Už i klasik Moliere objevil sociální sítě, hlásí Winterová
Tomáš Šťástka
PRAHA Absolutní klasiku zvolilo pražské Národní divadlo pro svou poslední velkou činoherní premiéru sezony. Ve Stavovském divadle dnes večer uvádí Misantropa, Molierovo dílo z roku 1666. Svůj pohled na Alcestův příběh ve vlastní moderní interpretaci představí režisér Jan Frič a dramaturgyně Marta Ljubková. Hlavní roli si zahraje Vladimír Javorský, milovanou Celimenou mu bude Kateřina Winterová.
Je to poprvé, co hrajete Celimenu?
I když to není mé první setkání s Molierem, Celimenu hraju poprvé. Na tohle dílo jsem se těšila i z toho důvodu, že minulé setkání s autorem, což byla zdejší inscenace Tartuffa v režii Jana Nebeského, bylo moc příjemné a zábavné. I když jsou verše na jevišti pro dnešního diváka náročnější na pozornost, já je mám ráda a je to pro mě vždy výzva.
Jan Frič je známý odvážnou režií, což předvedl třeba ve Faustovi. Bude i Misantrop tak vizuálně překvapivý?
S Janem Fričem spolupracuji také poprvé a jsem překvapená jeho humorem a inteligencí, které přenáší i do svých režií. Diváci se dočkají dávky moderní scénografie s prvky audiovizuální technologie jako součásti představení.
Do jaké doby je inscenace zasazena? Do původní, do dnešní, nebo někam úplně jinam?
Díky kostýmům, potažmo i scéně se nacházíme v současnosti. Také text je hodně vyškrtán, aby odpovídal dnešnímu zjednodušenému stylu komunikace.
Autoři inscenace prý do díla zasahovali a naopak i něco připsali. Prozradíte, o co šlo?
Jak už jsem zmínila, škrtalo se hodně. Přece jen je to v podstatě konverzačka, tehdy módní, pro dnešního diváka ukrutně dlouhá. Ale je fakt, že záleží na pojetí. Připisovaly se současné texty z konverzace na sociálních sítích.
O čem především tedy podle vás Misantrop vypráví?
O hledání absolutní pravdy a upřímnosti, která vám však brání žít mezi lidmi, protože každý se na tato životní témata dívá z rozdílného úhlu pohledu. Misantrop chce být tak upřímný, až je vlastně pokrytecký.
A o čem vypovídá konkrétně ve vašem pojetí?
O neschopnosti přijmout životní styl druhého, o nemožnosti navázat upřímný vztah, o marnění času banalitami a o lidech, kteří žijí ve své sociální a intelektuální bublině.