Musíme děti učit lépe. Ujíždí nám vlak
Pokud se školství nezmění k lepšímu, západní Evropu nedoženeme, tvrdí studie.
Radka Hrdinová
Jak se dnes děti učí ve škole, už nyní do značné míry rozhoduje o tom, jak si povede česká ekonomika za nějakých třicet či čtyřicet let. Tedy v době, kdy kvalita práce dnešních školáků bude rozhodovat o výši hrubého domácího produktu (HDP). A pokud se něco brzy nezmění, světlé zítřky nás určitě nečekají. Tvrdí to studie o kvalitě práce učitelů, vzdělanosti a budoucí prosperitě České republiky, kterou zveřejnil Institut pro ekonomickou analýzu (IDEA) při Národohospodářském ústavu Akademie věd.
Právě práce učitelů je podle této studie klíčem k úspěchu. „Vzdělávání je velmi komplexní proces, o jehož
kvalitě rozhodují učitelé, a ne už tolik třeba materiální zajištění výuky,“vysvětluje Daniel Münich, ekonom zabývající se dlouhodobě problematikou školství a jeden ze spoluautorů studie. Potvrzuje to podle něj i řada vědeckých prací v různých zemích.
Jenže učitelé jsou bolavým místem českého školství – už nyní je jich málo, a navíc přestárlé učitelské sbory čeká vlna odchodů do důchodu. „Za chvíli se nebudeme ptát, jestli jsou to kvalitní učitelé, ale budeme rádi, když se před tabuli někdo postaví,“upozorňuje Iva Stuchlíková z Jihočeské univerzity.
Desetkrát roční HDP
Přitom jde skutečně o hodně. Autoři studie spočítali, že pokud by Česko v roce 2020 spustilo ve školství úspěšnou reformu, která by zkvalitnila výuku, celkem bychom si mohli k HDP za dalších 80 let přidat až neuvěřitelných 54 bilionů korun. Pro srovnání, v roce 2018 byl hrubý domácí produkt České republiky něco málo přes pět bilionů.
Výrazněji by se dopad reformy na HDP projevil až po roce 2060. Jestliže však ke změně nedojde, studie předpokládá jen mírný růst – to v lepším případě. Avšak nůžky mezi námi a těmi, kdo do vzdělávání investují více a promyšleněji, se budou rozevírat. Přitom už dnes jsou rozevřené víc než dost.
Ze studie dále vyplývá, že i pokud by se vše dařilo na jedničku a kvalita práce většiny učitelů by se o poznání zvýšila – což by se projevilo na lepších výsledcích dětí, které do škol z velké části teprve nastoupí – Česká republika by mohla v HDP na obyvatele dohonit Německo až těsně před rokem 2100. „Jde o projekci, která vychází ze současného poznání o dopadech kvality práce učitelů na základě výsledků jejich žáků a jejich dopadu na ekonomický výkon
Kvalitní přehled o výsledcích vzdělávání v desítkách zemí světa dává každé čtyři roky mezinárodní šetření PISA. Zjišťuje například úroveň matematické či čtenářské gramotnosti. Výsledky z posledních let pro nás nejsou optimistické. „Česko má tendenci ke zhoršování v matematické či přírodovědné gramotnosti; od nadprůměrných výsledků se posunulo k průměrným. U čtenářské gramotnosti se dlouhodobě pohybujeme na průměru OECD,“říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Ve většině zemí OECD je přitom trend spíše opačný.
„Konečně už hovoříme o tom, zda do školství investovat. Ještě však nemáme jasno ani v tom, zda to chceme, natož jak přesně. Já osobně bych investoval do platů, kvalitnější počáteční přípravy učitelů a dalšího vzdělávání,“vypočítává Münich.
Do čeho investovat, je zatím otázka bez jasné odpovědi. Mimo jiné i kvůli skomírající pedagogické vědě. „Nyní nevíme, co se v systému děje. Buď nemáme data, nebo z nich nedovedeme vytáhnout užitečné informace. Znalosti nám chybějí například i o způsobu, jak dnešní děti zpracovávají informace. Za takové situace je strategické rozhodování ve školství obtížné,“uzavírá Iva Stuchlíková.