Praha zvýší rozpočty škol o 997 milionů

Magistrát letos zvýší rozpočty škol a školských zařízení zhruba o 997 milionů korun. Část peněz půjde na platy zaměstnanců a část na povinné odvody. Důvodem jsou nízké platy ve školství. Rozhodli o tom pražští zastupitelé. Zastupitelstvo na konci loňského roku při schvalování rozpočtu na letošek vyčlenilo na zvýšení mezd pracovníků ve školství 700 milionů korun, nyní k nim přidalo další peníze. Běžné výdaje na školství rozpočet plánuje zhruba 15 miliard korun. Hlasováním o školském rozpočtu jednání pražského zastupitelstva skončilo, trvalo víc než 22 hodin. Z celkové částky je určeno téměř 410 milionů korun pro školy zřizované hlavním městem. Z toho na platy pracovníků půjde asi 301,47 milionu a na zákonné odvody 108,52 milionu korun. Druhá část peněz, tedy asi 587,16 milionu korun, připadne školám, jejichž zřizovateli jsou jednotlivé městské části. Na platy učitelů a učitelských pracovníků je vyčleněno 431,74 milionu korun, zbylé peníze půjdou na zákonné odvody. Pro uvolnění dalších peněz pro školy se město rozhodlo kvůli výši platů ve školství. Podle dokumentu, který zastupitelé schválili, byl loni průměrný plat v Praze 41 851 korun měsíčně, kdežto v případě pedagogů činil 35 230 korun měsíčně a u nepedagogických pracovníků to bylo 21 600 korun. (ČTK) PRAHA Vědci ve zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu upozornili loni na to, že planeta směřuje k oteplení až o tři stupně. Stav klimatické nouze vyhlašují města, jako například Londýn, i celé země, třeba Irsko. Jako první v Česku vyhlásila tento stav městská část Praha 7 a příští měsíc by mělo podobný záměr projednat i zastupitelstvo hlavního města Prahy. Podle Jiřího Knitla, radního pro životní prostředí Prahy 7 (Praha 7 sobě), sama městská část toho nemůže udělat pro zlepšení prostředí mnoho. Jedním z nástrojů je například sázení zeleně, to se ale někdy střetává s tím, že lidé požadují parkovací místa. „Na úřednické a politické úrovni je jasná vůle sázet a podporovat zeleň v ulicích, což je v klimatu největší zásah v tom, co můžeme jako městská část udělat, ale ne všichni občané si to uvědomují a souhlasí,“říká radní.

Praha 7 vyhlásila stav klimatické nouze, co je vaším cílem?

My jako městská část nemůžeme udělat hodně. Z těch konkrétních kroků to není nic zásadního pro Prahu v globálním slova smyslu. Je to především symbolický apel a snaha ukázat, že si uvědomujeme změny klimatu a že celosvětové volání po změně chování a stylu života je na místě, protože situace je vážná. Praha 7 je podle studií IPR tepelným ostrovem. Z mé pozice vidím, kolik vody a kolik práce obnáší udržet stromy a trávu zelenou. Zároveň slyšíme, jaké jsou výsledky vědeckých studií. Na Praze 7 jsme si tedy řekli, že do toho půjdeme, a dali dohromady nápady, co městská část udělat může.

Jaká opatření tedy zavedete?

Na všech akcích, které organizujeme, ať už je to zastupitelstvo, svatby, vítání občánků, nebo i na akcích, které povolujeme nebo se k nim hlásíme, zakážeme používání jednorázových plastů – kelímků a podobně. A zároveň budeme vyžadovat, aby všichni organizátoři třídili odpad a chovali se šetrně k přírodě. S tím souvisí i to, že když pronajímáme naše nebytové prostory, ať už jsou to kavárny, nebo obchody, preferujeme provozovny a provozovatele, kteří skutečně na udržitelnost dbají a kteří mají bezobalové produkty, mají vyřešené odpadové hospodářství nebo hospodaří šetrně s vodou a s teplem. To je to, co by se dalo hledat za společensky odpovědným zadáváním veřejných zakázek a objednávek.

Platí to pro i úřady a instituce?

My můžeme jít vzorem, dávat důraz na třídění odpadů a zmenšování objemu odpadu. Takovým symbolem je neplýtvat papírem, nenakupovat PET lahve do sekretariátu nebo malé smetany do kávy v plastových obalech. Jsou to drobnosti, ale v součtu to dělá hodně. Také jsme se rozhodli, že obměníme vozový park. Až doslouží auta se starými spalovacími motory, vyměníme je za ekologické pohony. Ale zdůrazňujeme, že ne hned, protože to je neekonomické a také neekologické. Vyměníme je za ekologičtější, až doslouží. My jsme už s nástupem na radnici naši flotilu radikálně zmenšili, protože jezdíme MHD a náš starosta na kole. Úřad sám se zavázal, že bude zmenšovat energetickou náročnost. Když přejdu na naše instituce, máme úklidovou firmu, polikliniku, jsme zřizovatelé mateřských i základních škol. Pokud nejsou v historických částech, lze je zateplovat a energeticky se chovat lépe, snižovat množství odpadů, prosazovat víc zeleně ve školských zahradách, a pokud to jde, nechat porůst zelení budovy

Co nová území, kde se bude stavět?

