Změna vytápění: plyn, tepelné čerpadlo, nebo biomasa? Zažádejte o kotlíkovou dotaci
Česká republika vyhlásila „boj“neekologickému vytápění a pomocí dotací motivuje lidi, aby se starého systému vytápění vzdali a pořídili si nový, ekologičtější. Týká se to hlavně kotlů na uhlí, kterými se převážně na vesnicích topí stále v hojné míře.
VČeské republice je stále kolem 330 000 kotlů na uhlí dvou nejhorších emisních tříd. A to je hodně,“říká odbornice Lenka Kovačovská, která je výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu.
V kotlíkových dotacích se mezi lidi rozpustilo v prvních dvou vlnách už 6,7 miliardy korun. Nyní probíhá třetí vlna, ve které je dalších 3,125 miliardy korun. Stačí to na výměnu všech kotlů?
Určitě nestačí. I když je třetí vlna největší, díky ní se podaří vyměnit 30 000, maximálně 50 000 starých kotlů. Zbytek si musí vyřešit domácnosti na svoje náklady. Obce i firmy se na to snaží reagovat a poskytují lidem půjčky. Zároveň ministerstvo životního prostředí nabádá kraje a města, jež poskytují kotlíkové dotace, aby si vytvořily takzvané zásobníky. Tedy pokud přijde nyní, ve 3. vlně víc žádostí, než jsou schopny z kotlíkových dotací uspokojit, tak aby si je nechaly v zásobě. Ministerstvo se totiž snaží sehnat další peníze, ať už z nevyčerpaných evropských fondů, nebo ze státního rozpočtu, či z příjmu z emisních povolenek.
Takže může být ještě 4. etapa?
Teoreticky ano, rozhodně se ministerstvo snaží sehnat další peníze, aby se mohly vyměnit další kotle. Někde se provádí výměna uhelného kotle za plynový kondenzační, někde za tepelné čerpadlo – je to na každém, jaký typ vytápění si zvolí.
Nejde tedy jen o výměnu kotle za kotel, ale o změnu vytápění.
Ano, kotlíková dotace nenese název podle toho, že je na pořízení nového kotle, ale na to, že odstraním starý neekologický. Dotaci pak mohu použít na pořízení plynového kondenzačního kotle nebo tepelného čerpadla či kotle na biomasu s automatickým přikládáním. Ve třetí vlně už není možné dostat dotaci na kotel umožňující spalování nebo spoluspalování na uhlí. V první vlně to ještě možné bylo, tedy na novější typ kotle. Od druhé vlny už to možné není, protože se ukázalo, že tím se problém se znečištěným vzduchem nevyřeší. Druhá vlna umožňovala ještě kombinované kotle, tedy na uhlí plus peletky nebo dřevo. Ale statistika i praxe ukázaly, že i když si lidé pořídili kombinovaný kotel, stejně v něm topili pouze uhlím. Takže ke změně vlastně nedošlo. Třetí vlna už toto neumožňuje.
Podle čeho se tedy rozhodnout, jaký typ vytápění je pro mě vhodný?
Pokud bydlíte v oblasti, která není plynofikovaná, pak vytápění zemním plynem nepřipadá v úvahu. Pak bych se rozhodovala mezi kotlem na peletky, respektive biomasou, nebo tepelným čerpadlem. Jeho pořízení je ale dost drahé, pohybujeme se v částce kolem 200 000 Kč a více, přitom dotace pokryje zhruba polovinu. A také je důležité, zda mám zateplený nebo nezateplený dům, vyměněná okna a tak dále. Pokud toto nemám, pak tepelné čerpadlo podle mě úplně smysl nemá. Protože v nezatepleném domě se v zimě při velkých mrazech může stát, že výkon tepelného čerpadla už nebude stačit a musíte přitápět elektřinou. Na tepelná čerpadla existují sice výhodnější tarify, které jeho provozní náklady snižují, ale jsou uměle „podstřelené“, takže dochází do určité míry ke křížovým dotacím. V okamžiku, kdy se trh příliš naplní, je obava, že tento příznivý tarif už nebude udržitelný, ceny se zvýší, a to se samozřejmě promítne i do provozních nákladů.
A co dřevo?
Vytápění dřevem je diskutabilní. Pokud není dobře vysušené nebo pokud jde o rychlerostoucí dřeviny, tak i jejich spalování má na životní prostředí poměrně negativní dopad. A to kvůli produkci benzoapyrenu a prachových částic.
Starý kotel na uhlí či dřevo můžu vyměnit i za plynový, tedy i plyn se řadí mezi ekologické druhy vytápění?
Ano. U zemního plynu jsou emise, co se týče produkce oxidu uhličitého CO2, poloviční ve srovnání s emisemi z uhlí. A především jeho spalováním se neprodukují další škodlivé látky, což je karcinogenní benzoapyren a jemné prachové částice PN2 a PN10. Ty jsou největším zabijákem, vdechováním se nám dostávají do krevního oběhu. Právě tyto škodlivé látky jsou produkovány pouze prostřednictvím uhlí a nevysušeného nekvalitního dřeva.
Jaké jsou další výhody plynu?
Pořízení plynového kotle je poměrně levná záležitost a i provozní náklady jsou slušné. Jeho velkou výhodou je bezobslužnost, bezhlučnost a také vám nezabere žádné místo. Nemusíte se o nic starat, plyn do kotle teče automaticky a jediné, co je potřeba, je provést jednou za dva roky servis kotle. Můžete ho mít na chodbě nebo v koupelně jako jednu ze skříněk. Pokud se člověk rozhodne vyměnit vytápění uhlím za plyn, fakticky se mu uvolní jedna místnost v domě, a to uhelný sklad. Plynárenský svaz například vyhlásil soutěž o nejkreativnější nápad, jak využít tento původní sklad pro uhlí, a tři nejlepší nápady odmění částkou 250 000 Kč na pořízení plynového vytápění včetně rozvodů.
Na kolik mě tedy změna z uhlí na plyn vyjde?
V běžném domě je to kolem 120 000 korun, záleží, zda musíte měnit i celou otopnou soustavu, tedy rozvody a radiátory a také odvod spalin. To je velmi důležité. Z kotlíkové dotace nemusíte financovat jen samotný kotel, ale právě i náklady na radiátory či spalinové cesty. To znamená, že když si pořídíte levnější kotel, zbytek peněz můžete použít na toto. Na vytápění plynem lze z dotace dostat až 95 000 korun.
Pokud si starý kotel nevyměním a dál budu topit ve starém, jaké sankce hrozí?
Kotle dvou nejhorších emisních tříd, tedy 1. a 2., musí být vyřazeny z provozu v září 2022. Pokud to neuděláte a přijde kontrola z městského úřadu, hrozí vám pokuta 50 000 Kč. Pokutu můžete dostat i opakovaně. Kontrola může přijít namátkově nebo na základě oznámení například od sousedů