Levné, ale rozházené

Olympijské hry mění tvář. A Roman Kumpošt je u toho.

Tomáš Macek

Poprvé v historii byl členem hodnotící komise MOV, která posuzovala kandidáty na uspořádání olympijských her, i český funkcionář. Roman Kumpošt, bývalý sdruženář a nyní místopředseda ČOV, se stal významným hráčem na cestě k zimním hrám 2026. V pětičlenné komisi zastupoval všech 205 národních olympijských výborů.

Pro výběr dějiště zimních her byla premiérově využita Agenda 2020. V čem to bylo jiné?

Už v první, pracovní fázi hovořil MOV s potenciálními kandidáty a testoval, zda jsou vůbec kandidatury schopni. To proto, aby na ni zbytečně neplýtvali penězi. Dřív často utrácela za kandidaturu mraky peněz i taková města, která na ni nebyla připravena. Proto tentokrát MOV některým doporučil, že by se neměla vůbec zúčastňovat.

Proto vypadl turecký Erzurum?

Ano. Plány, které měli v Erzurumu namalované, byly sice perfektní, ale dostali doporučení, aby se přihlásili, až budou plány ve fázi realizace. Stejně tak bylo japonskému Sapporu doporučeno, ať kandiduje

až na rok 2030, kdy bude mít hotovou novou infrastrukturu. Teď by to byl pro ně stres.

Další města vzdala kandidaturu na základě výsledků referend, až zbyli dva kandidáti. O co jste u nich především usilovali?

Aby v souladu s novou Agendou 2020 došlo k minimalizaci nákladů na hry tím, že bude využit co největší počet už existujících sportovišť, kde se v minulosti pořádaly světové akce. I za cenu, že půjde o zimní hry velkých vzdáleností.

Kolik času jste strávil na inspekcích u kandidátů?

Byli jsme týden ve Švédsku a týden v Itálii, kde jsme projeli vše, co je s hrami spojené. Šlo o docela náročnou túru, protože sportoviště jsou daleko od sebe. Naše komise detailně procházela jednotlivé projekty, logistiku, transport, mediální centra. A dávali jsme doporučení, co by bylo vhodné udělat jinak.

Například?

Dlouhá diskuse byla u milánské kandidatury o jejich rozdělení alpských disciplín mezi Bormio a Cortinu (střediska leží 220 km od sebe). Doporučili jsme jim, aby si vybrali jen jedno.

A poslechnou?

Slíbili, že si to vyhodnotí. Z logistického pohledu uznali, že jejich řešení není optimální, protože týmy by nebyly schopné pokrýt obě střediska běžným servisem. Ve Švédsku jsme naopak přípravný výbor upozornili, že není šťastné rozdělení klasického lyžování na běhy v Hamře u Stockholmu a na skoky a kombinaci ve Falunu. Ačkoliv chápu, že si Švédové chtějí vybudovat nové lyžařské centrum u Stockholmu, kde teď nic nemají. Musíme najít logistický a finanční kompromis.

Existuje finanční hrana, přes kterou by hry neměly stát?

Teď je nastavena na 1,5 miliardy dolarů. A když si vezmeme, že dvě třetiny této částky organizátorům pokryjí partneři MOV a další část prodej vstupenek, zbývá na lokální zátěž podstatně menší částka než v minulosti.

Ovšem to je částka na samotnou

organizaci her, ne na potřebnou infrastrukturu.

U té ale právě počítáme s tím, že použijí z velké části existující infrastrukturu a dojde k výstavbě jen nezbytně nutných objektů, navíc takových, které budou následně využitelné. Tak je to s běžeckým centrem ve Stockholmu i s novou halou pro hokej v Miláně. Italové říkají, že v tak velkém městě nemají adekvátní halu na koncerty. Využijí tu, kterou chtějí postavit pro hokej.

Takže i když se vše nasčítá, měly by být náklady na hry na hony vzdálené rekordním 50 miliardám dolarů v Soči 2014?

Rozhodně. Měly by se udržet pod pěti miliardami dolarů.

Věříte tedy, že tato olympiáda, ať už ji uspořádá Milán nebo Stockholm, nebude ztrátová?

Tak je to nyní nastavené i do budoucnosti. Rozhodně nebude rozpočet her takový, jako když se budovaly na jednom místě. Na druhou stranu se trochu bojím, že náklady, které ušetříme na straně organizátorů, se částečně přesunou na národní olympijské výbory. Ty budou muset pendlovat po jednotlivých místech a zajišťovat více servisních týmů, protože ta střediska jsou od sebe tak moc vzdálená.

Jaké rozdíly jste při prezentaci obou kandidátů pozoroval?

Švédové coby Skandinávci jsou úžasní pragmatici, snaží se odůvodnit každý detail. A Italové? Ti hrají tak jako pokaždé ty své hry, při nichž ohromně působí na emoce. Po technické stránce jsou obě kandidatury srovnatelné, ale odlišné jsou tím, jak jsou prezentovány. Což je dáno i lokalitou kandidátů.

Domníváte se, že jeden z nich je nyní favoritem?

Nemyslím si. Řekl bych, že každý z nich má svůj tábor příznivců. Velkou roli sehrají závěrečné prezentace a proslovy.