Za falešný poplach pokuta sto tisíc

Stále více lidí zneužívá tísňové linky, pokuty proto prudce rostou

Lidé zneužívají integrovaný záchranný systém. Český telekomunikační úřad (ČTÚ) minulý rok řešil o čtvrtinu víc případů než v roce 2017. Zlomyslnost může viníky stát desítky tisíc i několik let za mřížemi.

Meziročně přibylo případů závažného zneužívání tísňové linky. ČTÚ v loňském roce řešil 319 takových přestupků. Oproti roku 2017

těchto případů přibylo více než o čtvrtinu.

Pachatelům přitom hrozí vysoké pokuty. Úřad po nich může chtít podle zákona až 200 tisíc korun. Že se regulátor nebojí přistoupit i k vysokým sankcím, potvrzuje tiskový mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina.

„Pokud jde o výši pokuty, lze uvést, že byly ukládány až do výše sto tisíc korun,“uvedl Drtina.

„Policie České republiky se setkává se zlomyslnými telefonáty poměrně často, těchto hovorů operační důstojníci přijímají několik desítek za měsíc napříč celou republikou,“ potvrzuje trend tisková mluvčí policie Lenka Sikorová.

Trest nemusí skončit jen pokutou od ČTÚ. V nejhorších případech se totiž pachatel může dopustit i šíření poplašné zprávy. Za tento trestný čin může jít pak na tři roky do vězení. Složky záchranného systému na něm navíc mohou vymáhat náhradu škody.

Společně s pokutou se nakonec poplatek za zlomyslnost může vyšplhat až k desítkám tisíc korun. Stává se, že na falešné volání přijede policie, hasiči i záchranná služba. Všem třem zúčastněným složkám záchranného systému tím vznikají náklady, které ročně sahají do milionů korun

Jen hasičský záchranný sbor za posledních pět let požadoval od viníků 5,1 milionu, zatím se mu podařilo získat zpět 1,3 milionu.

Nejsou to přitom jen naschvály a vymyšlené tragédie, ke kterým lidé záchranné složky volají. Přibyslavští hasiči například letos v únoru zasahovali kvůli kočce v obci Keřkov. Její majitelka si stěžovala, že zvíře nebylo týden doma a že se nemůže dostat ze střechy. Během dvou dnů vyjížděli hasiči ke stejné situaci dvakrát.

Těchto hovorů operační důstojníci přijímají několik desítek za měsíc.

Jak je to v praxi? Reportér MF DNES tudy projížděl celý měsíc. Ráno, dopoledne, odpoledne i večer. Začneme ranní šichtou.

Je 6. května, 6 hodin ráno a na dálnici D8 u Litoměřic, uzavřenou v první etapě mezi 46. a 40. kilometrem směrem na Prahu, už půl hodiny svítí slunce. Svítí na zaparkované stroje, techniku a auta. Na dělníky ne. Ti se začínají objevovat až po sedmé. Sjíždějí se k odpočívadlu u benzinky, která slouží jako hlavní stanoviště stavební firmy Eurovia, jež dálnici opravuje.

Přitom na benzince jiná parta už dávno pracuje. „Makáme od půl šesté,“hlásí bagrista. „Když se řekne od půl šesté, tak tady kluci jsou, i když to znamená, že na ubytovně musejí vstávat v pět.“

Benzinka se opravuje právě kvůli rekonstrukci dálnice. Stejně by byla zavřená, její vedení se tak rozhodlo využít nucenou odstávku.

Pomalu se probouzí i dálnice. Je 7:08 a na krajnici, dva kilometry od začátku uzavírky, stojí dva dělníci. Další dva rozmlouvají u pick-upu. Technika je zaparkovaná tam, kde ji dělníci včera opustili. Další dva kilometry jsou prázdné, až na konci šestikilometrové uzavírky postává u auta další čtveřice mužů v oranžových vestách.

