Život a dílo „démonické“Marie Benešové
Jakuba Pokorného, reportéra MF DNES
Pro začátek jedna historka na odlehčení. Snad už ji mohu po tolika letech vyprávět: Před více než deseti lety jsem probíral s Marií Benešovou kauzu Jiřího Čunka, kterému tehdy pomohla nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Benešová tehdy na její adresu poznamenala: „Ta je tak loajální, že přežije i třetí světovou válku.“Sarkastický humor jí tedy nechybí.
Ale teď zpět do současnosti. Předevčírem jsem dostal do e-mailu „Velikonoční výzvu“hnutí STAN směrem k ČSSD. Píše se v ní, že nástup Benešové na post ministryně spravedlnosti „není dobrou zprávou“a sociální demokraté by to neměli „dopustit“.
Bude to jistě nepopulární, ale musím se jí trochu zastat. Protože Marie Benešová, kterou chce prezident jmenovat 30. dubna, není žádný fantom ani démon a ani žádná „čarodějnice“, přestože bude na upalování čarodějnic uvedena do funkce. A zaslouží si jako každý nový ministr 100 dní hájení, aby se předvedla.
Pokud během té doby poletí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a jeho kolegové Ivo Ištvan a Lenka Bradáčová, samozřejmě mě to zklame, ale nepředpokládám to. I když totiž oponenti Benešové argumentují, komu všemu je loajální, podle mě je tato paní s prořízlou pusou loajální jen sama sobě a svědčí o tom pár epizod z jejího života.
Takže zase zpět v čase. Benešová v historii oponovala jako nejvyšší státní zástupkyně i Miloši Zemanovi. Když chtěl coby premiér po roce 1998 rozjet akci „čisté ruce“a ukázal, že tamten či onen „by měl jít do tepláků“, byla to ona, kdo mu vysvětloval, že tak jednoduše to v justici nechodí. Do tepláků pak šel Zemanův ministr financí Ivo Svoboda.
Benešová si jako nejvyšší státní zástupkyně zažila odvolání ministrem spravedlnosti, který žádný extra kredit neměl (Pavel Němec
z Unie svobody), takže zakusila to, co kritici předpovídají, že udělá ona sama.
Výrokem o „justiční mafii“(spojenectví, které mělo pomoci vicepremiérovi Jiřímu Čunkovi podezřelému z korupce) si rozhodně v Topolánkově éře nešplhla a naopak ji čekala několikaletá tahanice po soudech. Dokonce musela zaplatit odškodné, které jí bylo vráceno.
Benešová přichází po ministrovi Janu Kněžínkovi, kterého „nikdo nikdy neviděl ani neslyšel“a v justici vládlo necelý rok prazvláštní bezčasí. A to nebylo dobré. Popravdě řečeno, bál bych se jí z opačného důvodu než její kritici – totiž že bude další „udržovací ministryní“.
Z jejího prvního ministrování ve vládě Jiřího Rusnoka, kterému říkala „brigáda“, si totiž na žádný přelomový čin nepamatuji.
Přitom v justici je třeba s mnoha věcmi pohnout. Co třeba nový trestní řád? Soudy jsou pořád zavalené a zoufale pomalé. To, že David Rath nebyl ještě po sedmi letech odsouzen, je i vinou děravé legislativy umožňující obstrukce.
Benešová by tak neměla být jen „ministryní pro státní zastupitelství“, byť se na to teď její angažmá poněkud zužuje. Na druhou stranu v programovém prohlášení vlády, kde má jasně nalinkované priority, se o „změnách ve státním zastupitelství“mluví.
Jen detailem je, že ministryní za ANO teď bude bývalá poslankyně ČSSD a místopředsedkyně partaje, takže jako „svoji“by ji skoro mohl počítat i Jan Hamáček. I když Benešová reprezentovala jiný stranický proud (bližší Michalu Haškovi), který už není ve straně v módě, pokud ještě vůbec existuje. Jak se bude snášet s oranžovými ministry, bude docela zajímavé.
Ale hlavně, vzhledem k tomu, koho mohl premiér Andrej Babiš se svou personální fantazií jako ministra vytáhnout – buďme ještě rádi.