Erdoganův problém Istanbul je náš, jásá opozice
Oba asijští giganti mají problém: Indů přibývá příliš rychle, Číňané zase přibrzdili až moc a jejich populace „nebezpečně“stárne.
DILLÍ, PEKING Už jen necelých deset let se bude Čína moci pyšnit tvrzením, že je nejlidnatější zemí světa. Indie ji totiž v počtu obyvatel mohutně dotahuje a podle nejnovější prognózy OSN ji přeskočí už někdy v průběhu roku 2027. Následně se Indie odpoutá a náskok bude razantně zvyšovat.
Ještě před pár lety přitom odhady hovořily o tom, že indický slon čínského draka předhoní až ve čtyřicátých letech.
V Číně dnes žije zhruba 1,4 miliardy lidí, v Indii asi 1,3 miliardy – dohromady to představuje impozantních 37 procent veškeré světové populace.
Otázka je, zda se některý z gigantů může z tohoto vývoje těšit. Nemůže, bohužel, ani jeden. Pomineme-li hrdost či národní prestiž, což s takovým titulem nejlidnatější země planety spojeno být může, všechno ostatní je spíše na draka. Zajímavé je, že Indii a Čínu vlastně čeká zcela opačný problém.
Vydá se Indie čínskou cestou?
Indie bude (pokud se tak neděje už teď) naplno zažívat všechny potíže spojené s přelidněním. Jejích obyvatel totiž přibývá tak raketovým tempem, že to zemi škodí a ohrožuje to její plány do budoucna. Co tedy s tím?
Obavy z tohoto nepříznivého trendu jsou tak razantní, že někteří indičtí politici dokonce začali mávat čínskou kartou. Vzali si za vzor tamní populační politiku, podle níž v Číně dlouhá léta platilo „jedno dítě v rodině a dost“. Indové jsou přece jen opatrnější a zvažují velkorysejší nabídku: Dvě děti a dost!
Nápad se ovšem snadněji vysloví, než provede. Indie přece jen není Čína, kterou má pod palcem pár členů politbyra komunistické strany, kteří hravě prosadí, co si zamanou. Jihoasijská mocnost je natolik prosáklá demokratickými instinkty, že její vedení se chtě nechtě musí ohlížet na mínění obyvatel. A prosadit tak revoluční nařízení například na indickém venkově, to by mohl být oříšek, na němž by si vylámala zuby i ta nejsilnější vláda.
Možná i z tohoto důvodu radikální návrh zatím nedokázal získat podporu většiny poslanců. Mnozí se zalekli tak očividného zasahování státu do soukromých práv lidí. Na druhé straně – v sázce je budoucí prosperita země, jak varují ekonomové i demografové.
Indie má zjevně nezáviděníhodné dilema a to, že už za pár let bude mít nejvíc lidí na zeměkouli, jí jeho s řešením nijak nepomůže. Právě naopak.
Čína šlápla na brzdu až moc
Někteří politici v Indii přicházejí s ještě jiným pohledem. Podle nich se zbytečně panikaří, neboť této jihoasijské mocnosti se v posledních letech ekonomicky slušně daří a spíše než přebírat čínské omyly by se z nich měla poučit.
Čína totiž kontrolu populace zjevně přepálila. Politiku jednoho dítěte v rodině sice v roce 2015 opustila, nejspíš však pozdě. Číňané si během její platnosti odvykli rodit potomky, a tak nyní musí řešit opačný efekt: stárnutí populace a nedostatek pracovních sil. O znepokojujících důsledcích pro rovnováhu mezi pohlavími nemluvě.
Čínští akademici předali počátkem roku vedoucím představitelům své země ostré varování: Čína čelí nejprudšímu poklesu obyvatelstva za poslední desetiletí, což se může projevit demografickými, ekonomickými, a dokonce i politickými krizemi v blízké budoucnosti. Vědci věří, že snížení porodnosti spolu se zvýšením průměrné délky života znamená, že brzy nebude dostatek pracovníků, schopných „uživit“enormní a stárnoucí populaci. Akademici odhadují, že populační problém se v Číně naplno projeví od roku 2027, podle jiných to však už začalo.
Jak vidno, mamutí populace také není výhrou. Optimální není, když přibývá moc rychle, ale ani to, když stagnuje, nebo dokonce klesá.