Assange má být stíhán. Ale kde?
Švédská prokuratura znovu otevírá vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks.
Jiří Sládek
Jsou před ním dvě možnosti, ani jedna nevypadá dobře. Sedmačtyřicetiletého Australana Juliana Assange, který před devíti lety obrátil svět naruby zveřejněním citlivých amerických dokumentů o válce v Iráku či Afghánistánu, bude znovu vyšetřovat švédská prokuratura. Otevře devět let starý případ již dříve zastaveného podezření ze znásilnění.
Dá se přitom čekat, že Švédsko záhy předloží také žádost o jeho vydání.
Jenže o stejný krok usilují delší dobu i Spojené státy, a to kvůli skandálnímu odhalení zmíněných tajných dokumentů na Assangeově serveru WikiLeaks.
Co tedy bude teď následovat? Assange opustil nedávno svůj těsný azyl, pár metrů čtverečních na
ekvádorské ambasádě v Londýně. Nyní si odpykává trest padesáti týdenního vězení za dřívější porušení podmínek kauce. Odtud bude sledovat další rozhodování o svém případném vydání.
Britské úřady při podobných žádostech o vydání podezřelých do zahraničí obvykle velmi pečlivě rozhodují, která z nich má mít přednost.
Ministr vnitra Sajid Javid bude muset vzít v úvahu jednak závažnost údajného provinění v uvedených zemích, stejně jako některé další okolnosti.
Třeba hrozbu, že čin bude promlčen. To v případě údajného znásilnění hrozí ve Švédsku už v příštím roce. Stejně tak může převážit švédská žádost díky existenci společného evropského zatykače.
Obvinění popírá
K tomu se přidává tlak Assangeových sympatizantů a humanitárních aktivistů, podle kterých hrozí zakladateli WikiLeaks ve Spojených státech nebezpečí. Nemá tam prý zaručeno právo na spravedlivý proces.
Z toho všeho vyplývá, že švédská žádost rozhodně není bez šance. A to i přesto, že Švédi už dříve stíhání v této věci zastavili.
Prokurátorka Eva-Marie Perssonová to vysvětlila současnou změnou situace. Trestní stíhání získalo znovu na aktuálnosti tím, jak Assange ztratil azyl na ekvádorské amabasádě. Proto se Švédi znovu pustili do práce.
Samotný Assange podle všeho vnímá vydání do Švédska jako menší zlo. Rozhodně platí, že ani ze Švédska by nemohl být vydán bez souhlasu tamních úřadů.
Ve Švédsku mu hrozí čtyři roky vězení, ve Spojených státech patrně mnohem vyšší sazba, nejméně pětiletý trest.
I proto Assangeův právník Per Samuelson konstatoval, že jeho klient je ochoten spolupracovat se švédskými vyšetřovateli. „Assange vždy chtěl vyřešit tuto švédskou kauzu, mnohem víc ho trápí, že kvůli své novinářské práci čelí hrozbě vydání do Spojených států,“řekl Samuelson.
Vyšetřovatelé zápolí s časem
Vydání do Švédska se tedy jeho klient výslovně nebrání. Obvinění ze znásilnění ale rezolutně popírá.
Vzhledem k hrozbě promlčení má nyní švédská prokuratura vyhrazeno k prokázání Assangeovy viny či neviny pouhých 15 měsíců.
To se kříží s probíhajícím rozsudkem, který uvěznil Assange v Británii. Ještě mu zbývá odsedět v britském žaláři 22 týdnů.
V tomto mezidobí záleží jen na obviněném, zda bude ochoten se zahraničními vyšetřovateli spolupracovat prostřednictvím videokonference.
Právník Samuelson míní, že vyšetřování je pro Assange i vítanou příležitostí, jak očistit své jméno.
Švédská kauza je podle něj krajně neprůhledná a obvinění nepůsobí věrohodně.
Ze sexuálních útoků vůči dvěma ženám byl Assange nařčen v roce 2010, kdy měl ve Stockholmu přednášku. Jedna z organizátorek akce jej pozvala do bytu, kde se měly údajné útoky odehrát. Obtěžování vůči jedné z žen bylo už promlčeno, zůstává tedy údajné znásilnění.
Větší hrozbou pro Assange zůstává americké stíhání kvůli odtajnění vládních dokumentů. Obvinění se může časem ještě rozšířit. Američané totiž získali mnoho dokumentů přímo od Ekvádorců, kteří postupně ztratili chuť kazit si svým významným hostem vztahy se supervelmocí.