Máme nekvalitní projekty
Česko šetří na projekčních pracích. Kvalita tomu odpovídá.
Nový šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) přebírá podle ministra dopravy Vladimíra Kremlíka dobře fungující organizaci. Má jí ale dát nový impulz ke zrychlení výstavby.
Toho chce Pavol Kováčik dosáhnout nejen přísnější kontrolou dodržování stavebních postupů při výstavbě. Řada chyb na českých dálnicích totiž vzniká daleko dříve, než na ně vyjedou první bagry. Chce proto přísněji kontrolovat podobu projektů v době, kdy teprve vznikají na rýsovacích prknech. A rovněž projektanty za jejich práci lépe zaplatit.
Od ministra jste dostal úkol zrychlit výstavbu. Kvůli očekávanému oslabení ekonomiky ale budou muset všechny resorty více šetřit. Jak to jde dohromady, nebo máte informace, že ŘSD peníze na stavby dostane?
Zatím jsme tuto otázku neřešili ani na Státním fondu dopravní infrastruktury, kde jsem doposud působil. Vycházíme z toho, že objem připravených staveb odpovídá prostředkům, které jsou plánovány pro rok 2020. Druhá věc je v delším časovém období, řekněme do roku 2022. Tehdy už by mohly být na jedné straně patrné výsledky procesu zrychlení výstavby, na druhé straně však bude začínat nové programovací období evropských fondů a my se budeme muset porozhlížet po dalších způsobech financování výstavby.
Jak to tedy bude vypadat?
V každém případě bude větší podíl návratných zdrojů. Ať už ve formě úvěrů, nebo formou veřejně-soukromého partnerství, takzvaných PPP projektů. A to formou plateb za dostupnost.
ŘSD si jako státní příspěvková organizace vzít úvěr nemůže. Znamená to tedy, že počítáte s jeho transformací například na státní podnik?
Ano, je to vážná úvaha. Možností je několik. Ať už přeměnit ředitelství silnic na státní podnik, nebo státní či běžnou akciovou společnost. Státní akciová společnost je kupříkladu slovenská Národná diaľničná spoločnosť nebo slovinský Dars. Veřejná obchodní společnost je pak například rakouský Asfinag. Tyto modely fungují a je otázkou analýz a propočtů, který z modelů bude v podmínkách Česka nejlepší. miliardy korun letos proteče přes ŘSD do staveb a oprav silnic.
Zatím tedy pro stavby peníze jsou. Jak je to s přípravou projektů? Je jich dost proto, abyste přesvědčil veřejnost, že se staví víc?
Pokud se bavíme o současnosti, tak to není zatím moje zásluha, ale zásluha pracovního týmu pana ředitele Jana Kroupy. Jen pro letošní rok je ještě několik dálničních projektů, u kterých plánujeme zahájení. Celkem je jich osm. Tři už se stavějí a dalších pět by mělo přibýt. Dále se letos bude stavět pět úseků v rámci modernizace dálnice D1, z nichž už tři byly zahájeny. Dále máme celkem čtrnáct projektů modernizací silnic první třídy a výstaveb obchvatů měst.
Vašemu předchůdci a rovněž exministru Danu Ťokovi u lidí nejvíce uškodila kauza s kalamitním sněhem, tedy prosincový kolaps dálnice D1 na Vysočině. Máte plány, jak se do budoucna vyvarovat toho, aby další případný kalamitní sníh padl i na vaši hlavu?
Tam byla souhra řady nepříznivých okolností. Kdyby kterákoliv z nich chyběla, tak by kalamitní situace nenastala. Šlo o komplikovaný úsek. Nejdelší, který se modernizoval, a zároveň i nejvýše položený. Navíc byl ve velice špatném technickém stavu a v soutěži bohužel zvítězil uchazeč s relativně malými zkušenostmi, což se záhy ukázalo. Sněžení navíc přišlo do období mimořádně silné intenzity provozu. Pro nás, pro ŘSD, je to určitě poučení, budeme pro nejbližší zimní období hledat organizační a technická opatření, abychom těmto stavům předcházeli. Vyloučit to sice úplně nejde, budeme se ale snažit, aby všechny tyto podmínky už nikdy nenastaly zároveň.
Množství sněhu asi neovlivníte, ale šlo by například vybírat kompetentnější firmy?
To je jeden z úkolů, které jsem si předsevzal. Vybírat firmy ne podle nejnižší ceny, ale podle skutečných kompetencí a dalších kvalitativních kritérií, jako jsou například kapacity umožňující zkrácení délky oprav. Dále abychom vynakládali peníze hospodárně z pohledu celé životnosti stavby, a ne pouze podle nákladů na výstavbu.
V úvodu jste uvedl, že už nepůsobíte v dozorčí radě Státního fondu dopravní infrastruktury.
Rezignoval jsem. Jde o konflikt zájmů, takže jsem musel.
Budete muset opustit nějaké další funkce? Na Slovensku vedete svaz podnikatelů ve stavebnictví. Slučuje se lobbing pro slovenské firmy a zároveň působení v ŘSD, které přiděluje veřejné zakázky stavebním firmám?
Tady naopak přímý konflikt zájmu nehrozí. Český i slovenský svaz podnikatelů jsou profesní organizace hájící obecné podmínky pro výstavbu z hlediska legislativy, podmínek podnikání a zaměstnanosti. Tam se neřeší obchodní otázky. Přesto ale na post prezidenta svazu budu muset rezignovat. Ne kvůli konfliktu zájmů, ale kvůli nedostatku času. Obě funkce vyžadují plné nasazení.
Říkal jste, že chcete zefektivnit fungování ŘSD posílením kontroly nad stavebními firmami. Nyní si ŘSD stavební dozor najímá. Nechystáte se posílit oddělení kontroly a tuto práci provádět vlastními silami?
Nacházíme se v době nedostatku kvalifikovaných lidí na trhu. Rozhodně budeme ctít tým, který máme. Co lze zlepšit, je vzájemná koordinace a adresnější zodpovědnost stavebních dozorů a správců staveb za prováděnou kvalitu. Myslím si, že lepší administrativní činností v oblasti řízení kvality se dá dosáhnout zlepšení. Druhou cestou je prevence.
To by asi bylo potřeba trochu rozvést.
Budeme se muset více soustředit na prevenci v oblasti projektových dokumentací. Ve fázi výstavby se už velice obtížně napravují problémy, které vznikly už ve fázi projektového návrhu. V některých případech už to ani nelze.
Zkušenosti tedy ukazují, že se chyby nacházejí už v projektech?
Česko je známé tím, že má relativně lacinou investiční přípravu. Na kompletní projektové dokumentace a inženýring vydáváme mezi třemi až šesti procenty celkových investičních nákladů. Ve vyspělých zemích je to něco mezi pěti až deseti procenty. Klade se tedy větší důraz na propracovanost projektové dokumentace. Výstavba pak jde rychleji, bezproblémověji a je to zkrátka o něco jednodušší. Nyní však i u těchto prací vítězí nejnižší cena, což je zásadně nesprávně.
Jsme tedy zase u peněz. Přestože projekty nestojí miliardy jako samotná výstavba, stále jde o desítky až stovky milionů korun u každé akce. Bude na to mít resort dopravy dost peněz?
Plán investiční přípravy existuje. Není problém, aby se na kvalitu této části přípravy zaměřil důraz a o něco více finančních prostředků. V konečném objemu jde o peníze v řádech promile nebo procenta, nejde tedy o významné sumy.