Musel jsem se opít, říká Gudas
O trejdu do Washingtonu se Radko Gudas dozvěděl na svatbě. „Musel jsem se opít,“přiznal.
Jiří Punčochář
Předminulý víkend měl být pro Radka Gudase poklidný. V Praze se ženil jeho hokejový kamarád Jiří Sekáč, reprezentační bek na svatbu dorazil s celou svou rodinou.
Jenže ráno před obřadem našel na mobilu zprávu.
„Až to bude možné, zavolej,“napsal mu generální manažer Philadelphie Flyers, za kterou Gudas poslední čtyři a půl roku hrál.
„Bylo sedm ráno, v Americe jedna hodina po půlnoci. Odepsal jsem tedy, ať mi zavolá on, až se probudí. Myslel jsem si, že jde o něco kolem zápasu NHL v Praze,“řekl Gudas v sobotu, s odstupem jednoho týdne.
O NHL v Praze však nešlo. A Gudas, který se na zahajovací zápas příštího ročníku mezi Philadelphií a Chicagem už teď těšil, se dozvěděl, že o tuto slavnost právě přišel.
To musela být hodně zvláštní svatba, mám pravdu?
Po telefonátu, v němž mi manažer o trejdu řekl, jsem se vrátil mezi svatebčany. Do obřadu zbývalo 20 minut. Byl tam Kuba Voráček, taky Frolík, Jirka Tlustý a další. Řekl jsem jim, že jdu do Washingtonu, že jsme spolu dohráli, a tím to tam pro mě skončilo. Nejdřív to tedy věděl Kuba, pak manželka, potom se zpráva rozjela na internetu a věděli to všichni.
Ptali se, co a jak?
Všichni za mnou chodili, co si myslím. Co by? Není to moje volba. Beru to, jak to je.
Pořád je to pro vás citlivá věc?
Nebyla citlivá nikdy, jenom jsem se potřeboval opít, když jsem se to dozvěděl. To je prostě součást života. Hrát celou kariéru za jeden klub je dar, který dostane jen pár vyvolených. My jsme věděli, že se něco může stát, ale nečekali jsme to před posledním rokem kontraktu ve Philly, kdy se mi dařilo. Rozhodnutí klubu je právě takové a já jsem rád za šanci ve Washingtonu, který má skvělý tým. Každý rok je v play off, těším se, že budeme postupovat do posledních kol. Ve Philadelphii jsme měli spíš mladší tým, který měl za cíl do play off napřed projít a pak vidět, co a jak.
Blesklo vám hlavou hned, když jste viděl zprávu na telefonu, že se něco děje?
Nevolal mi agent, byl to generální manažer. Pár zmeškaných hovorů jsem měl taky od našeho tiskového pracovníka. Říkal jsem si, když to není agent, tak to asi bude nejspíš něco kolem zápasu NHL v Praze. My (čeští hráči Flyers) jsme pomáhali vybírat hotel, nějaké lepší místo, kde budeme spát, protože lidi z Philadelphie se v Praze tolik nevyznají. Měli jsme větší slovo v tom, kde se bude spát, kde trénovat. Myslel jsem si, že to bude něco kolem Prahy. Vyklubal se z toho Washington.
Zůstal jste na obřadu až do konce?
Jo, zůstal. Byl jsem na dovolené a užíval jsem si, že jsem s rodinkou, že mám kolem sebe děti. Trejd se může stát komukoliv.
Když si to v hlavě urovnáte, berete to tak, že jste si aspoň hokejově polepšil?
Nemůžu říct, jestli jdu do lepšího, nebo do horšího. Ale Washington posledních pár let výsledky má. Z tohoto pohledu jsem rád. Nemám radost, že odcházím od Kuby, protože jsme si rozuměli a trávili jsme spolu hodně času, není to příjemné, ale to je život. Meditovat nad tím nemá smysl.
Co na to řekla vaše žena?
Naštěstí se mnou půjde kamkoliv, ať by to byla Arizona, nebo Calgary. V tom problém není. Bude to pro nás další životní kapitola. V říjnu čekáme přírůstek do rodiny a obě děti se nám narodily na jiném místě, dcera v Tampě, syn ve Filadelfii. Třetí se narodí ve Washingtonu. Je to tak, jak to je. Najdeme si bydlení a užijeme si pohodový život, jaký jsme žili doteď.
