USA vs. Čína. Přituhuje

Americké tažení proti firmě Huawei může zpomalit budování mobilních sítí

Michal Strnad

Americko-čínskou obchodní válku zatím běžní zákazníci ve světě na vlastní kůži příliš nepocítili. Až do včerejška. Rozhodnutí americké společnosti Google, že přestane dodávat do čínských mobilních telefonů velkou část svých aplikací, posouvá obchodní spory na úplně jinou úroveň.

Pokud si totiž čínský výrobce dělal naděje na post světové jedničky, pak bez softwaru od Googlu může na expanzi v nejbohatších státech světa zapomenout. Z jeho „našlapaných“mobilů se stane neprodejné zboží a s tím se také rozplývá sen o obsazení trůnu největšího výrobce mobilů na světě.

Ale tím to zdaleka nekončí, nejde totiž jen o americký software, ale také o „železo“. Konec dodávek Huawei oznámily také Intel, Qualcomm nebo Broadcom, jejichž zboží Číňané používají při budování telekomunikačních sítí.

To může mít pro budoucnost telekomunikací vážné následky. Američané vykázali s poukazem na národní bezpečnost Číňany ze soutěží na domácí půdě, protože se bojí špionáže. Zároveň tlačí na ostatní, aby následovali jejich příkladu. Což se jim s výjimkou Tchaj-wanu, Austrálie a Nového Zélandu zatím nepodařilo.

Například Velká Británie, jejíž politici

celé roky mluví o „speciálním poutu“s USA, Huawei nezakázala, byť s jeho technologiemi nepočítá v oblasti citlivé telekomunikační infrastruktury. Kromě Britů váhají se zapojením čínského gigantu také další evropské země včetně Česka.

Číňané totiž patří především v segmentu 5G sítí ke světové špičce a nahradit jejich zařízení něčím podobným od nečínské konkurence bude v některých případech obtížné a dražší, v jiných zatím nemožné.

A pokud nabere zpoždění stavba rychlých 5G sítí, dostanou se do pomalejšího pruhu další ambiciózní projekty, třeba autonomní auta.

Zastavit Čínu

Huawei patří mezi vyvolené firmy a jeho úspěch se úzce pojí s úspěchem celé Číny – a jejího vedení v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem. Proto nelze americké kroky proti Huawei oddělit od mnohem většího tažení, jehož cílem je zpomalit, ne-li zastavit čínský postup na trůn světové ekonomické jedničky. Tedy přesně tam, kde se už od počátku 20. století drží USA.

Číňané se podle prezidenta Donalda Trumpa snaží Ameriku z čela pelotonu odsunout, což se podle něj (a podle odhadů Mezinárodního měnového fondu) za jeho vlády určitě nestane.

„Doháněli nás, ale naší ekonomice se vede výborně. A teď se k nám ani neblíží,“liboval si Trump v rozhovoru pro televizi Fox. Také poznamenal, že se čínské ekonomice kdovíjak nedaří, a radoval se z toho, že USA nyní vybírají miliony dolarů na clech.

Jednání o vzájemném obchodu se zadrhla na mrtvém bodě – Trump obviňuje Čínu, že rozhovory zbytečně prodlužuje a doufá, že po roce 2020 bude v Bílém domě sedět někdo jiný. Tomu předcházelo americké zvýšení cel u řady produktů z deseti na 25 procent. Průlom by mohlo přinést setkání při jednání skupiny G20, které se koná příští měsíc v Japonsku.

Výhoda pro USA

Ve vzájemném obchodu drží americký prezident lepší karty než Číňané. Zatímco USA z Číny dovážejí zboží za téměř 540 miliard dolarů, v opačném směru míří zboží za 120 miliard dolarů. Američané nyní clí necelou polovinu čínského dovozu, zatímco Číňané uvrhli cla na americké zboží za 110 miliard – takže Pekingu už v seznamu nezbývá moc položek, u jejichž cel má v kolonce nulu.

Prezident Si Ťin-pching a jeho vláda si s odpovědí dávají načas. Podle znalců čínského prostředí budou v Pekingu považovat sérii amerických kroků za urážku a určitě na ně zareagují. Otázkou zůstává jak.

Zatímco Američané novými cly riskují vyšší růst cen, což tamní ekonomika dokáže ustát, Číňané budou muset pečlivě zvažovat – v Bílém domě by zabolela další cla na americké zemědělské produkty nebo energetické celky. Pokud by na čínském nebi létalo méně boeingů, tak by to poškozenou reputaci americké firmy také nevylepšilo. A narazit by mohly také americké firmy vyrábějící v Číně, takže kromě jiných Apple nebo Tesla.

Kdyby chtěli Číňané nasadit silnější kalibr, mohli by nadělat víc škody sami sobě. Pokud by oslabili svou měnu jüan a tím podpořili exportéry, prodražil by se jim dovoz ropy a dalších surovin – ty se většinou obchodují v dolarech. Mohli by také prodat část amerických dluhů, ale i tento krok by je poškodil.

Poradce amerického prezidenta Larry Kudlow na rozdíl od svého šéfa připouští, že obchodní válka bude bolet obě strany. Ale pokud dojde k dohodě, ztráty se podle něj zahojí. Tedy v případě, že se Američanům podaří dojednat pro své firmy lepší podmínky.

Pesimisté však připomínají čínské přísloví, že kdo prahne po pomstě, měl by kopat dva hroby. Pokud k americko-čínské dohodě nedojde, bude světová ekonomika potřebovat víc pomyslných hrobů, protože přetahovanou světové jedničky a dvojky odnesou všichni.

Průlom by mohlo přinést setkání při jednání skupiny G20, které se koná příští měsíc v Japonsku.