Teherán a Washington si vyměnily ostré vzkazy

TEHERÁN Krize mezi Íránem a Spojenými státy dospěla do stadia, kdy ani jedna strana nemůže jen tak ustoupit. Ostrá prohlášení, která si včera obě znepřátelené země vyměňovaly, jen ilustrovala zablokovanou situaci. Pro Washington i Teherán se nyní ústupky rovnají faktickému přiznání slabosti.

Proto konflikt, který minulý týden vyhrotilo sestřelení amerického dronu íránskými revolučními gardami, eskaluje. Prezident Donald Trump se vyslovil, že na stole je stále možnost vojenského řešení. Jeho bezpečnostní poradce John Bolton doplnil, že by si Íránci neměli plést rozvážnost se slabostí.

Z Teheránu jim odpověděl prezident Hasan Rúhání, podle kterého Američané „rozdmýchávají napětí“.

Obě znepřátelé země se včera snažil smířit generální tajemník OSN António Gutteres, který je varoval před „jakoukoli další formou eskalace napětí“.

Vzájemná nevraživost na trase Washington–Teherán však neutichá. Roste už delší čas, sestřelení amerického dronu bylo jen jejím vyústěním.

Zhoršení vzájemných vztahů se datuje přinejmenším od loňského roku, kdy prezident Trump oznámil, že jeho země odstupuje od jaderné dohody s Íránem z roku 2015.

Následně se také Washington rozhodl uvalit na islámskou republiku nové sankce.

Teherán později reagoval prohlášením, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat. Zintenzivnil rovněž produkci nízkoobohaceného uranu.

Kybernetická odveta

Spor obou zemí kulminoval v minulých dnech sestřelením amerického dronu nad Hormuzským průlivem, který podle Teheránu operoval v íránském vzdušném prostoru.

Podle Íránců bylo sestřelení dronu jasným varováním Washingtonu, že „íránské hranice představují nepřekročitelnou linii“.

Následný odvetný útok Bílý dům na poslední chvíli odvolal, údajně v obavách z vysokého počtu obětí. Nějakých 150 mrtvých by podle něj nebylo adekvátní odpovědí na sestřelení dronu.

„Trump zastavil vojenskou akci pouze protentokrát,“zdůraznil John Bolton. Vzápětí přišlo z USA oznámení o dalších plánovaných sankcích, které Teheránu mají zmařit vývoj jaderných zbraní.

K tomu se přidaly zprávy amerických médií, že USA minulý týden reagovaly na sestřelení dronu kybernetickým útokem proti Teheránu. V jeho důsledku měly být citelně ochromeny systémy, které jsou pro íránské revoluční gardy nezbytné pro kontrolu zařízení na odpalování raket a řízených střel.

Kybernetický útok byl podle listu Washington Post údajně plánován už delší dobu, přinejmenším od útoků na dva tankery v Ománském zálivu, ze kterých Washington viní Írán.

Podle západních médií nebylo možno ověřit, zda íránské počítačové systémy skutečně utrpěly nějaké vážné škody.

Současně nově zazněly informace, že také íránská strana se věnuje usilovně útokům proti ekonomické infrastruktuře USA.

Dveře utišení sporu zůstávají přes veškerá ostrá slova otevřeny.

„O válku nestojím,“konstatoval prezident Trump ve včerejším rozhovoru pro stanici NBC. Na dotaz, co je cílem íránského vedení, potom americký prezident odpověděl: „Myslím si, že chtějí jednat, že chtějí dosáhnout dohody.“