Paradoxy první volby
Británie: Ve volbách vedl Farage, brexitový král V Británii a Nizozemsku, prvních zemích, kde začaly eurovolby, neměla Evropa zrovna bodovat
Vedle setrvání Británie v Evropské unii děsí britského politika Nigela Farage (na snímku) ještě jedna věc: mléčné koktejly. V Newcastlu mu během předvolební kampaně jeden přistál na saku, v Rochesteru pak pro jistotu nevystupoval ze svého volebního autobusu, když lidé z jeho okolí zahlédli další možné „koktejlové útočníky“.
Farage se svou narychlo založenou Stranou pro brexit, kterou zaregistroval teprve letos v únoru, prosazuje brexit i za cenu odchodu bez dohody, která by upravovala budoucí a obchodní vztahy s EU. Kritizuje kariérní unijní politiky, ačkoli sám je jedním z nich: poslancem Evropského parlamentu je nepřetržitě od roku 1999.
Má vazby na Steva Bannona, kontroverzního poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa, stejně jako na Marine Le Penovou a další zástupce protievropských a protisystémových stran včetně německé AfD, na jejímž setkání také vystupoval jako řečník.
Farageova strana pak spojuje kontroverzní postavy, z nichž mnozí vlastní firmy, které vydělávají na chaosu kolem brexitu.
Nebo jsou to politici jako Annunziata Rees-Moggová, sestra Jacoba Rees-Mogga, který vede skupinu konzervativních poslanců s nejtvrdším postojem k prosazení brexitu. Ten nedávno také oznámil, že britští europoslanci mají v dalším volebním období „zablokovat“chod Unie, například co se týče budoucího evropského rozpočtu.
Podle průzkumů Farageova strana může získat mezi 33 a 37 procenty hlasů, což znamená alespoň 25 křesel v Evropském parlamentu. Liberální demokraté, kteří podporují setrvání v EU, podle sondáže agentury YouGov mohou dostat 19 procent. Labouristy jako nesilnější opoziční stranu s nepříliš vyhraněným postojem ohledně brexitu podporuje 13 procent Britů, podobně jako Zelené (12 procent). Naopak vládní konzervativci podle odhadů se sedmi procenty zcela propadnou.