Razantní nástup
Ukrajina je v rozvalu a prakticky na kolenou. Nová hlava státu slibuje rychlý restart.
Ukrajina má nového prezidenta. Volodymyr Zelenskyj přišel včera na svou inauguraci pěšky, cestou do parlamentu se zdravil s občany, nebránil se ani selfie. Po složení prezidentského slibu se stal v novodobé historii šestou řádně zvolenou ukrajinskou hlavou státu. Státu, nacházejícího se v rozvalu a prakticky na kolenou. Pokud to má nastupující prezident bez politických zkušeností změnit, bude potřebovat nejen obrovskou energii, věrné a výkonné lidi kolem sebe a nesmírný politický talent, ale také zázrak. Bez něj to už asi nepůjde.
První krok se mu podařil. Hned na počátku překonal nemalou překážku: nejvyšší radu, tedy ukrajinský parlament. K tolik potřebným reformám musí mít jeho podporu, jenže ten současný je ovládán politickými konkurenty. Ještě v pátek se zdálo,
že strany, které mají v nejvyšší radě nyní většinu, se budou prát za volby v řádném termínu, což mělo být 27. října. Nicméně včera, když nový prezident parlament rozpustil, se poslanci většiny stran tvářili smířlivě. Možná si uvědomili, že v situaci, kdy se důvěra lidí k parlamentu pohybuje v různých průzkumech mezi dvěma až pěti procenty, není dobré dráždit voliče, z nichž tři čtvrtiny hlasovaly pro nového prezidenta. Zítra skončí také vláda.
Prezidentská strana – jmenuje se Sluha národa, stejně jako seriál, který Zelenského dostal do nejvyšší státní funkce, a vznikla v dubnu doslova na zelené louce – zatím svou oblibou drtí své soupeře přímo potupným způsobem. Hodlá ji volit takřka 40 procent Ukrajinců. Na druhém místě je Opoziční platforma (10,9), na třetím Porošenkova strana (10,6) a na čtvrtém politické uskupení Julije Tymošenkové (6,7). Jiné strany by pětiprocentní volební hranici nepřekonaly.
Volodymyr Zelenskyj chápe, jak cennou komoditou je v tomto případě čas. Proto chtěl rozpustit parlament a vypsat předčasné volby už na červenec. Pokud dopadnou tak, jak naznačují preference, bude mít pohodlnou většinu pro ukrajinský restart. A ten důkladně prověří schopnosti jeho samého i týmu, jímž se obklopil.
Ukrajina může zmizet
Musí skutečně restartovat zemi rozvrácenou občanskou válkou, zdecimovanou všudypřítomnou korupcí a rozpolcenou na dva nenávistné tábory, což je dílo zejména jeho předchůdce, který na rozdělování lidí a živení nenávisti ke všemu ruskému postavil svou politiku. Porošenkových přešlapů, o kterých se na Západě většinou cudně mlčí, ale Ukrajinci o nich velmi dobře vědí, je však mnohem více – a zdá se, že nejen přešlapů. Už v kampani před prezidentskými volbami se otevřeně mluvilo o podezření na celou řadu zločinů, jichž se měl ve funkci dopustit. A minulý týden kyjevský soud zahájil řízení o zákazu vycestovat za hranice země Petrovi Porošenkovi a téměř dvěma stovkám exponentů jeho režimu. Za Porošenkem ovšem dosud stojí mocná skupina oligarchů, což znamená, že se Zelenskyj bude muset vypořádat také s nimi.
„Naším prvním úkolem je zastavení palby na Donbasu...“prohlásil ve svém včerejším inauguračním projevu. Po letech, kdy minulý prezident rozeštvával národ, to bude nesmírně těžké, ale Zelenskyj ví, že slib urovnat konflikt na východě a také deklarovaná ochota uspořádat o tomto tématu referendum, patřil k hlavním motorům, které ho vynesly do prezidentské funkce. Lidé už válku nechtějí – tři čtvrtiny z nich jsou ochotny ukončit tento střet dokonce i za cenu ztráty povstaleckých území. Jen čtvrtina je bojechtivých, ochotných válčit až do „konečného vítězství“. Ukrajinci si už uvědomili, že válka jim škodí daleko víc, než se zdá komentátorům sedícím několik stovek nebo tisíců kilometrů od fronty. Že se může stát realitou i prognóza bývalého předsedy ukrajinského parlamentu Volodymyra Litvina, jenž prohlásil, že pokud se do pěti let nepodaří urovnat konflikt v Donbasu, může Ukrajina jako stát zmizet. Korupce je další zásadní problém, který pálí Ukrajince, a naléhavě volá po rázném řešení. Prakticky všemocní oligarchové, válka, korupce, bída a nezaměstnanost. To vše musí Zelenskyj řešit v zemi, kde jsou lidé unaveni neustálým politikařením, nekonečnými propagandistickými akcemi a také hrátkami velmocí. V zemi, kde loni 42 procent Ukrajinců označilo za nejlepšího ze všech prezidentů ve své historii Viktora Janukovyče, toho času v exilu v Rusku. Není divu, že se lidé leckde začínají distancovat od Majdanu a čím dál častěji je z jejich úst slyšet poněkud alibistickou frázi „já jsem na Majdanu nebyl“. Nový prezident má nyní pět let na to, aby tohle vše – a mnohé další problémy – změnil k lepšímu. Přejí si to nejen Ukrajinci.