Například na území Bubny-Zátory, což je velký brownfield, kde se teď dokončuje studie, se nám daří, aby se začalo stavět v rámci zásad, které prosazujeme. To jsou například zelené střechy. Nové budovy by měly být energeticky nenáročné, využívat zeleň, která ochlazuje prostor, a všude obecně se snažíme instalovat co nejvíc vodních prvků. S tím už jsme začali. Jsou to třeba pítka či mlžítka do ulic. Opravujeme fontány, snažíme se přidávat do ulic staré historické pumpy.

Nebojíte se, že tím zpomalíte stavební řízení, když budete požadovat některé tyto prvky?

Ne, když se jedná o velký projekt výstavby, je to drobnost.

Ale třeba zelené střechy drobnost nejsou.

Pokud se bavíme o nových moderních budovách, konkrétně v těch Bubnech, tam to problém nebude. U nás to řeší paní místostarostka Lenka Burgerová (Praha 7 sobě, pozn. red.), která má s tímto zkušenost a nikdo z developerů proti takovým podmínkám neprotestoval.

Náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu) včera na studentských stávkách za klima řekl, že navrhne, aby i Praha vyhlásila stav klimatické nouze. Vy jste také zastupitelem hlavního města, předpokládám, že to kvitujete.

Určitě. Jednak bylo i naším cílem, abychom inspirovali jiná města a obce a zároveň i Prahu jako magistrát. Pro nás jako pro Prahu 7 je to jediná cesta, jak realizovat efektivnější opatření, protože až na úrovni magistrátu to bude mít větší efekt a bude to přínosnější. Takže jako radní za Prahu 7 to vítám a jako zastupitel hlavního města Prahy to samozřejmě podpořím, protože to je cesta správným směrem.

A jaká opatření, u kterých má městská část svázané ruce, může hlavní město zavést?

Klíčem jsou emise z dopravy, které Prahu zaneřáďují. Třeba naftové motory a spalování a filtry, které mají auta ne vždy v motorech správně instalované, jsou zdrojem znečištění. Když jdete ráno do práce například kolem magistrály, to jsou přesně místa, která by měla být nějak regulovaná, a Praha má na to možná opatření. Nechci říkat přímo zavádění mýta nebo omezení dopravy v centru, ale už jenom to, že se třeba vybuduje nová trasa metra D, motivuje to lidi použít hromadnou dopravu. A zároveň město může podpořit dopravní podnik v tom, aby používal autobusy na ekologičtější pohon.

Demonstrující studenti hodně řeší emise skleníkových plynů. Co v tom může Praha 7 dělat kromě obměny vozového parku?

To je přesně to, kdy narážíme na hranice městských částí. Ale v těch drobnostech nějakou snahu máme. Jednak jsme se shodli na tom, že oslovíme experty a budeme se snažit najít způsob, jak to městská část může ovlivnit. Další věcí je, že se budeme zabývat drobnými emisemi, jako je třeba i prach na kolejových svršcích, které jsou často méně uklizené než běžná vozovka. V dopravním podniku to má na starosti speciální útvar a i na Praze 7 s nimi dlouhodobě bojujeme, aby frekvence úklidu byla častější. Protože když je použije třeba záchranka pro rychlou jízdu, máte ulici plnou prachu a ty částice se tam jen tak neusadí. To je věc, na kterou si naši občané stěžují.

Co vy konkrétně děláte z pozice radního pro to, aby se klima na Praze 7 zlepšilo?

Shodli jsme se, že zintenzivníme výsadbu stromů, ale je to velký střet se zaběhlým přemýšlením občanů, protože všichni chtějí žít v lese, ale každý chce parkovat před domem, a to je to nejtěžší. Jednak celá Praha je zasíťovaná a umístit někam strom je hrozně těžké, protože všude vedou kabely a sítě s ochranným pásmem. A jednak je složité najít kompromis. Když už místo najdeme, většinou je to kus ulice a narazíme na to, že občané chtějí mít místo na parkování, a střetneme se s velkým odporem. Pro nás je důležitá participace a při rekonstrukcích velkých ulic organizujeme setkání s občany a největší téma je parkování.

Jak to řešíte?

Jsme přesvědčeni, že máme pravdu, a politicky riskujeme. Já osobně si myslím, že stromů a zeleně by mělo být v ulicích víc. To znamená, že přetrpíme protesty, a já doufám, že občané po rekonstrukci ulice za rok za dva, až zeleň rozbují, přiznají, že se jim tam najednou dýchá lépe, že mají stín a že to ochlazuje prostředí a že se jim tam lépe vegetuje, když v ulici nejsou dominantou auta. A že nežijeme na parkovišti, ale na ulici. A většinou vlna protestů po rekonstrukcích končí.

Mluví se o tom, že by do roku 2050 měla být města úplně bez emisí, a studenti požadují razantní snížení do roku 2030, myslíte si, že je to reálné?

Teď budu mluvit jako zastupitel hlavního města Prahy, já bych si to přál, takový stav města by se mi osobně líbil. Ale jak vidím politickou realitu, tak si to nemyslím.

A proč?

Protože poptávka po automobilové dopravě je velká, nějakou naději vidím ve sdílených mopedech, autech i kolech na elektrický pohon. Ale nevidím zatím velkou vůli lidí, aby se přesunuli do MHD a aby víc chodili pěšky nebo jezdili na kole. Myslím si, že bude ještě jednu nebo dvě generace trvat, než lidé přijmou vizi, že by mohli jet metrem. Slyšíme návrhy, že by mohla být MHD zdarma a podobně, ale nemyslím si, že to donutí lidi, kteří mají auto před domem, jet z Letné na Háje metrem, kde mají před firmou parkování. V MHD by museli přestupovat, tlačit se...