkaz

V současnosti již bylo zadrženo asi čtyřicet podezřelých včetně občana Sýrie. Ale především se k atentátům přihlásila nejtěžší váha „islamistické internacionály“, Islámský stát. Pokud by to odpovídalo skutečnosti, byla by to další rána oné proklamaci srílanských úřadů, že série ataků byla odvetou místní partičky za události na Novém Zelándu. Takřka samo se totiž nabízí podezření, že pravicový radikál na jižní polokouli je jenom vhodným „zbožím do krámu“, „ospravedlněním“již dříve plánovaného smrtonosného vzkazu.

Důsledky „krvavé neděle“budou bezesporu všestranné. Psychologicky dosáhli útočníci maxima. Je patrné, že s relativně malými náklady lze destabilizovat zemi a vážně poškodit její pověst. Projeví se to přirozeně ekonomickými ztrátami v turismu, protože Srí Lanka přišla o pověst poměrně bezpečné země, v níž se násilí cizinců netýká. Bezesporu tu budou i dopady politické, vždyť letos se mají uskutečnit prezidentské a napřesrok parlamentní volby. A nabídku antiteroristické spolupráce již zajisté vyslovil úplně každý, kdo z toho může něco mít. Třeba Čína, expanzivní investor, jenž do rozvoje státu přiléhajícího ke konkurenční Indii vložil dost prostředků. Však to brzy uvidíme.