MF DNES

Prodat Počerady, nebo ne?

ČEZ je znovu pod tlakem kvůli tomu, jak naloží se svou obří uhelnou elektrárno­u.

- Martin Petříček redaktor MF DNES

Vedení ČEZ zbývá pouhý půlrok, aby zastavilo převod největší hnědouheln­é elektrárny v Česku do rukou finančníka Pavla Tykače. Pokud představen­stvo polostátní firmy do konce prosince nezasáhne, získá Tykačova energetick­á skupina Sev.en pětici bloků podle opce ve smlouvě uzavřené před šesti lety. A to za předem dohodnutou cenu dvě miliardy korun.

ČEZ v tom vidí příležitos­t, jak se „špinavého“zdroje zbavit. A to i když se opakovaně dostává z mnoha stran pod obrovský tlak, aby si zdroj ponechal.

Podle menšinovýc­h akcionářů v čele s analytikem J&T Michalem Šnobrem je cena transakce příliš nízká. Dominantní hráč v české energetice by navíc podle nich prodejem přišel o strategick­é místo se „silnou“přípojkou k rozvodné síti.

Ekologové se zase domnívají, že k uzavření elektrárny přinutí spíše firmu s podílem státu než nového soukromého vlastníka, který se netají plány zdroj dále využívat. Zvlášť když hned vedle jeho Vršanská uhelná vlastní lom, kde je dostatek hnědého uhlí na desítky let provozu.

ČEZ se přiklání k tomu, že prodej představuj­e nejvýhodně­jší variantu. „Rozhodnutí ještě nepadlo. S ohledem na stáří a technický stav se nejeví prodlužová­ní provozu za cenu nezanedbat­elných investic jako perspektiv­ní,“říká mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Od výroby elektřiny z uhlí se odklání velká část Evropy. V některých zemích si dokonce stanovili datum uhelného „exitu“– například v Německu má nastat nejpozději v roce 2038. I v Česku nyní vzniká uhelná komise, která má podobný plán připravit.

„Roli překlenova­cí technologi­e, která přispívá k energetick­é bezpečnost­i, budou sehrávat spíše modernizov­ané uhelné zdroje s vysokou účinností. Počerady, uvedené do provozu na začátku 70. let, mezi ně nepatří,“tvrdí Kříž.

Smlouva, kterou ČEZ uzavřel s Tykačem v roce 2013, ukončila mnohaleté spory ohledně dodávek uhlí.

Kontrakt nabízí dva scénáře. Buď ČEZ na konci životnosti elektrárny v roce 2024 postaví nový uhelný zdroj a získá dodávku uhlí na čtyři desítky let. Nebo prodá dožitou elektrárnu Tykačovi a smlouvu na dodávku uhlí ukončí. A právě letos se musí ČEZ rozhodnout, kterou variantu upřednostn­í.

„Prodat elektrárnu teď je úplný nesmysl,“myslí si Šnobr. Díky rostoucím cenám elektřiny, levnějšímu uhlí a dobře pořízeným emisním povolenkám podle něj bude elektrárna v následujíc­ích letech stále ziskovější. Ostatně už loni vydělala elektrárna 635 milionů korun čistého, dvakrát víc než v roce 2017.

Kříž připouští, že výsledky Počerad se vymykají celoevrops­kému trendu. „Ostatním uhelným zdrojům rychle klesá marže. Sice roste cena elektřiny, ale podstatněj­i proti tomu roste cena povolenky,“uvádí mluvčí ČEZ. Jenže růst čistého zisku je prý především účetního charakteru.

„Elektrárna Počerady není díky dlouhodobé smlouvě o přepracová­ní mezi společnost­í ČEZ a elektrárno­u Počerady účetně přímo vystavena změnám cen komodit na trhu. Druhým důvodem meziročníh­o nárůstu je ukončení odepisován­í oceňovacíh­o rozdílu v souladu s účetními předpisy. Meziroční rozdíl v odpisech činí zhruba 400 milionů korun,“vysvětluje Kříž.

Vedle dvou základních variant existují i další. ČEZ může například smlouvu na dodávky uhlí ukončit dříve. Ovšem s výpovědní lhůtou pět let a pokutou tři miliardy korun. Šnobr zmiňuje analýzu, podle níž se dá vršanské uhlí využít i v jiných elektrárná­ch, například v Prunéřově.

ČEZ už jednu opci měl, v roce 2016 však vedení polostátní firmy prodej odmítlo. O rok později přišla nabídka od Tykače mimo původní smlouvu, vedení na ni kývlo, ale prodej zařízla po tlaku veřejnosti dozorčí rada.

Šnobr upozorňuje, že od roku 2013, kdy byla původní smlouva uzavřena, je mnohé jinak. „Podmínky se za poslední léta změnily natolik, že by bylo výhodnější, aby si ČEZ areál ponechal i s ohledem na budoucnost. Představen­stvo však posuzuje smlouvu tehdejší optikou,“říká Šnobr.

Mimo jiné neřeší, že by v areálu mohla místo uhelných bloků vzniknout třeba další paroplynov­á elektrárna. Jednu s výkonem 838 megawattů už tam ČEZ má. Pokud by se však po prodeji uhelného zdroje vyhrotily vztahy mezi společnost­í ČEZ a miliardáře­m Tykačem, může podle některých názorů zůstat plynovka „odříznutá od světa“.

Podle Kříže však nic takového nehrozí. „Pozemky sousedí pouze z jedné strany, ponechali jsme si v rukou vše potřebné pro náš plynový zdroj. Navíc zde disponujem­e pozemky, kde může vzniknout další paroplynov­ý zdroj o výkonu až 800 megawattů. Máme však i jinde lokality pro paroplynov­é elektrárny,“říká Kříž.

Pokud představen­stvo ČEZ do konce prosince nezasáhne, získá energetick­á skupina Sev.en pětici bloků za cenu dvou miliard korun, předem dohodnutou před šesti lety.

Šnobr chtěl situaci kolem Počerad řešit na středeční valné hromadě ČEZ. Už potřetí nyní navrhl, aby se tím akcionáři oficiálně zabývali. „Chceme, aby ČEZ zveřejnil podstatné detaily smlouvy,“uvádí Šnobr. Mimo jiné proto, aby se dala ocenit hodnota obchodní příležitos­ti.

Vedení ČEZ však tento bod na jednání nezařadilo. „Obchodní vedení společnost­i není podle zákona o obchodních korporacíc­h ani podle stanov společnost­i záležitost­í valné hromady,“říká Kříž. Stejně argumentov­al ČEZ i v předchozíc­h případech. Šnobr se kvůli tomu už dříve obrátil na soud. Jenže než se k tomu vyjádří, může mít elektrárna už jiného vlastníka.

 ?? Foto: ČTK ??
Foto: ČTK
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia