Jedna odrůda z padesáti tisíc odpadlíků
Rajčata Start a Tornádo F1 zná asi každý zahrádkář. Vedle slavného hrachu Bohatýr, který je znám po celém světě, patří k největším úspěchům ve stoleté šlechtitelské tradici firmy Selgen. Ta je v globálním měřítku trpaslíkem mezi obry, kteří budoucnost vkládají do rukou genetických inženýrů.
Dnes už největší česká firma zeleninu nekříží. Hledá ideální pšenici, ječmen a další plodiny, které lépe odolají výkyvům počasí i chorobám. Nová odrůda vznikne z padesáti tisíc neúspěšných pokusů zhruba za deset let. „Jistota tady není nikdy,“říká ředitel Selgenu Ivo Sedláček (na snímku).
Jaký vliv mají klimatické změny na zemědělské plodiny?
Má to obrovský vliv hlavně na jarní plodiny. Významně a dlouhodobě po celé Evropě klesají plochy jarního ječmene. Reakce rostlin na nedostatek srážek je vyšší než u ozimých plodin, které už jsou z podzimu vyvinuté. Na druhou stranu v některých regionech jsou problémy dlouhodobějšího rázu. Největší problém dnes je, že se rizikové regiony rozšiřují na úkor těch spolehlivých.
Dá se šlechtěním zvýšit odolnost rostlin?
Ano. Jenomže vyšlechtit odrůdu trvá osm až deset let. A další tři roky úřední registrace a zkoušky. To, co momentálně křížíme ve sklenících, se bude pěstovat na polích v roce 2030 až 2040. Současné odrůdy na polích se šlechtily v podmínkách, které byly mezi lety 2005 až 2010.
To je dost velká nejistota, když počasí lze předpovědět maximálně týdny dopředu. Máte jistě nějaký scénář, na který se připravujete.
Očekáváme do budoucna, že srážky budou zhruba stejné. Teploty v posledních letech v průměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově. Nevíme, co bude za deset let, šlechtíme s využitím podmínek, které tady momentálně jsou.
Co se dá ještě šlechtěním zlepšit?
Snažíme se, aby plodiny byly zdravé, výnosné, odolné vůči suchu, chorobám a škůdcům. Odrůda musí být efektivní s hnojivy, aby dokázala maximálně využít dusík, fosfor a draslík, bez kterého to nejde. Odolnost k chorobám snižuje potřebu pesticidů. Šlechtění je poslední vstup do zemědělství, který zvyšuje efektivitu. Stroje už nemají moc co přinést, pesticidy jsou omezovány a hnojení také. Populace narůstá, musíme proto vyrábět více s nižšími zdroji. Před padesáti lety jsme každý rok zvýšili výnos u pšenice o jedno procento. Za třicet let je přínos šlechtění v řádu několika miliard korun.
Když jste zmínil ječmen, jaký vliv má sucho na pivovarnictví?
Má velký vliv na výslednou kvalitu ječmene. Když bude rok špatný jako ten loňský, tak zemědělci budou muset třeba šedesát procent použít na krmné účely. Pro výrobce sladu mohou být parametry hraniční a pivovarům a sladovnám to může zhoršovat ekonomiku. Pivo budou vařit vždy, ale je otázka, za jakou cenu.
Někteří odborníci mluví o tom, že by se měl víc používat ozimý ječmen.
Ozimé odrůdy mají vegetační výhodu, na jaře jsou zakořeněny, mají náskok a vyšší výnos. V ČR se sladovnický ječmen z 95 procent seje na jaře. Některé země preferují ozimé odrůdy, ale tady je nemáme v požadované kvalitě. Zatím šlechtitelé v celé Evropě nezvládli dostat do ozimých ječmenů kvalitu srovnatelnou s jarními odrůdami.
Jak šlechtění probíhá?
Šlechtíme tradiční cestou. Nakřížíme dva rodiče, kteří mají pokud možno ideální vlastnosti. Například výnos s odolností vůči chorobám. Vlastností je ale asi dvacet, je to mnohem složitější. Navíc choroby se v čase mění, podobně jako třeba spalničky u lidí. Vybírat můžeme ze všech odrůd zaregistrovaných na trhu. Ideálního potomka hledáme v průběhu šlechtění během sedmi až devíti generací. Během nich vzniká asi 50 tisíc kombinací, kdy v 99,9 procenta jsou eliminovány. Občas se však objeví něco zajímavého. V šlechtitelském procesu samozřejmě využíváme i případné mutace u agronomicky zajímavých vlastností. Mutace jsou základní motor evoluce, který probíhá už deset tisíc let. Není potřeba se toho bát.
Dokážete plodiny připravit na extrémní výkyvy počasí?
Můžeme na to reagovat maximálně výběrem rodičů. Například tím, že zvolíme rodiče ze suchých oblastí, jako je syrský ječmen. Plodiny zároveň testujeme i na suchých lokalitách v podstatě ve všech zemích Evropy, ale i po celém světě.
Na jaké plodiny dopadá sucho nejhůř?
Nedá se to jednoduše říct. Mluví se obecně o suchu, ale už se neříká, jestli v dubnu, červenci, nebo v září. To je přitom klíčové. Třeba rok 2015 byl extrémně suchý, ale výnosy pšenice byly nejvyšší v historii. Na každou plodinu to má jiný dopad. Loni bylo největší sucho pro pícniny jako jetel a vojtěška. Nenarostly a cena sena šla výrazně nahoru.
Po celé Evropě významně a dlouhodobě klesají plochy jarního ječmene.