RegioJet chce od Flixbusu osm milionů
Firma Radima Jančury vyčíslila cenu opatření proti „predátorským“cenám německého dopravce.
Flixbus vstoupil před dvěma roky na český trh s ambicí stát se tu jedničkou. Konkurenční RegioJet však namítá, že si cestu k tomuto cíli zjednodušuje nekalým způsobem. A požaduje odškodné osm milionů korun.
Zhruba rok měla podle RegioJetu německá firma, která se sama označuje za světovou jedničku v autobusové dopravě, českým zákazníkům nabízet ceny hluboko pod náklady. Vyčíslení škod zahrnuje přizpůsobení cen zelenému dopravci a další provozní kroky, jimiž se RegioJet snažil udržet své cestující. Částka přitom podle mluvčího RegioJetu Aleše Ondrůje nezapočítává ušlé zisky způsobené tím, že část cestujících přešla k Flixbusu.
RegioJet patřící podnikateli Radimu Jančurovi spor se zeleným rivalem označuje jako boj o své přežití na českém trhu. Po vytlačení žlutých autobusů by podle něj nastal podobný scénář jako v Německu, kde Flixbus po nákupu konkurenčních Eurolines ovládl trh a začal plíživě zdražovat.
První krok v soudním sporu o miliony korun ale nezačal dobře. V poslední z předžalobních výzev totiž RegioJet vypočítal minimální férové ceny pro konkrétní trasy, což si představitelé Flixbusu vyložili jako pokus o dojednání kartelové dohody a antimonopolní úřad jim dal za pravdu. Přestože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stížnost dále prověřovat nebude, šéf českého Flixbusu Pavel Prouza jeho vyjádření už nyní považuje za trumf v začínajícím soudním sporu.
„Vyzvali nás, abychom upravili ceny, aby z jejich pohledu odpovídaly férovým cenám,“řekl MF DNES Prouza. Materiál obsahoval minimální ceny pro pětici páteřních tras z Prahy do velkých krajských měst bez jakékoliv kalkulace nebo ceny za kilometr. Jejich výše ale odpovídala zhruba nejlevnějším
cenám, které na těchto relacích konkurence nabízí, dodal šéf tuzemské pobočky Flixbusu. To v případě trasy mezi Prahou a Brnem vychází zhruba na 170 korun. Jízdenky zeleného dopravce jsou ale běžně i o stokorunu levnější.
Podle kalkulací RegioJetu, které si firma nechala posvětit odborným posudkem, nejsou náklady Flixbusu nižší než u žlutých autobusů. Stevardky a kávu zdarma, kterou do autobusové dopravy v Česku zavedl právě RegioJet, podle Ondrůje kompenzují jiné položky, které má naopak dražší konkurence.
„RegioJet nemusí do svých nákladů rozpočítávat vysoké náklady na provoz centrály v Mnichově, vysoké náklady z fungování mezinárodní firmy usazené na výrazně dražších trzích, stejně jako 30procentní poplatek, který Flixbus dopravcům účtuje za využívání jejich rezervačního systému,“uvedl Ondrůj.
Konkurent si ale za svými cenami stojí. Přistoupení na návrhy RegioJetu by podle Prouzy znamenalo poškození zákazníků.
Spor jako přes kopírák
Čí výklad je správný, není jednoduché posoudit. Jedním z důvodů je to, že Flixbus navzdory povinnosti zveřejňovat hospodářské výsledky tuto informační povinnost dlouhodobě neplní.
Za podobné chování vůči konkurenci, které nyní připisuje Flixbusu, už ale byla Jančurova firma v minulosti potrestána. Za vytlačení autobusů společnosti Asiana z linky mezi Prahou a Brnem v rozmezí let 2007 a 2008 dostala od antimonopolního úřadu pětimilionovou pokutu.
„Šlo o cílenou a záměrnou likvidaci, nikoliv o konkurenční boj,“uvedla spolumajitelka poškozené společnosti Šárka Litvinová. Žlutý dopravce podle ní nasazoval nepřiměřeně nízké ceny na spoje, které se časově kryly s odjezdy autobusů Asiany.
Ta jako náhradu po RegioJetu požadovala nejprve 23 milionů korun. Na sklonku loňského roku jí soud zatím nepravomocně přiznal náhradu necelých 12 milionů. RegioJet ale nikdy vinu neuznal a tvrdí, že linka byla vždy v zisku.
Nynější cenová přetahovaná je pro cestující výhodná, zato rozpad konkurenčního prostředí by ceny jízdenek zvýšil. Podobným vývojem prošel domácí trh Flixbusu v Německu. Na něm firma, za kterou stojí například investiční skupina General Atlantic nebo výrobce automobilů Daimler, během tří let vyrostla v dominantního dopravce s více než 95procentním podílem na trhu. Během této doby se cena jízdenek zvýšila v průměru o více než 18 procent, tvrdí s odkazem na studii berlínského analytického institutu Iges Ondrůj.