Chybí krev. Lidé raději „dávají“plazmu

Linda Veselá

Po dni v práci se Petr Kubín těšil, že si zaběhá. Zazvonil mu však telefon. „Volala transfuzní stanice, že mají akutní nedostatek krevních destiček a jestli bych mohl dorazit v půl páté na separátor,“popsal. Běžecké boty proto vrátil zpátky do tašky, nasedl na vlak a vyrazil do nemocnice.

„Na chirurgii na sále ležel onkologický pacient a lékařům se nedařilo zastavit mu krvácení. Proto ta akutní potřeba krevních destiček,“vysvětlil. Spolu s ním dorazili i tři další dárci, víc se lékařům sehnat nepodařilo. „Mělo by to snad stačit. Ale vždycky je to prý velký problém,“dodal.

Po celé republice totiž chybí přibližně sto tisíc dárců krve. Stávající dárci stárnou a nových dárců přibývá každým rokem méně. Největší krizi prožívají transfuzní oddělení právě před létem, kdy je více nehod a úrazů, ale většina dárců odjíždí na dovolené.

„Jen pro představu, jeden takový pacient může spotřebovat během prvních osmi hodin na sále, kdy se bojuje o jeho život, krev i od osmdesáti či devadesáti dárců,“uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.

Nedostatek potvrzují i oficiální statistiky. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) potřebuje Česko dohromady asi 400 tisíc dárců. Jenže k dosažení tohoto čísla téměř sto tisíc dárců chybí. A rok od roku navíc ubývají.

Zatímco v roce 2010 Ústav zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) evidoval 376 176 dárců krve, z toho 271 870 aktivních, v roce 2017 jich evidoval o šedesát tisíc méně.

Problém s nedostatkem dárců hlásí přímo i transfuzní stanice. „Počet dárců v našem registru jen lehce překračuje dvě procenta obyvatel, což je vskutku málo a nedosahuje ani celostátního průměru,“uvedl primář transfuzního oddělení Krajské zdravotní v Ústí nad Labem Jiří Masopust.

S nedostatkem dárců se potýká i pražský IKEM a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady by ocenila o třetinu dárců víc.

Potřeba léčby transfuzními přípravky přitom neklesá,“dodává mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Filip Brož.

Roste totiž věkový průměr dárců. Jenže zatímco populace stárne a dárců ubývá i v důsledku zdravotních potíží, prvodárců přibývá každým rokem méně. V roce 2010 evidoval ÚZIS 55 tisíc prvodárců, v roce 2017 jich bylo jen 43 tisíc.

„Každý rok musíme získat nejméně tisíc nových dárců, kteří nahradí ty, kteří nemohou v odběrech pokračovat,“popsal primář transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové Vít Řeháček. Podle něj je to však rok od roku těžší.

Někteří odborníci jako jednu z příčin chybějících prvodárců vidí i plazmacentra. Mladí lidé v posledních letech často dávají raději plazmu ke komerční výrobě léků, a to za finanční náhradu.

„Při přepočtu na počet obyvatel v České republice převyšuje odebraná plazma v komerčních centrech až pětkrát evropský průměr a zhruba třikrát množství, které bychom potřebovali na výrobu léků z plazmy potřebných pro léčbu našich pacientů,“upozorňuje primář transfuzního oddělení pražské Thomayerovy nemocnice Petr Turek.

Plazmaferetická centra odkazují na to, že dobrovolní dárci krve ubývají všude v Evropě kvůli klesající populační křivce u mladých lidí.