Za výjimečnost se platí
Praha nabízí dobré pracovní možnosti, odvrácenou stranou je osamělost a vysoké ceny.
STRAŠNIcE Hlučné okolí, malé a drahé byty anebo špína a znečištěné životní prostředí. To jsou hlavní příčiny nespokojenosti domácností v metropoli. Aktuální analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ) nazvaná Životní podmínky 2018 ale také uvádí, že Pražané mají více důvodů ke spokojenosti, především kvůli vyšším příjmům. Není to však zadarmo.
Experti ČSÚ do výzkumu zahrnuli v hlavním městě výběrový vzorek téměř 1 500 domácností, v rámci ČR jich výzkumníci navštívili skoro 11 tisíc. Většina získaných údajů ve výzkumu se vztahuje k loňsku, finanční příjmy zahrnují rok 2017. „Hlavním cílem šetření je dlouhodobě získávat srovnatelná data o sociální situaci domácností. Šetření se uskutečnilo ve všech krajích,“uvedl Dominik Kalcovský z ČSÚ.
Metropole je svou lidnatostí výjimečná. Domácností zde statistici napočítali téměř šest set tisíc. Ovšem Pražané jsou výjimeční také tím, že jsou v republice největší „sólisté“. Takřka 40 procent domácností je podle statistiků jednočlenných. Osaměle podle průzkumu žijí především starší ženy.
„Jde o dlouhodobý trend, který trvá přibližně od 90. let. Souvisí především se změnou životního stylu. Dříve byli mladí lidé omezenější například ve svých možnostech získat byt, studovat, cestovat do zahraničí. Roli však podle mne sehrává také stárnutí populace, kdy jednočlenné domácnosti tvoří ovdovělí senioři, což bývají zpravidla právě ženy,“hledá vysvětlení pro tento trend psycholog Joža Spurný.
Velké rodiny výjimkou
Zhruba třetina domácností je podle zmíněné analýzy dvoučlenná, tři a více osob pod „jednou střechou“jsou pražskou menšinou. Rostoucí počet mladých „singles“představuje zvláště v hlavním městě výzvu pro developery. Jde o klienty slušně postavené a zajištěné. Kromě požadavků na velikost bytu a jeho dispozice se tato skupina podle expertů soustředí také na architekturu domu, lokalitu a má zájem o nadstandardní vybavení.
„Za rok 2017 tvořil podíl singles klientů už téměř 34 procent. V některých specifických projektech, kde převažují menší dispozice, byl podíl singles klientely dokonce kolem 45 procent,“řekla výkonná ředitelka firmy Central Group Michaela Tomášková.
Od velikosti průměrné domácností se odvíjí rozloha bytu, v němž se v Praze žije. Jedná se zpravidla o dvou- až třípokojový byt o rozloze 60 až 80 m2. „Oproti ostatním krajům má tak Praha největší podíl malých bytů. Praha má také celorepublikově nejnižší poměr velkých bytů nad 100 m2,“shrnuje studie Životní podmínky 2018.
Platící a nespokojení
Analýza potvrdila dlouhodobý fakt, že pražské domácnosti jsou na tom ekonomicky lépe než jejich protějšky v regionech. Průměrný roční čistý příjem na člena domácnosti se přehoupl podle statistiků přes 228 tisíc korun, což je přibližně o 40 tisíc více než v Česku. Nejčastější jsou příjmy v kategoriích od 15 do 20 tisíc korun (23,2 procenta) a 20 až 30 tisíc korun (22,4 procenta).
Pražané se ale potýkají s náklady o poznání vyššími, než je tomu v ostatních regionech země. Jde především o peníze za bydlení. „Ze všech domácností v ČR měly nejvyšší výdaje na domácnost právě ty pražské,“konstatuje zpráva ČSÚ. Takřka pětina Pražanů nájem považuje za velkou zátěž. Dvě třetiny domácností náklady na bydlení považují za „o něco méně vážný problém“.
„Zejména vyšší životní náklady Pražanů částečně snižují jejich možnosti dobře vycházet se svými příjmy. Pětinový náskok ve finančních příjmech pražských domácností plně nereflektuje jejich finanční spokojenost při srovnání s průměrem ČR,“upozorňují statistici.
Zhruba polovina Pražanů s příjmy vycházela podle studie ČSÚ s určitými problémy. Každá šestá domácnost si podle svého tvrzení nedokáže představit, že by ročně dokázala strávit týden dovolené mimo své bydliště. Pro pětinu pražských rodin by znamenalo velký problém, kdyby jednou v roce musely zaplatit nečekaný výdaj ve výši 10 700 korun.
Jsou také další faktory, které pražské domácnosti vnímají negativně. Třetinu z nich obtěžují hlučné ulice a znečištěné životní prostředí. Desetině domácností život ztrpčuje malý a tmavý či vlhký byt. Stejnému množství domácností v hlavním městě vadí také vandalství a kriminalita.
Jde o čísla, jež se pohybují nad republikovým průměrem. V Česku faktor pohodlí vnímá bez obtíží takřka polovina dotázaných v rámci analýzy, v Praze jde o třetinu. Jako hlavní problém lidé v regionech vnímají hlučné okolí a také znečištěné životní prostředí.