Střelec Krmenčík si stěžuje: Šéfe, nemůžu trefit branku
Nápřah, rána a vedle. Výskok, hlavička a tyč. Sólový nájezd a bum do ležícího brankáře.
Ani při tréninku v rakouském Westendorfu se Michael Krmenčík ne a ne trefit.
„Makám, do šancí se dostávám, ale vůbec mi to nelepí,“říká.
Fotbalová Plzeň přitom na jeho góly spoléhá. Když půl roku marodil s operovaným kolenem, útočný tank mužstvu chyběl. S novou sezonou, která startuje příští víkend, se Krmenčík vrací.
V jaké formě?
Jsem teď docela zavařenej. Ale to asi všichni, je příprava. Jen já si stěžuju panu řediteli Šádkovi: Šéfíku, nemůžu trefit bránu.
Co on na to?
Krmi, zůstaň v klidu, máš to v sobě, chytneš se důležitým gólem a už to půjde. Asi jsem nemohl čekat, že budu dávat góly z každé střely.
Mimochodem, jaké byly měsíce bez fotbalu pro nejlepšího střelce ligy?
Přetržený křížový vaz je pro fotbalistu noční můra. Mohlo to dopadnout špatně, už jsem třeba nemusel nikdy hrát fotbal, kdyby došlo ke komplikacím. Zhruba první tři měsíce po operaci byly náročné. Někdy jsem si říkal: Co budeš dělat, když návrat nevyjde?
Schválně, co byste dělal?
Asi bych šel ke strejdovi do stavební firmy. Fakt nevím. Na pár dní jsem podlehl depresi, ale pak jsem si uvědomil, že si to nesmím připouštět: Máš manželku, čekáš druhé dítě, ty přece nejsi sr.., dokážeš se vrátit.
Pak vás museli krotit, abyste návrat neuspěchal, viďte?
Chodil jsem za panem Šádkem a prosil ho: Už chci hrát! Chci stihnout aspoň závěr sezony. Přitom jsem za sebou neměl ještě ani kontrolní magnetickou rezonanci.
Docela překvapilo, že jste tři měsíce po operaci vyrazil na zdravotní testy do Brugg.
Teprve tři dny před tím jsem zahodil berle... Pak jsem v Belgii celý den strávil v nemocnici, aby si mě proklepli. Nakonec jsem rád, že to nedopadlo. Doufám, že je dostaneme v Lize mistrů a dám jim tři góly. (smích)
Teď zase můžete plánovat budoucnost v Plzni. Kolik byste chtěl nastřílet gólů?
Chci být hlavně prospěšný týmu. Góly, nahrávkami, vytížením. Chci se držet toho, že jsem Krmenčík a nějaké jméno už mám.
K tomu jménu se váže i květnová nepříjemnost. Po noční bouračce v Praze se spekulovalo, že land rover, který poničil čtyři zaparkovaná auta, neřídila vaše těhotná paní, ale vy.
Je to rodinná záležitost a jsem rád, že manželka je v pohodě a nikomu se nic nestalo. Pro mě je to uzavřená věc, ke které se víc vracet nebudu.
Tak se vraťme k Plzni. Jaký cíl máte před sezonou?
Davidu Limberskému, pro kterého je to možná poslední sezona v kariéře, jsem slíbil: Limbo, ty se budeš loučit s pohárem nad hlavou.
Až tak?
Cíl je jasný: udělat titul.
Co Liga mistrů?
Já měl možnost hrát jen tři zápasy, než jsem se zranil. Liga mistrů je pro každého největší lákadlo, ale bude to hrozně těžké.
Jsem rád, že manželka je v pohodě a nikomu se (při nehodě) nic nestalo.
Už v červencovém 2. předkole musíte vyřadit Olympiakos Pireus.
Tam nás při odvetě čeká strašné vedro a fanatičtí fanoušci, takže musíme už doma udělat co nejlepší výsledek. Věřím tomu. Máme tým, který to – když se semkne – může dokázat. Uděláme maximum pro postup.