Wagnerem proti antisemitismu?

Vneděli se v Terezíně konala tradiční připomínka obětí nacistické perzekuce, tzv. Terezínská tryzna. Akce, jejímž organizátorem je státní příspěvková organizace Památník Terezín, každoročně přináší kromě zájmu médií a politiků i řadu kontroverzních momentů. V minulých letech to byla účast politiků s extremistickými názory nebo nechuť vedení Památníku vyvěsit romskou vlajku. Letos hudební program tryzny zajišťoval Institut terezínských skladatelů, jeden z pořadatelů mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje. Tento festival byl loni v médiích kritizován za skandální uvedení předehry k jedné z oper Richarda Wagnera v rámci programu, jehož základem je tvorba tzv. terezínských autorů (židovských hudebníků, kteří byli vězněni v terezínském ghettu v době 2. světové války).

Spojení Wagnera a terezínských autorů není jen historicko-umělecký nevkus, ale znevážení památky obětí nacistické perzekuce. Wagner byl německým skladatelem 19. století, z jehož tvorby tryskal antisemitismus. V jedné ze svých statí namířených proti Židům Wagner napsal: „Židovství samo o sobě je neschopné, jak svým zevnějškem, svou řečí, ale především svým zpěvem, který se odvažuje nazývat uměním.“Wagner byl aktivní i v antisemitských spolcích a jeho hudba významně ovlivnila teosofické a okultistické hnutí v Německu na přelomu 19. a 20. století. Z těchto rasistických a protižidovských proudů čerpali nacisté inspiraci pro svou zrůdnou ideologii nadřazené árijské rasy, která byla jednou z příčin holokaustu. Hitler Wagnera zbožňoval a vytvořil z něj jeden z kultů třetí říše. Za toto „privilegium“Wagner nemohl, nicméně spojení jeho díla s hudbou obětí nacistické perzekuce je z morálního hlediska zcela nepřípustné.

Je zarážející, že Památník Terezín jako největší státní paměťová instituce v oblasti boje proti antisemitismu, místo aby veřejně odsoudil toto spojení, rok poté přizve Institut terezínských skladatelů ke spolupráci na pietním shromáždění. O důvodech tohoto kroku můžeme jen spekulovat.