Do metropole přichází doba zelených střech
Zelené střechy poslouží jako přírodní klimatizace a také pomohou zlepšit hospodaření s vodou. Budou patřit k opatřením, kterými chce hlavní město bojovat s klimatickou změnou. Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes
Ivo Horváth
PRAHA Pohled na metropoli z letadla by se mohl za pár let změnit. Černé ploché asfaltové střechy by částečně mohla nahradit zelená. Město chce v budoucnu tlačit na developery a stavitele, aby co nejvíce používali zelené střechy. Ti tvrdí, že už podobně staví dnes.
„Přeji si, aby zelené střechy byly jako preference zaneseny v nových stavebních předpisech Prahy,“říká náměstek primátora Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu).
Tím, kolik by mohlo v metropoli zelených střech být, se zabývá Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). „Letos budeme připravovat mapy poten-ciálu Prahy pro zelené střechy a fotovoltaiku,“říká Marek Vácha z IPR.
Jednu mapu už přitom město má. Datová platforma městského Operátora ICT vypočítala, že jen na střechách městských budov se může zazelenat 143 hektarů, tedy plocha o velikosti dvou Stromovek.
Velcí developeři zdůrazňují, že zeleň na budovách hojně využívají už v současné době. „Od roku 2002 osazujeme, vyjma jediného objektu, všechny kancelářské budovy střešní terasou, která má nejen ekologickou, ale i estetickou funkci. Tedy mimo pozitivního dopadu na ekologii střešní zahrady fungují i jako pomyslné vyhlídkové parky, kde uživatelé relaxují v zahradě o několik desítek metrů výše, než by ji člověk čekal,“říká Eduard Forejt z Passerinvest Group.
Developery v tom ovlivňuje poptávka zájemců o nové bydlení či o nové kanceláře, zelené projekty vypadají lépe i v inzerci a jsou v kurzu. „Ozeleňování střech u nově vznikajících budov je jednoznačně trendem, který pomáhá s retencí dešťových vod a úsporou vody pitné. Na našich projektech se je snažíme uplatňovat tam, kde dávají smysl,“upozorňuje Barbora Hantonová ze Skanska Reality.
Trend ale může projekty prodražit stejně jako údržbu budov se zelenými střechami. Některé typy zarostlých střech potřebují zavlažování. A nakonec vše budou muset zaplatit obyvatelé bytových domů či nájemci kanceláří. Chystá se tedy licitování, co ještě bude ekonomicky přijatelné, a co naopak ne. „Zelené střechy u našich projektů využíváme poměrně často. Je třeba si nicméně uvědomit, že řada opatření, o kterých se v souvislosti s ochranou klimatu diskutuje, může výstavbu velmi prodražit,“uvedla Marcela Fialková ze společnosti Central Group.
Majitelé střechu přestali zalévat
Nedobrou zkušenost se zelenými střechami má společnost Ekospol, která je použila na garážích ve svém projektu. „Jakmile jsme objekt předali společenství vlastníků, přestali zeleň zalévat a vznikla tam jen obrovská prašná plocha. Prach létal lidem do oken. Alternativou je v suchém prostředí snad zelená střecha se sukulenty, u ní už je ale ten efekt bránící přehřívání jen minimální,“říká majitel společnosti Evžen Korec.
Jiní odborníci ale vidí přínos i ve střechách se suchomilnými rostlinami. „Ty jsou méně náročné, stačí jim jen asi pět centimetrů vhodného substrátu a zavlažovací systém není potřebný. Jejich potenciál k využití na stávajících budovách je tedy vyšší, chladící účinek však o něco nižší, ale stále je to přínosnější než stávající střešní krytiny. Ty se totiž snadno rozpálí i na šedesát stupňů,“upozorňuje stavař Jiří Ryšavý z ateliéru DomEK.
Podle Korce by prvním správným krokem, který by město mělo podniknout, bylo opatření, které by zabránilo v omezování již existujících zelených ploch. „Problém vidím například v různých prolukách mezi domy, kde místo parčíků často rostou nové budovy. Aby zelené střechy přinesly nějaký efekt, tak by těch osazených rostlinami muselo být mezi dvaceti až čtyřiceti procenty. Jinak to nebude mít žádný efekt. Praha už dnes stojí a jen tak ji předělat možné není,“dodává Korec.
Zazelenit střechy u většiny pražských budov samozřejmě nelze. Nemyslitelné to je v pražské památkové zóně a u dalších budov se sedlovými střechami. Řada domů s plochým zastřešením by zase měla problémy se statikou.
„Město developery nemotivuje“
Podle zástupců ekologických organizací Praha stále nedělá dost tváří v tvář měnícímu se klimatu. „Město je v tuto chvíli na klimatickou změnu zcela nepřipravené. Chybí nejen dostatek konkrétních opatření, ale i motivace developerů, například vzájemnými dohodami o zelených opatřeních nebo efektivní dotační politice,“říká Jiří Kaňa z neziskové organizace Arnika. Závazky Prahy z letošního roku, jako je příslib uhlíkové neutrality do roku 2050 nebo mohutnější podpora cílů Strategie ve formě zeleně a vodních prvků, jsou podle něj jen prvními vlaštovkami.