MF DNES

Nepřistát? To vůbec nepřipadá v úvahu

-

Rudé poplašné světlo zuřivě bliká. Radar lunárního modulu, klíčový pro bezpečné přistání na Měsíci, právě ztratil kontakt s povrchem. Neila Armstronga s Buzzem Aldrinem už to ani nepřekvapu­je. Za posledních několik minut jejich divoké jízdy to byl už třetí takový poplach. Ty dva předtím vyvolal přetížený počítač.

A pak se rozsvěcí další červená kontrolka. Ta, kterou astronauti rozhodně vidět nechtěli.

Dochází palivo.

Zatímco předchozí čtyři dny první lunární výpravy všechno běželo jako na drátku, pátý den bylo všechno jinak.

Původně určené místo pro přistání modul Orel přeletěl o šest mil. Dostal se do oblasti plné skal. Posádka musela hledat jiné místo. To ji stálo spoustu paliva. K tomu ten stávkující počítač a vypadávají­cí radar.

„Šedesát vteřin!“hlásilo řídicí středisko v Houstonu posádce. To znamenalo, že za minutu dojde palivo určené pro přistání a zažehne se orbitální motor, který stroj automatick­y vrátí na oběžnou dráhu, kde se spojí s mateřskou lodí.

A Měsíc byl už tak blízko! Aldrin hlásil výšku čtyřicet stop, něco přes třináct metrů. Plyny z motoru už vířily měsíční prach.

A teď by se měli vrátit?

Oba později přiznali, že tahle možnost pro ně už neexistova­la. Přistanou. I za cenu, že by museli riskovat. Hodně riskovat. Nechat modul prostě spadnout. „V téhle výšce si nechat dojít palivo a nepřistát, to nepřipadal­o v úvahu,“řekl později Armstrong. S Aldrinem byli odhodláni motor vypnout a „přistát“volným pádem. Jenže přistávací nohy byly dimenzován­y na pád z maximální výšky tři metry. Armstrong až roku 2001 popsal, jak si to představov­ali. „Kdybych měl stabilizov­anou rychlost a polohu modulu, mohli bychom spadnout z docela velké výšky, možná čtyřicet stop i víc. V malé měsíční přitažlivo­sti by to podvozek měl zvládnout,“vyprávěl Armstrong historikům NASA.

Od takové kovbojské riskantní akce nakonec dělilo astronauty pouhých dvacet vteřin. Přistáli „na výpary v nádrži“. Ale přistáli měkce.

A pak, přesně před padesáti lety, 20. července 1969, pronesl velitel Neil Armstrong tu historicko­u větu: „Houstone, tady základna Tranquilit­y. Orel přistál.“(bš)

 ??  ?? Hvězdy a pruhy
Buzz Aldrin vzdává čest americké vlajce, kterou spolu s Neilem Armstronge­m vztyčili na povrchu Měsíce. V levé části snímku je zřetelná noha přistávací­ho stupně lunárního modulu se žebříčkem, po kterém astronauti sestoupili na měsíční povrch. Tato slavná vlajka zůstala na povrchu Měsíce jen do odletu modulu. Plyny z jeho raketového motoru ji „sfoukly“. Leží tam dosud. Foto: Getty Images Výstup na povrch
Buzz Aldrin sestupuje z modulu na měsíční povrch. Stal se po Neilu Armstrongo­vi druhým člověkem, jehož noha se dotkla Měsíce. Třetí člen posádky Michael Collins zůstal v lodi na oběžné dráze. Foto: Getty Images Nejslavněj­ší stopa
Detailní snímek stopy, kterou botou svého skafandru udělal do měsíčního prachu Buzz Aldrin, se stal nejslavněj­ší fotkou lidské stopy všech dob. Ve vzduchoprá­zdném prostředí může stopa zůstat na Měsíci po miliony let. Foto: NASA Věda na Měsíci
Buzz Aldrin umisťuje na měsíční povrch vědecké přístroje – seizmograf na snímání otřesů a laserový odrážeč pro přesné měření vzdálenost­i Země-Měsíc. V pozadí lunární modul Orel. Foto: NASA
Hvězdy a pruhy Buzz Aldrin vzdává čest americké vlajce, kterou spolu s Neilem Armstronge­m vztyčili na povrchu Měsíce. V levé části snímku je zřetelná noha přistávací­ho stupně lunárního modulu se žebříčkem, po kterém astronauti sestoupili na měsíční povrch. Tato slavná vlajka zůstala na povrchu Měsíce jen do odletu modulu. Plyny z jeho raketového motoru ji „sfoukly“. Leží tam dosud. Foto: Getty Images Výstup na povrch Buzz Aldrin sestupuje z modulu na měsíční povrch. Stal se po Neilu Armstrongo­vi druhým člověkem, jehož noha se dotkla Měsíce. Třetí člen posádky Michael Collins zůstal v lodi na oběžné dráze. Foto: Getty Images Nejslavněj­ší stopa Detailní snímek stopy, kterou botou svého skafandru udělal do měsíčního prachu Buzz Aldrin, se stal nejslavněj­ší fotkou lidské stopy všech dob. Ve vzduchoprá­zdném prostředí může stopa zůstat na Měsíci po miliony let. Foto: NASA Věda na Měsíci Buzz Aldrin umisťuje na měsíční povrch vědecké přístroje – seizmograf na snímání otřesů a laserový odrážeč pro přesné měření vzdálenost­i Země-Měsíc. V pozadí lunární modul Orel. Foto: NASA

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia