Kvůli suchu může zdražovat i pivo
Loňské sucho vyvolalo žízeň, Češi vypili o šest půllitrů piva víc. Pivovary to může těšit, jenže vedra si vybírají zatím neviditelnou daň.
PRAHA Sucho škodí především ječmeni, který je klíčový pro výrobu moku. Přestože má Česko stále velké přebytky, sklizeň i výnosy jarního sladovnického ječmene loni čtvrtým rokem klesly.
„Sucho má za následek snížení výnosu ječmene, ale i kvality kvůli vyššímu obsahu dusíkatých látek. Následný nedostatek kvalitního sladovnického ječmene může výrazně ovlivnit cenu piva,“myslí si Pavel Vítámvás z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Ústav je jednou ze sedmi vědeckých institucí, které ve společném projektu zkoumají, jak minimalizovat dopady sucha a zajistit udržitelnou produkci a kvalitu sladovnického ječmene. Ten je ohrožen jarním suchem, protože má malé kořeny a krátkou vegetaci.
Výsledkem mohou být nové odrůdy, odolnější vůči vlivům počasí.
Pivovary tvrdí, že kvalitních surovin je stále dost. Česko má coby jeden z největších výrobců v Evropě zatím o 40 procent více sladu, než samo spotřebuje.
K cenové politice se výrobci nevyjadřují, trh tradičně čeká na to, až se k nepopulárnímu kroku rozhodne lídr Plzeňský Prazdroj. Naposledy tuzemské pivovary zdražily v řádu procent loni na podzim.
Shoda na extrémních výkyvech
Vrchní sládek Prazdroje Jan Enge situaci se surovinami označil za „relativně bezpečnou“, protože firma má dopředu nasmlouváno dostatečné množství ječmene i chmele. Jako faktor, který spíš ovlivní ceny, označil prudce rostoucí mzdy.
S tím souhlasí Tomáš Maier z České zemědělské univerzity. „Cena ječmene a chmele na jeden půllitr piva je asi 50 haléřů. Podle mě navíc sucho nebude dlouhodobý problém,“řekl. Vědci však upozorňují, že i když se výhledy vývoje klimatu liší, v jednom se vesměs shodují: vidí vyšší pravděpodobnost výskytu extrémů počasí, jako jsou například suché a velmi teplé sezony.
Ani Plzeňský Prazdroj však rizika neignoruje. „Budou-li sucha ještě přetrvávat, asi začneme hledat genetický materiál vhodný pro šlechtění, který bude odolnější,“potvrzuje Enge.
Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj spolupracuje se šlechtiteli a výzkumnými ústavy, aby měl dostatek surovin i do budoucna.
Vyšlechtit novou odrůdu je však komplikované. Znamená to utratit desítky milionů korun s nejistým výsledkem. Samotné křížení zabere minimálně osm let, následná registrace u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského další tři roky. Přesnější a rychlejší metody genové modifikace nebo editace jsou v Evropské unii přísně regulovány.
Nikdo neví, co bude za deset let
Na klimatické změny se snaží reagovat i české šlechtitelské firmy, je to však obtížné, protože nevědí, co bude za deset let.
„Teploty v posledních letech v růměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově,“vysvětluje Ivo Sedláček, ředitel největší tuzemské šlechtitelské společnosti Selgen. Pětina plodin pěstovaných na polích v Česku pochází z odrůd vyšlechtěných touto firmou.
Selgen uvedl poměrně nedávno na trh odrůdu ječmene Spitfire, která se podle Sedláčka hodí pro výrobu takzvaných europiv (piv s unifikovanou, nepříliš vyhraněnou chutí) a dobře prý ustála loňské sucho. Na sucho reagují také chmelaři. I tato plodina měla loni horší rok, nižší hektarový výnos i obsah žádoucích alfa hořkých látek.
„Nejpěstovanější chmel v ČR, žatecký poloraný červeňák, se zrovna potýká velice špatně ani ne tak se suchem, jako s vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia,“říká Josef Patzak z Chmelařského institutu Žatec. Před třemi lety institut zahájil pro japonský pivovar Suntory v Kjótu smluvní výzkum na šlechtění jemného aromatického chmele s vyšší odolností k suchu. Vhodné genotypy, které vzejdou z křížení, by mohl zaregistrovat nejdříve za pět let.
Chmel se v tuzemsku pěstuje v historicky sušších oblastech. Pěstitelé, kteří měli loni o čtvrtinu nižší úrodu, s obavami hledí na předpověď v příštích týdnech. Částečně se problém snaží řešit i budováním závlah a retenčních nádrží.
Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal je k dalšímu vývoji optimistický. „Tím, že zapršelo, si myslím, že ječmeny jsou zachráněné,“říká s tím, že Česko má dost přebytků.
Někteří experti už však začínají mluvit o tom, zda by se pivo nemohlo vařit z ozimého ječmene. To by však mohlo snížit kvalitu moku. „Bohužel řada jeho odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu,“říká vrchní sládek Pivovarů Staropramen Zdeněk Lux. V některých zemích, jako je Velká Británie, však tento ječmen už umějí vypěstovat tak, aby splňoval parametry pro výrobu piva, které dávají jařiny.