Proč si čeští učitelé málo věří

Zvládat kázeň? V tom asi moc dobří nejsme, míní čeští učitelé. Děti jinde ale zlobí víc.

MF DNES - - Přední Strana - Radka Hrdinová reportérka MF DNES

Čeští učitelé si mnohem více věří v tom, že dokážou své žáky motivovat ke školní práci, ukázal průzkum. Dobrá zpráva je to jen z poloviny. „Ve srovnání s učiteli jiných zemí jsou si v této důležité dovednosti sami sebou jistí stále málo. V tomto ohledu jsme pořád na chvostu,“dodává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Na to, co si myslí a jak se vidí učitelé, se zaměřuje mezinárodn­í šetření TALIS. To vždy s odstupem pěti let sbírá odpovědi od kantorů z celého světa na otázky týkající se nejrůznějš­ích aspektů jejich profese. To poslední se uskutečnil­o vloni ve 48 zemích z celého světa (z toho 23 z Evropské unie) a jen v České republice se ho zúčastnilo 3

400 učitelů druhého stupně základní školy nebo odpovídají­cích ročníků víceletých gymnázií. Výsledky v minulých dnech zveřejnila Česká školní inspekce.

„Přitom právě malou motivovano­st žáků uvádějí sami učitelé jako důležitý faktor. Potvrzuje se, že je to pro české školství výrazný handicap, který se pak projevuje na výsledcích žáků,“říká Zatloukal.

České děti, hodné děti

Data z průzkumu dobře poukazují i na jeden zajímavý paradox, který se týká kázně ve třídě při vyučování.

Výzkumníci směřovali otázky na chování dětí dvěma směry. Na jedné straně chtěli vědět, kolik času musí učitel během hodiny investovat do toho, aby děti ukáznil. Když porovnali výsledky, ukázalo se, že české děti jsou v zásadě hodné – učitel na to, aby je ukáznil, vyplýtvá necelou desetinu vyučovací hodiny. Průměr v zemích Evropské unie je přitom o polovinu vyšší. V Česku tak učitelé musí podstatně méně třídu napomínat, aby se utišila, nebo klidnit konkrétní žáky. Přesto se cítí o něco málo jistí v tom, že dokážou zvládnout vyrušování nebo uklidnit hlučného žáka.

Co jim podle jejich vlastního názoru jde nejhůře ze všeho, to je schopnost vysvětlit dětem, jaké chování od nich očekávají. V této specifické učitelské disciplíně hodnotí své schopnosti pozitivně na 73 procent učitelů ve srovnání s 93 procenty evropského průměru.

Na individual­itu se nemyslí

Jedním z důvodů je podle Zatloukala i to, že většinu českých učitelů práci se třídou nikdo moc neučil. Jestli jsou si jako profesioná­lové v něčem jistí, nebo dokonce jistější než jejich evropští kolegové, je zvládnutí oboru, který vyučují.

Jen třetina se jich během svého učitelskéh­o vzdělávání setkala s tématem, které je dnes velmi aktuální – totiž jak vyučovat ve třídě, kde vedle sebe sedí různě nadané děti.

Jen necelá pětina kantorů se na realitu tohoto typu přitom cítila připravená. Evropský průměr je více než dvakrát vyšší. Téměř dvě třetiny učitelů v zahraničí se během přípravy na vysoké škole zabývaly způsoby, jak učit různě nadané děti, téměř polovina se při příchodu do praxe cítila připravena na praxi. Právě schopnost pracovat s dětskou individual­itou přitom úzce souvisí se schopností děti motivovat, ale souvisí i s tím, jak dobře se učiteli daří ve třídě zvládat kázeň.

Jmenuji se... Předobraz respektova­ného učitele ztvárnil Jan Tříska postavou Igora Hnízda ve snímku Obecná škola. Zdroj: Lucernafil­m - Alfa

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.