Si! Počtvrté Itálie

Zimní olympijské hry v roce 2026 uspořádají Milán a Cortina d’Ampezzo

Tomáš Macek

Desetileté děvčátko Livia, krasobruslařka z Lausanne, přineslo předsedovi MOV Thomasi Bachovi obálku a v té to stálo černé na bílém: „Hostitelem XXV. zimních olympijských her v roce 2026 jsou Milán a Cortina.“

Jejich kandidatura porazila švédské duo Stockholm-Aare jasným rozdílem 47 ku 34 hlasům.

Počtvrté v historii tak vzplane olympijský oheň v Itálii, potřetí ve své zimní podobě. Zároveň se hry ocitnou nejblíže k České republice od Innsbrucku 1976.

Mohutné oslavy vypukly na milánském náměstí Gae Aulenti i v sále v Lausanne. „Si!“zakřičeli zde vítězové a začali nadšeně skandovat „Italia, Italia, Italia!“, zatímco předseda MOV Bach šel hned kondolovat poraženým v čele se švédskou korunní princeznou Viktorií.

Pro Švédy to byl již sedmý nezdar v kandidatuře na zimní hry! V letech 1984–2002 se o ně neúspěšně ucházely postupně Göteborg, dvakrát Falun a třikrát Östersund. Nejblíže k výhře se ocitli při volbě dějiště pro rok 1994, kdy Östersund podlehl v závěrečném kole Lillehammeru 39:45 hlasům.

Marně včera zpívala při prezentaci jejich kandidatury Anna Königová, starostka Stockholmu, píseň Dancing Queen od skupiny ABBA. Marně olympijský vítěz ve výšce Stefan Holm zdůrazňoval: „Věděli jste, že ve Švédsku je 20 tisíc sportovních klubů? To je v přepočtu na počet obyvatel nejvíc na světě.“

Oheň zhasne jinde, než vzplane

Italové argumentovali nebývale vysokou podporou her u obyvatelstva: 83 procent v celé zemi a 87 procent v Miláně, proti 55 procentům ve Švédsku. Milánský starosta Giuseppe Sala přidával: „Už nyní se nám hlásí 22 tisíc dobrovolníků.“Významná je též finanční podpora dvou hostitelských regionů Lombardie

a Benátska. Zapomenuto bylo období před volbou dějiště letních her 2024, kdy italská vláda kandidaturu Říma z ekonomických důvodů nepodpořila. „Tentokrát se chystají organizovat zimní hry dvě z nejbohatších provincií v Evropě,“podotkl státní tajemník Giancarlo Giorgetti .

Milánská zimní olympiáda 2026 se stane hrami nesčetných cest a mnoha olympijských vesnic. Vůbec poprvé se zahajovací a závěrečný ceremoniál her uskuteční ve dvou různých městech. Začnou na milánském San Siru a skončí na starověkém amfiteátru ve Veroně.

Také to je důkazem, o jak roztříštěné hry půjde, což nová Agenda 2020 poprvé umožňuje. Na širokém, více než 200kilometrovém rádiu severní Itálie se soutěže uskuteční v sedmi různých střediscích. Například Bormio a Cortinu, mezi něž organizátoři rozdělili klání v alpském lyžování, dělí od sebe 225 kilometrů. Italové nicméně dali najevo, že se nemíní řídit doporučením hodnotící komise MOV, aby jedno z těchto středisek škrtli.

Předchůdci: Cortina, Řím, Turín

Letošní volba zároveň ukončila éru velkých drahých kandidatur a soubojů o hry. Podle Octaviana Morariua, předsedy hodnotící komise MOV, se podařilo snížit náklady na kandidaturu Milána i Stockholmu o 75 procent proti uchazečům o předchozí hry. A jelikož se Italové chystají využít až 80 procent stávajících sportovišť, mají být rovněž samotné hry o 20 procent levnější.

Premiérově je Itálie hostila v Cortině 1956. Tehdy šlo o první zimní olympiádu, odkud vysílala televize a kde sponzoři uhradili významnou část nákladů. A zároveň poslední, kde ještě krasobruslaři bruslili pod otevřeným nebem.

Řím 1960 se pak v antických kulisách stal prvními letními hrami, kde získal zlatou medaili sportovec z černé Afriky, Etiopan Bikila v maratonu. Smrt dánského cyklisty Enemarrka při předávkování roniacolem naopak vedla k zavedení antidopingových zkoušek.

Zimní Turín 2006 zažil premiéru závodů s hromadným startem v biatlonu či snowboardcrossu, úspěšných českých disciplínách.

Tehdejší hry se zaštítily mottem „Tady žije vášeň“, ale poněkud chladným přijetím ze strany Italů neohromily. Snad Milán s Cortinou a spol. nabídnou navzdory značně rozesetým střediskům lepší dojem.