Přiznání k vraždě – cesta ke svobodě

Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes Promlčení může zachránit vraha, pokud nezabíjel pro peníze

Jan Bohata

STŘEŠOVICE Nekompromisní promlčecí lhůty, novelizované zákony, vychladlé stopy a děravá paměť svědků. S tím se potýká justice při řešení kauz, které se ocitly na samé hraně promlčení či za ní. U pražských soudů bývají ojedinělé.

Nyní takový takřka dvacet let starý případ rozplétá senát Městského soudu v Praze. Žalobce viní Martina Kunce, že 8. září 1998 v domě ve Střešovicích zastřelil italského manžela sestry Zdeňky. Ta se podle obžaloby dopustila návodu k vraždě. V kauze skončily závěrečné řeči, rozsudek senát Hany Hrnčířové vynese 7. června.

Kunc se ke střelbě doznal, kategoricky však popírá zapojení sestry i zištné pozadí dávné vraždy. Právě to představuje možný kámen úrazu obvinění. Pokud totiž žalobce neprokáže zavrženíhodný motiv vraždy, musí soud zprostit viny i Martina Kunce. Jeho jednání by představovalo prostou vraždu a ta byla promlčena dávno předtím, než jej vyšetřovatelé loni ze střelby obvinili.

Pro delikty, u nichž platí horní hranice trestní sazby odnětí svobody nejméně deset let, tedy například i pro prostou vraždu, podle našeho trestního práva platí promlčecí lhůta 15 let. Pokud však jde o delikt, za který trestní zákon dovoluje uložení výjimečného trestu, vzroste promlčecí doba na 20 let. Tak tomu bývá například u vražd se zištným motivem.

Státní zástupce pro časovou propast musel zvolit i obvinění podle správného trestního zákona. Před devíti lety začal totiž platit nový trestní zákoník, jehož znění je v případech vražd přísnější na rozdíl od předcházející normy, fungující s četnými úpravami od počátku 60. let. „Čin je hodnocen podle zákona platného v době spáchání činu. Jeho znění pro obžalované vyznívá příznivěji,“uvedl státní zástupce Vladimír Pazourek.

Za vraždu se zištným motivem nyní hrozí delikventům minimálně 15 až 20 roků za mřížemi anebo výjimečný trest. Předchozí trestní zákon za totéž stanovil sazbu 12 až 15 let. Na „obyčejnou“vraždu starý trestní zákon pamatoval 10 až 15 lety, nyní 10 až 18 roky.

Smrt jako uzavřený účet

Kauza Martina Kunce po sérii několika stání, výsleších řady svědků a soudních znalců i konstatování desítek stran písemných dokumentů včera dospěla k závěrečným návrhům. „Lze dojít k závěru, že oba obžalovaní naplnili skutkovou podstatu trestného činu vraždy. Martin Kunc střílel, jeho sestra se na činu podílela ze zištných důvodů,“shrnul situaci Vladimír Pazourek.

Trest se rozhodl navrhnout represivní, pro Martina Kunce v horní polovině zmíněné trestní sazby, pro jeho sestru na spodní hranici. Motiv činu žalobce vysvětlil tím, co uvedli znalci psychologové a psychiatři. „Mohlo jít o potrestání poškozeného a vyrovnání vzájemných účtů,“naznačil státní zástupce. Podle státního zástupce obžalovaní mohli získat prospěch 20 milionů korun prodejem domu, který žena s Italem spoluvlastnila.

Kvarteto obhájců v obsáhlém vystoupení závěry žalobce „trhalo na kusy“. „Jde o selektivní přístup ke spravedlnosti. Státní zástupce vyhledával důkazy v neprospěch obhajoby,“argumentoval Blen Radji, advokát Martina Kunce.

Oběť podle obhajoby neměla nejlepší pověst ani v domovině. V Praze si Ital pomohl. Oženil se do zajištěné rodiny, ale manželku týral a jako podnikatel „nasekal“milionové dluhy. „Tak dlouho se chodilo se džbánem pro vodu, až se ucho utrhlo a Martin Kunc tomu učinil přítrž,“řekl Radji. Zištný motiv neexistuje, zdůraznila obhajoba. „Za této situace nelze navrhnout nic jiného než zprostit klienta obvinění,“uvedl Eduard Brůna, další z obhájců.

Ani práce kriminalistů neunikla kritice. „Věc nebyla dostatečně vyšetřena, práce policie se mi jeví jako odbytá,“zdůraznil obhájce Josef Lžičař. Obžalovaní oproti advokátům hovořili o poznání stručněji. „K celé věci nemělo dojít. Ale on terorizoval sestru, ubližoval synovci,“řekl Kunc. Vinu znovu odmítla i spoluobžalovaná. „Stala se mi křivda,“komentovala svou obžalobu.

Tělo policie našla na Kladensku. Kauzu kriminalisté otevřeli loni poté, co s udáním přišel Vladimír Gottfried, který Kuncovi sehnal pistoli. Souzen je samostatně a rovněž ho může zachránit promlčecí lhůta.

Zaváté stopy

Žalobci mívají v kauzách podobných „pomníčků“v Praze problémy. V roce 2014 senát Městského soudu v Praze zprostil viny automobilového závodníka Oskara Beneše a tři další muže. Obžaloba tvrdila, že se roku 1993 podíleli na vraždě vymahače dluhů v Michli. „Byl tady v zásadě jediný přímý důkaz. Tím byla výpověď svědka, který se nedá označit za svědka stoprocentně věrohodného,“uvedla tehdy předsedkyně senátu Hana Hrnčířová.

Pravomocně Krajský soud v Praze v prosinci 2017 zprostil Pavla Šrytra obvinění z vraždy Antonína Běly. Toho smetly dávky ze samopalu v Úvalech roku 1996.