Šichta silničářů začíná o hodinu a půl později, než by mohla. A kdy končí? Příklad druhý. Je 9. května, stejné místo, jen čas se posunul. Tentokrát je šest večer. A na staveništi už není nikdo. Přestože svítí slunce, venku je dvacet stupňů a světlo je ještě další dvě hodiny.

Přes den se na dálnici pracuje. A o víkendech? Příklad třetí. Je neděle 12. května, a zatímco na benzince rachotí stroje, na dálnici je prázdno. „Mohl jste se trefit do polední pauzy,“nabízí vysvětlení mluvčí firmy Eurovia Iveta Štočková. Reportér MF DNES projížděl kolem stavby v 11:02 a pak v 15:30. „Každopádně v neděli kolegové prováděli práce, které bylo možné v daném počasí realizovat, konkrétně pracovali na žlabech. V plánu byla pokládka, která byla vzhledem k nevyhovujícímu počasí posunuta na dnešek (pondělí),“tvrdí. V neděli dopoledne bylo pod mrakem, odpoledne svítilo slunce.

Práce za příplatek

Mluvčí Štočková ujišťuje, že firma pracuje, jak jen může a jak „světelné a technologické podmínky dovolí“. Ovšem má to podle ní limity. Zmínila, že silničáři jsou závislí na „přidružených provozech“a že pracovní doba se musí přizpůsobovat té, jakou mají třeba obalovny, od nichž berou asfalt. Nejen to.

„Musíme splňovat přísné technologické postupy, hygienické normy, harmonogram prací, který schvaluje investor, dodržovat zákoník práce, který umožňuje 11 hodin práce a povinnou přestávku po 4 hodinách a 30 minutách a je zákonně stanovený počet přesčasových hodin,“vylíčila. Dělníci by mohli pracovat přesčas a na směny, ale... „Práce mimo pracovní dobu či vícesměnný provoz by si u nás musel investor objednat a zaplatit,“dodala. Podle mluvčího ŘSD Jana Rýdla záleží na efektivitě. „Pokud bychom nakoupili delší směnu, otázkou je, jestli by se to vyplácelo,“říká.

Když ŘSD tendr vyhlašovalo, stanovilo délku opravy na 428 dní. Zájemci nabízeli, za kolik peněz práce provedou a o kolik lhůtu zkrátí. Vyhrála Eurovia s nejnižší cenou a závazkem, že zkrátí dobu o 119 dnů.

Nabízí se otázka, jestli harmonogram stanovený ŘSD není příliš měkký. „O tom můžeme diskutovat,“reaguje Rýdl. „Stavební firma kalkuluje s vytížením kapacity. Tohle se soutěžilo před dvěma třemi roky, kdy byla situace na trhu dramaticky jiná, byl tady velikánský hlad, byla kapacita a snaha téměř bez marže pracovat. Myslím, že dnes by tomu tak nebylo, protože v tuto chvíli máte v České republice stavební kapacity vyčerpané,“říká.

Hodnotit efektivitu práce podle absence dělníků na pracovišti považuje Rýdl za naivní. „Protože pracujeme s technologiemi, není ukazatelem stavby, kolik je tam lidí. Rozhoduje technologie, ne počet lidí a tento laický pohled a hodnocení, to je čistá emoce, nic jiného,“říká.

Nehody a kolony

Nejde jen o to, že řidiči musí ve zúžení snížit rychlost na 80 kilometrů v hodině. Pokud dojde k nehodě, ihned se vytvoří kolona. Od začátku stavby se jich tady stalo šest, dalších šest aut se střetlo se zvěří.

První etapa prací na tomto dálničním úseku potrvá do 26. května. Silničáři na dvou a půl kilometrech pokládají nový povrch na dálnici, nájezdech a na průjezdu benzinkou, nakreslí čáry, nasadí reflexní knoflíky, vymění svodidla a žlaby. Pak se posunou blíž k Praze a v témže silničním pásu budou až do 31. července opravovat vozovku mezi 43. a 37. kilometrem. Potom se přesunou na opačný pás ve směru od Prahy a tam budou až do 5. listopadu. Příští rok opraví zbytek. Práce jsou plánované až do září 2020.