Jste rád, že zůstanete na východě USA, navíc nedaleko? Do Washingtonu je to z Filadelfie dvě a půl hodiny autem.
Především jsem nechtěl být vyměněný. Jestli je to doleva, nebo doprava, nahoru, nebo dolů, to už je detail. Je jedno, kam jdu.
Tušíte, kdy se budete stěhovat?
Rád bych v polovině září, ale záleží, jak budou volné byty nebo baráky. Ještě nejsem ani v kontaktu s realitkou. Plánujeme jet v srpnu do Kanady (trénovat) a pak budeme hledat. Měsíc pobudu v Kanadě, rodina se vrátí do Filadelfie a pak v první polovině září už bychom se rádi stěhovali. Čím dřív si najdeme bydlení, tím líp. Zaběhne se rodinka, budou u nás babička s dědou, ti nám pomůžou. Nastane další štace a další rok před námi.
Mrzí vás, že přijdete o zápas v Praze?
Pro mě to mohlo být splnění snu. Narodil
jsem se v Praze, zahrál bych si doma, mrzí to hodně. Počkám si pár let, kariéru ještě nekončím, tak třeba se ještě dočkám. Třeba není NHL v Praze naposled.
Aspoň už nebudete muset bránit Ovečkina.
To je velké plus! Na všechny zápasy, co jsme s nimi hráli, a bylo toho dost i v play off, byla speciální příprava na Ovieho, na Bäckströma, Na Kuzněcova, na Wilsona... Mají údernou lajnu, mají všechno, co potřebují, a já tam můžu vlítnout do druhé třetí obrany, hrát to svoje a jenom jim pomoct. Pro mě je to pozitivum, a tak se na to i těším.
Zase kolem sebe budete mít víc Čechů...
Přesně tak. S Michalem Kempným jsem hrál v nároďáku, je stejný ročník jako já, s Kubou Vránou jsem se potkal teď na mistrovství světa. Těším se na ně, s oběma jsem v kontaktu, už mi pomáhali s kontaktováním lidí a zařizováním věcí. Oba jsou to skvělí hráči, kteří patří do prvních dvou lajn z toho, co český hokej může nabídnout. Jsem rád, že budu hrát v našlapaném týmu, kde jsou Češi mezi těmi hráči, kteří do dění mohou promluvit. Samozřejmě bych rád i do Washingtonu z Philadelphie přenesl naše pohodové neděle s pečenou kachnou, ale to už budeme podřizovat podle toho, kolik bude času a jak budou moct naše rodiny.
A co vlastně lístky na NHL v Praze, které už máte zajištěné? Prodáte je?
Asi si je nechám. Mám jich dost a myslím, že je využijeme, i když já hrát nebudu. Věřím, že pro dědu bude i tak svátek vidět NHL na vlastní oči.
Sledujete kauzu kolem oznámení, že za rok u reprezentace skončí Miloš Říha a přijde už teď vybraný Filip Pešán?
V podstatě na to nemám názor. Jsou určité věci, do kterých my hráči nemáme co říct. Že se svaz dohodl s jiným trenérem dřív... býval problém trenéra vůbec sehnat, řešit tuhle otázku narychlo taky nebylo optimální. Jinde se to řeší dopředu. Každá země to má specifické.
Jaká je vaše zkušenost?
Miloš (Říha) je starší škola, Filip (Pešán) novější. Těžko říct, co tím svaz sleduje. Mě to za Miloše bavilo. Hráli jsme hokej, který se líbil lidem i nám. Miloš odvedl skvělý výkon, co měl udělat, to udělal, nepouštěl se do nějakých blbostí nebo netaktických kroků. Nikdo pod ním neměl problém akceptovat svoji roli. Mistrovství jsem si užil, měli jsme na medaili. Já vždycky rád přijedu reprezentovat, ať bude trenérem kdokoliv. Abychom chodili za Petrem Nedvědem (GM reprezentace) s tím, jak chceme obsadit místo trenéra, tak takhle to nefunguje.
Trenér Říha odvedl na MS skvělý výkon, co měl udělat, to udělal, nepouštěl se do blbostí nebo netaktických kroků.