Boj s terorem: Místo kamer kurz obrany

Jak nemocnice a muzea utrácejí miliony z dotací na opatření proti terorismu.

Šance teroristického útoku na Husitské muzeum v Táboře, folklorní festival ve Strážnici nebo na Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku zřejmě nejsou příliš vysoké.

Přesto tyto instituce patří mezi úspěšné žadatele o dotaci v rámci programu na ochranu takzvaných měkkých cílů.

Peníze jsou součástí obřího balíku téměř 360 milionů korun, které na ochranu proti terorismu posvětila vláda. Ministerstvo kultury, které schválilo dotaci pro zmíněné instituce, zatím vyplatilo 34 milionů. Ministerstvo zdravotnictví o dva miliony méně.

Dotace půjdou i do dalších odvětví, například do školství.

Neřekneme, jde o bezpečnost

Nemocnice a muzea tak ve velkém nakupují například baterky se stroboskopem nebo hodiny bojového umění krav maga, především však různé analýzy bezpečnostních rizik nebo školení. MF DNES měla možnost se seznámit s jednou z prezentací pro zaměstnance nemocnic. Obsahuje například nahrávky teroristických útoků na nemocnice a nákupní centra v Africe nebo krátká videa, která mají otestovat schopnost personálu vnímat své okolí.

Některé instituce, které dotaci dostaly, však nechtějí o konkrétních opatřeních, která z nich plánují pořídit, mluvit.

„Vzhledem k tomu, že se jedná o bezpečnost, tak není možné být konkrétnější,“napsala MF DNES Martina Lehmannová, ředitelka Památníku v Lidicích, který uspěl se čtyřmi projekty.

Mimochodem lidický památník byl zároveň jedinou institucí, která při žádosti o dotaci zatím neuspěla. Celkem totiž chtělo jeho vedení realizovat šest programů. Další dva – mimo jiné šlo o „organizaci mezinárodní konference k tématu ochrany měkkých cílů“– ministerstvo kultury zamítlo. Jiné instituce, například Městské divadlo v Prostějově, se omezují na velmi obecný popis – za analýzu zabezpečení a rizik utratí sto tisíc. Dalších sto tisíc pak za „tvorbu bezpečnostních plánů a procedur“.

A například Moravská galerie v Brně plánuje zakoupit pro svou ostrahu vysílačky, reflexní bundy, svítilny a zmíněné kurzy sebeobrany. „Často se nám stává že instituce ani neví, co si za dotační peníze může koupit,“uvedl zaměstnanec jedné z firem, která dodává bezpečnostní školení a analýzy. Vzhledem k tomu, že se společnost uchází o další tendry v rámci dotací, však nechtěl být jmenován.

Zvýšení pocitu

Přitom podobný projekt, který rovněž spočíval především v prezentacích a analýzách nedávno kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstva vnitra, spravedlnosti a obrany vyplatila za projekty na prevenci kriminality v letech 2015 až 2018 téměř tři sta milionů korun. Podle NKÚ přitom není možné vyhodnotit, jestli peníze skutečně pomohly ke snížení kriminality. „Obecné cíle projektů byly například ‚zvýšení pocitu bezpečí‘ nebo ‚omezení možnosti páchání protiprávního jednání‘,“vysvětluje NKÚ. Ministerstvo obrany za peníze nakoupilo mimo jiné pro své zaměstnance vstupenky na kulturní a sportovní akce.

Nemocnice a muzea nakupují baterky se stroboskopem nebo hodiny krav maga.