AP: Falešné zprávy už nejsou z Ruska, ale z Evropy
íření falešných zpráv už neznamená jenom hordy ruských trollů, jak tomu bylo u amerických voleb. Zatímco se Evropská unie připravovala na volební víkend, falešné zprávy a extremistické příspěvky na sociálních sítích šířily spíš domácí skupiny než zahraniční mocnosti, říkají odborníci.
Falešné zprávy kolují hlavně na soukromých a šifrovaných aplikacích, jako je WhatsApp, které je těžší hlídat a ve kterých je obtížnější proti dezinformacím bojovat.
Po zásazích Ruska do prezidentských voleb v USA, v nichž vyhrál prezident Donald Trump, a údajně dezinformačních kampaních během britského referenda o brexitu se objevily obavy, že volby do Evropského parlamentu mohou být terčem kybernetických útoků ze zahraničí. Na radarech Unie se ale zatím žádná zvýšená dezinformační aktivita ze zahraničí neobjevila. Ani technologické firmy nezaznamenaly známky koordinovaného útoku. I přesto se internetem šíří šeptanda, která se pomocí falešných informací snaží narušit obraz EU.
Světoví lídři jim pomáhají
Podle Sashy Havlicekové, ředitelky Institutu pro strategický dialog, byla dřív povaha falešných informací převážně o Rusku a odhalování softwarových botů. Dnes se týká krajní pravice napříč státy a projevuje se méně falešnými zprávami, více nenávistnými projevy a mnohem propracovanějšími taktikami, které slouží k posílení populistických příběhů, říká ředitelka této levicové londýnské instituce.
„Neříkáme, že nedochází k žádné ruské aktivitě, ale je určitě těžší ji odhalit,“říká Havliceková. Všeobecným trendem je podle ní aktivita evropských populistických a krajně pravicových skupin „manipulovat s informacemi“prostřednictvím více nenápadných zpráv a šířit názory namířené proti imigraci, homosexuálům nebo popírající globální oteplování.
Pro vlády a technologické firmy je mnohem těžší na tuto „válku narativů“reagovat, vysvětluje Havliceková. Situaci nepomáhá, že se někteří světoví lídři na šíření falešných nebo zavádějících zpráv na sociální sítích sami podílejí.
Christoph Schott z organizace Avaaz říká, že falešné zprávy se šíří pomocí taktiky, při které stránky lákají fanoušky na obecná témata jako fotbal nebo vaření, později však začnou přidávat politické příspěvky. Cílem je zasít „malá semínka nedůvěry..., která pomalu narušují důvěru v instituce a společnost dlouhodobě rozdělují“, dodal.
V nynějších eurovolbách může volit zhruba 400 milionů Evropanů z 28 zemí. Internetové firmy Facebook a Twitter uvedly, že v předvolebním období zatím žádný nárůst kybernetických útoků nezaznamenaly. Jednou z příčin je pravděpodobně povaha voleb do europarlamentu. Vyznačují se nízkou účastí a tím, že voliči často hlasují podle domácí politické situace.
Důvodem může být i to, že se nehledá na správném místě. Vědci z Oxfordské univerzity zkoumali tweety v souvislosti s evropskými volbami a zjistili, že jen zlomek z nich pocházel z Ruska nebo z nedůvěryhodných zdrojů, většina jich byla z takzvaných mainstreamových médií. Zprávy z alternativních zdrojů mohou být přesto mnohem populárnější než ta z profesionálních mediálních organizací.
Nejčtenější články se týkaly témat, jako je imigrace nebo islamofobie, další útočily na evropské lídry a strany a vyjadřovaly euroskepticismus, zjistili vědci, kteří analyzovali přes 585 000 příspěvků na Twitteru v sedmi evropských jazycích.
Příspěvky na Twitteru či Facebooku však nejsou všechno. Velká část rozhovorů se přesouvá do soukromých skupin nebo na šifrované aplikace, jako je WhatsApp a další, které nemohou vlády jednoduše sledovat, říká Clara Jiménezová Cruzová, zakladatelka španělské organizace Maldita.es, která ověřuje fakta. Mnohem víc online konverzací se odehrává soukromě, vysvětluje. WhatsApp, ve kterém se třetím stranám obtížně nahlíží do soukromých rozhovorů, je prvním místem, kde se hoaxy objevují, a lze jich tam najít nejvíce, dodává. (ČTK, AP)