Makro prodává pražské obchody, zůstane v nájmu
Obchodní řetězec Makro, fungující v Česku jako velkoobchod, jedná o prodeji svých tří pražských obchodů. O to samé se Metro, německý řetězec, o který se uchází i český investor Daniel Křetínský, pokouší také v několika dalších zemích. Prodejny Makro budou fungovat dále, ale v nájmu u nového vlastníka nemovitosti.
Makro v Česku vlastní všech svých třináct obchodů včetně pozemků kolem nich. V dubnu převedlo obchodní domy v Praze Stodůlkách, Čestlicích a na Černém Mostě na speciálně vytvořenou společnost Trinity Properties. Ta je prozatím ve vlastnictví skupiny Metro. Nicméně jde o obvyklý postup, když se prodávají nemovitosti či část společnosti.
„Proces prodeje a zpětného pronájmů tří pražských obchodů stále běží, takže nemůžeme poskytnout další informace,“uvádí za Makro odpovědi z německé centrály mluvčí Romana Nýdrle. „Kromě Česka Metro také pracuje na prodeji některých malých portfólií v několika dalších zemích,“dodává.
Peníze za prodej vylepší výsledky
Důvodem je podle vyjádření mateřské společnosti Metro snaha o to soustředit se na jejich klíčový byznys, tedy prodej zboží. Peníze za nemovitosti ale samozřejmě také vylepší, i když jen jednorázově, hospodaření řetězce.
Podobně v Česku postupuje v posledních letech i britský řetězec Tesco, který takto už prodal například obchodní centrum Letňany nebo letos obchodní dům v centru Prahy známý jako Máj. Nyní prodává ještě obchodní dům Prior v Pardubicích, kde si chce Tesco ponechat jen prodejnu potravin, nebo obchodní centrum v Plzni.
O podobnou strategii se nyní pokouší německé Metro. Pokud jde o Makro v Česku, to utržilo ke konci června loňského roku 27,95 miliardy korun, což je o pár setin procent méně než rok předtím. Zisk byl ale o pět procent vyšší, 606 milionů korun.
V evropském měřítku se Metru, které působí v 32 zemích včetně Číny či Indie, daří hůře, což je také důvod probíhajících jednání o prodeji vlastnických podílů v této společnosti. Zatímco na svém největším trhu v Německu si Metro loni udrželo prodeje zhruba na stejné úrovni, ve většině zemí západní Evropy šly tržby dolů, s výjimkou Francie.
Ve východní Evropě, kam v tabulkách Metra spadá i Česká republika, byl vývoj příznivější. „Ale pokud se podíváte podrobněji, i v této kolonce roste pouze Rumunsko a v eurech lehce i Česká republika. Ale v Rumunsku skoro neexistuje obchodník, který by nerostl o čtyři až osm procent ročně,“dodává k vývoji v Metru manažer obeznámený s vývojem.
Česká stopa v Metru
Kvůli horšícím se výsledkům a klesajícím akciím se Metro pokouší o ozdravení už delší dobu a zároveň se někteří stávající akcionáři zbavují podílů. Ten zde loni poměrně překvapivě získala i společnost EP Global Commerce (EPGC) patřící Danielu Křetínskému a slovenskému finančníkovi Patriku Tkáčovi. EPGC má nyní v Metru zhruba deset procent a opci na získání dalšího podílu. Tím by se mohla EPGC dostat až na 30 procent, což je podle německého práva hranice, kdy by musela společnost dát povinnou nabídku na odkup celé společnosti.
Jde přitom o první vstup Křetínského do tohoto segmentu, gros jeho skupiny tvoří energetická společnost EPH. V Česku vlastní ještě Blesk, a nově od loňska i francouzský list Le Monde.
Metro prochází restrukturalizací už delší dobu a snaží se soustředit na svůj klíčový byznys, což je velkoobchodní prodej. V minulých letech už skupina prodala obchodní domy Kaufhof, oddělila společnost Ceconomy prodávající elektroniku a nyní také hledá kupce pro ztrátové hypermarkety Real. Ty sice dosahují ročních tržeb více než sedmi miliard eur, ale už roky bojují s tvrdou konkurencí, jako jsou diskonty Aldi či Lidl.
Hypermarkety obecně navíc patří k formátu obchodu, který je nejvíce na ústupu a v problémech. Velká prodejní plocha je dnes spíše přítěží, nepotravinářskému zboží konkuruje nabídka na internetu a všechny řetězce, u nás hlavně Tesco a Albert, se proto snaží tam, kde to jde a nájemní smlouvy to umožňují, plochu uříznout.
Makro u nás, ale i v zahraničí cílí ve své velkoobchodní činnosti na tři skupiny zákazníků. V Česku se podílejí řetězce na tržbách zhruba rovnoměrně, po třetinách, v západní Evropě vedou jako hlavní zákazník restaurace a hotely. Dalšími živiteli Makra jsou nezávislé obchody, což jsou v Česku hodně vietnamské večerky a drobní zákazníci s živnostenským listem. Hlavně u poslední skupiny ale Makru konkurují všechny ostatní řetězce.