O brigádníky se perou v Česku i v cizině

PRAHA Doby, kdy studenti v létě marně sháněli přivýdělek, jsou pryč. Teď se o brigádníky zaměstnavatelé perou. V Česku i v cizině.

Kvůli nízké nezaměstnanosti nejsou lidi. Marco Baier má v Bavorsku kiosek u jezera Freudensee. Ani s pomocí manželky nestíhá a hledá další brigádníky. „Velmi rád a hned bych přijal i studenty z Česka. Samozřejmě za stejných podmínek jako domácí, tedy za deset eur na hodinu čistého,“říká Baier.

A čeští studenti na podobné nabídky slyší. „Jezdí často do západoevropských zemí za větším výdělkem a získáním jazykových dovedností,“potvrzuje Magdalena Kotýnková z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.

Atraktivní práce například v přímořských letoviscích může přinést měsíčně výdělky v řádech několika stovek eur. To má dopad na nabídky v Česku. Třeba na Lipně chybějí prodavači, pokladní nebo pracovníci půjčoven. A zaměstnavatelé musí zvyšovat odměny. Aktuálně si brigádníci v Česku vydělají běžně 130 až 160 korun na hodinu. V Praze ještě víc.

Č esko se potýká se stejným problémem jako její sousedé. Aktuálně se pohybuje na špičce žebříčku Evropské unie, co se týče nejmenšího počtu nezaměstnaných. Současná míra činí 2,6 procenta. Ke konci května bylo na Úřadu práce České republiky hlášeno 346 552 volných pracovních míst.

Čeští studenti, kteří by teoreticky mohli prázdná brigádnická místa zaplnit, se přesouvají do lukrativnějších lokalit či volí svobodnější varianty. „Jezdí často do západoevropských zemí za účelem získání většího výdělku a jazykových dovedností. Na EURES, což je pracovní portál Evropské unie, je řada zajímavých pracovních pozic,“objasňuje Magdalena Kotýnková z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze.

Atraktivní práce například v přímořských destinacích může úspěšným zájemcům přinést měsíčně výdělek kolem tisíce eur. „Další si přivydělávají u počítače tím, že například spravují firmám webové stránky a podobně. Tím mizí z trhu práce široké spektrum potenciálních sezonních pracovníků,“doplňuje.

Nedostatek brigádníků vystavuje firmy v Česku nebývalému tlaku. Podnikatelé řeší problém různými způsoby. Michal Novák, jednatel zemědělské společnosti Agronova z Kamenice nad Lipou, je nucen kvůli složité situaci přistoupit k rozsáhlejším opatřením. Majitelé ráno vstávají dřív, aby dané penzum práce, na něž nemají brigádníky, sami stihli. „Snažíme se automatizovat výrobu, pořizujeme stroje s větším výkonem, robotizujeme celý pracovní proces, abychom nahradili pracovní síly, které nejsme schopni získat, protože na trhu nejsou,“vysvětluje majitel zemědělské společnosti. „A také zvyšujeme mzdy, abychom sezonní pracovníky nalákali,“doplňuje.

Stejný přístup mají i zařízení, která spadají pod správu obcí. „Vedení města zvýšilo hrubou hodinovou mzdu pro brigádníky v infocentru na sto korun. Oproti předchozímu roku je to navýšení o pětadvacet procent,“potvrzuje Zuzana Bedrnová, vedoucí oddělení cestovního ruchu a marketingu na Městském úřadě v Jindřichově Hradci.

Aktuálně si mohou brigádníci v Česku vydělat bez potíží i 130 až 160 korun na hodinu. V Praze se částky mohou pohybovat ještě výš.

Český seznam sezonních postů, které se nedaří obsadit, prakticky kopíruje ten z tyrolských údolí nebo Bavorského lesa. Například Aquapalace Čestlice v Praze má na svých internetových stránkách řadu nezaplněných pozic od animátorů přes barmany, číšníky, obsluhu v gastronomických provozech až po plavčíky. Stejně tak třeba na Lipně chybějí prodavači, pokladní, recepční, pracovníci půjčoven či obsluha lanové dráhy.

Podle Magdaleny Kotýnkové je řešením stejně jako u sousedů import zahraničních sezonních pracovníků. „Dochází dlouhodobě k náboru například Ukrajinců – ať už legálně nebo nelegálně. Na rychlé získávání sezonních pracovních sil z Ukrajiny je zaměřena řada projektů zaštítěných Hospodářskou komorou, na jejichž základě dostávají Ukrajinci takzvanou zaměstnaneckou kartu. V poslední době řeší firmy personální problémy i hledáním pracovních sil v Rumunsku a v Bulharsku,“uzavírá Magdalena Kotýnková.