Američtí komsomolci z Oberlinu

rektorátu, že příští krádeže nesmí pekárna hlásit policii, ale škole.

Přesně po roce od celé události, v listopadu 2017, Gibsonovi univerzitu zažalovali.

Bylo to dávno poté, co Jonathan Aladin přiznal u soudu vinu s tím, že opravdu kradl a zákrok mladého Gibsona nebyl rasistický.

Teď soud rozhodl, že jsou zachráněni a univerzita jim musí vyplatit 44 milionů dolarů odškodnění.

Ale to je jen vrchol oberlinského ledovce.

Zločin je i nakreslený fakír

Elitní Oberlin College se chytila do vlastní pasti. Škola patří mezi deset „nejliberálnějších“v Americe, což znamená, že studenti tam momentálně nejvíce šílí.

Vždy byla svobodomyslná a ukazovala cestu – byla první univerzitou v USA, kam přijali ženu i černocha, ale teď se to vše nějak vymklo kontrole.

Studenti vznesli padesát požadavků, „o nichž se nediskutuje“. Byl mezi nimi automatický nárok na proplácení času stráveného aktivismem (8,20 dolaru za hodinu, což je o dolar víc než minimální mzda), vyhození pedagogů, kteří podle nich nedostatečně podporují barevné studenty, založení fakulty jen pro černochy či nejhorší známku „C“ze stupnice A–F.

V nejznámější kavárně v kampusu musela být přemalována nástěnná malba se zaklínačem hadů v turbanu, černochem hrajícím na saxofon, Mexičanem na kytaru a podobně, protože byla „exotizující“. Vznikla v roce 2003 jako oslava multikulturalismu, teď jeden ismus přebil druhý, protože by se Ind, černoch či hispánec mohl cítit pohoršen.

A pak je tady třeba příběh profesora herectví Rogera Copelanda. Chtěl vědět od studentky, zda stihne sestřihat video do konce týdne, ona neodpověděla a on řekl hereckým hlasem: „Stihnete to? Ano, nebo ne?“Octl se za to na prahu vyhazovu. Dívka si šla stěžovat k děkanovi fakulty, ten předvolal ji i profesora. Ale studentka prohlásila, že nechce být s Copelandem v jedné místnosti, takže stárnoucí profesor čekal potupně na chodbě. Když na něj došla řada, děkan ho obvinil, že vytvořil „nepřátelské prostředí, v němž se studentka necítila dobře“. Copeland řekl, že může předvolat řadu svědků, že nic takového neudělal. Odpověď děkana: na tom vůbec nezáleží, rozhodující je, že ona se necítí dobře. Profesor byl vyšetřován kárnou komisí, a protože dívka byla lesba, hrozilo mu dokonce obvinění ze sexuální diskriminace. Najal si právníka, stálo ho to tisíce dolarů.

Podobných věcí je spousta. Studenti třeba obvinili z „kulturního přisvojení“místní levnou menzu, protože servírovala sushi a vietnamský sendvič banh-mi, které nechutnaly jako originály, což vzali jako pohrdání kulturou země původu. Menza se musela omluvit, jelikož kulturní přisvojení je ve světě politické korektnosti jeden z velkých zločinů.

Když měla v Oberlinu přednášet jedna z kritiček radikálního feminismu a studenti jí nedokázali zakázat přístup, vytvořili si „bezpečné prostory“, kde o ní byla zakázána jakákoliv zmínka, pouštěli si tam hudbu na uklidnění nervů, mohli dostat masáž nebo si hrát s plyšáky. Názory kritičky feminismu se jim nelíbily, byly proto mikroagresí.

Podobné věci se dějí i na jiných amerických univerzitách, ale Oberlin je tak vpředu, že představuje jakýsi americký komsomol.

Za posledních deset patnáct let posedlost politickou korektností, menšinami a bolestínstvím změnila Ameriku. Korektnost, kdysi dávno docela rozumný a uměřený koncept, byla unesena vlnou hysterie ohledně rasy, genderu a sexuální identity. Není ojedinělý názor, že konečné zrychlení nechtěně způsobila Hillary Clintonová, která zaměřila kampaň v roce 2016 na černochy, hispánce, LGBT a ženy.

To, co se děje v Oberlinu i na jiných univerzitách, zaznamenávají se zvednutým obočím i liberální média jako New York Times, Washington Post, The Atlantic Monthly či The New Yorker. Neméně liberální německý Der Spiegel to dokonce nazval „monstrem politické korektnosti“a hovoří o „válečnících za společenskou spravedlnost“.

