„UNESCO nám dalo prestiž, vzalo klid“
Jihočeské Holašovice jsou se 150 obyvateli nejmenší českou obcí na prestižním seznamu. „Báli jsme se, aby se z nás nestal skanzen,“říká starosta Jan Jílek.
Co pro Holašovice znamenal vstup do UNESCO?
Dneska už se dá říct, že klady a zápory jsou vyvážené. Ale v těch počátcích to nadšení velmi rychle vystřídalo vystřízlivění. Obec si potvrdila, že se nemůže srovnávat s památkami, které spravuje třeba Národní památkový ústav.
Byla na to obec připravená?
U nás byla naprostá nula, všechno bylo v plenkách. Hospoda byla klasická „čtyřka“, žádné usedlosti lidi nechtěli otevírat, aby se z toho nestal skanzen. Museli jsme to začít všechno postupně budovat.
Co vám zápis přinesl?
Kladem je obrovská prestiž, která nám umožnila čerpat granty. Tedy v prvním programovacím období jsme byli vyřazeni, protože všichni mysleli, že máme zlatou žílu z UNESCO. To se podařilo napravit a nastal růst. Prestiž a peníze jsou to, co nám UNESCO dalo.
A co vám vzalo?
Určitý klid, na který jsme byli zvyklí, ale dneska jsme se s turisty už sžili.
Kolik lidí každoročně přijede?
Odhadujeme to mezi 65 až 80 tisíci. Naše obec má 150 obyvatel, to je na jednoho obyvatele víc, než jich přijede do Českého Krumlova. Tam jich na třináct tisíc přijedou dva miliony, ale v tomhle měřítku se to těžko porovnává.
Máte s turisty nějaké náklady?
Musíme platit infocentrum, které udržujeme z obecního rozpočtu, příjmy z návštěvníků jsou přitom nula. Nemáme nic z parkovného, nic ze vstupného – obec je veřejně přístupná, nemáme žádné mýtné. Všechno dotujeme a to se projevuje na náladě občanů.
Vyhnali turisté z obce místní lidi? Ubylo, nebo přibylo obyvatel?
Podařilo se nám nastavit systém, jednou jsme opravili a podruhé výrazně přispěli na opravu štítů. Ale jen těm, kteří v obci bydlí. To pro ně mělo smysl, aby se přistěhovali. Spousta lidí se sem z Budějovic přistěhovala, přestala sem jezdit jenom jako na chalupu. (row)