Hlavní problém je, že pokud lze z něčeho vykonstruovat projev nesnášenlivosti a nenávisti, je z toho taky vykonstruován. A výsledek je prohlášen za důkaz existence epidemie.

V Oberlinu je slavný případ „spatření člena Ku-Klux-Klanu“. Když byl nahlášen, nevyučovalo se, pátralo, protestovalo, demonstrovalo a hovořilo o tom, že zakuklení rasisté jsou všude až do chvíle, než se ukázalo, že to byla jen studentka, která si přes sebe večer přehodila deku.

Segregace naruby

Politická korektnost má pár sloupů. Jedním je „mikroagrese“, což je jakýkoliv výrok, jenž někdo může považovat za necitlivý a který může někomu způsobit trauma. Třeba i něco jako věta „Slavia je nejlepší“nebo „páni mají radši blondýnky“. Na University of California jsou jako příklady uváděny třeba věty „Myslím, že místo by měla dostat osoba s nejlepší kvalifikací“nebo „Ve společnosti může uspět každý, kdo dostatečně tvrdě pracuje“. Nebo něco tak paličského jako přednáška kritičky radikálního feminismu.

Když už není řečník rovnou umlčen, měla by jeho myšlenka dostat nálepku zvanou „trigger warning“. To je obdoba naší hvězdičky u filmů, kde se ukázala slečna v kombiné. Je to varování, že by něco mohlo vyvolat trauma. Například student z Oberlinu jménem Cyrus Eosphoros chtěl, aby toto varování obsahovalo Sofoklovo drama Antigona, protože v něm osobně spouští myšlenky na sebevraždu. Na řadě univerzit se vážně diskutovalo, že takto je třeba ocejchovat Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho, protože zobrazuje mysogynii a násilí na ženách.

Patří k tomu i již zmíněné kulturní přisvojení. V Oberlinu se vážně probíralo, jaké pocity útlaku zažívá japonský student, když v kafetérii dostane špatně udělané sushi, což

Podobné věci se dějí i jinde. Na Yale jeden z šéfů univerzity váhal se schválením e-mailu nabádajícím studenty, aby při Halloweenu nepoužívali potenciálně urážlivé převleky, třeba indiána nebo Mexičana, což odstartovalo hlučné protesty.

Na Ithaca College se daly tisíce studentů na pochod proti rektorovi, který podle nich nereagoval dost agresivně na velmi banální případy „rasismu v kampusu“.

Na Bowdoin College v Maine byli trestáni studenti, kteří si nasadili malá sombrera a popíjeli tequilu. Škola ostatním studentům nabídla poradenství, aby se mohli vyrovnat s citovými následky a hovořilo se o vyšetřování „možného činu etnické stereotypizace“.

Na Emory College v Atlantě studenti byli tak traumatizováni nápisem křídou „Trump“, že si vydupali rektorův slib, že bude „ctít jejich znepokojení“.

A nedávno studenti práv na Harvardu dosáhli odvolání děkana, který jako prvotřídní právník byl v týmu obhájců Harveyho Weinsteina. Budoucí právníci zřejmě nechápali, že obviněný má nárok na advokáta, a pokud advokát hájí třeba vraha, nestává se jeho komplicem.

Problém je, že tomu nechce nikdo čelit. Profesoři to nezarazili včas, tím přenechali vládu malé skupině aktivistů z řad studentů a svých kolegů. Kdo se postaví proti, dostane nálepku například rasisty a může být vydupán.

Paradoxní je, že i když rasismu je v USA stále méně, na univerzitách je ho stále víc. Ale jen na papíře. Postará se o něj nová armáda konzultantů, pověřenců pro diverzitu či děkanů pro rovnoprávnost, kterou si univerzity zřídily, aby vypadaly bděle.

Komentátor Washington Postu George Will napsal, že Kalifornská univerzita v Berkeley zaměstnává v oddělení rovnosti a inkluze 150 lidí, prorektor pro rovnost, diverzitu a inkluzi na Kalifornské univerzitě v Los Angeles má roční příjem více než 400 000 dolarů.

Tito lidé ve svém zájmu objeví ještě spoustu rasismu. A spoustu hrůz, kvůli nimž je třeba rozšiřovat „týmy pro boj s předsudky“a „orientaci nováčků“. Je to miliardový byznys.

Školu v Oberlinu to stálo 44 milionů, navíc jen za víno. Ale to jsou takřka drobné. Vždyť jde o boj za lepší zítřky.

Paradoxní je, že i když rasismu je v USA stále méně, na univerzitách je ho stále víc. Ale jen na papíře.